Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z listopad, 2020

Rozhovor s islamologem Bronislavem Ostřanským o knize "Islámská čítanka" mapující muslimské písemnictví (28.10.2020)

Obrázek
  V roce 2012 jsme rozmlouvali s islamologem Bronislavem Ostřanským o jeho překladu "Popsání pozoruhodností Egypta" od šejcha Ahmada al-Maqrízího ( celý rozhovor z 05/2012 zde ). Letos v říjnu ale vydalo vydavatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy publikaci "Islámská čítanka: Studijní antologie arabského islámského písemnictví" ( více o knize zde ) a proto jsme jej oslovili jako člena editorského týmu, který knihu uspořádal a společně se svým kolektivem přeložil více jak tři desítky ukázek muslimského písemnictví, mapující texty od středověku po současnost a představující různá východiska a typy muslimské myšlení. Ukázky všech překladů jsou v knize uvedeny bilingvně (arabsky/česky) proto kniha není určena pouze studentům islamologie, ale také arabistům, a tudíž bylo několik otázek zaměřeno na arabštinu samotnou. V závěru rozhovoru byly položeny otázky na aktuální témata, zda je, či není salafíja hnutí a také na muslimský feminismus. 1. Začal bych otázkou, z

Jiří Sádlo a Tereza Matějčková demytizují závažnost odborného psaní (Horror Vacui, 29.10.2020)

Obrázek
  Jiří Sádlo a Tereza Matějčková demytizují závažnost odborného psaní (49min) (Horror Vacui, 29.10.2020)

"Islam / Visual Encyclopedia of Art" Giovanni Curatola (SLOVART, 2009)

Obrázek
Obrázová encyklopedie umění se tentokrát zabývá islámem. Tato kniha vás provede historií a největšími kulturními skvosty jednoho z nejvýznamnějších náboženství světa. Islám je rozšířen na všech světadílech, zejména však v severní Africe a střední Asii. Přijměte naše pozvání k prohlídce nejznámějších světových mešit.  Celý text knihy je v anglickém, francouzkém, německém a holandském jazyce.  Název: Islam / Visual Encyclopedia of Art Autor: Giovanni Curatola Rok vydání: 2009 Vydal: SLOVART Formát: 320 stran, 195 × 240 × 26 mm, brožovaná

3 x výklad Verše světla (Muhammad ibn Džarír at-Tabárí, Abú Hámid al-Ghazálí, Abú Alí Ibn Sína)

Obrázek

11.11.1985 přiletěly namibijské děti do Československa (ukázka z knihy "Černí sokoli - Pohnuté osudy namibijských dětí vychovaných v Československu" Kateřiny Mildnerové)

Obrázek
  Foto: archív Obecního úřadu Bartošovice "[N]akonec skupina dorazila 11. listopadu kolem čtvrté hodiny odpolední na mezinárodní letiště  Ruzyně do Prahy. Zde pro ně byly připraveny dva autobusy, které měly malé Namibijce přepravit do Bartošovic, malé vesničky na severní Moravě. Ta se měla stát na další tři roky jejich novým domovem. [...] Nezapomenutelné vzpomínky, které se vážou na přílet do zasněženého Československa, zůstávají dodnes hluboko v paměti namibijských Čechů, jak dokládají následující výpovědi: "Pamatuji si, jak jsme přišli do příletové haly a měli jsem projít skleněnými dveřmi ven, kde na nás čekaly autobusy. Ty dveře se samy otevíraly a zavíraly. Nic podobného jsme v životě neviděli, a tak jsme pořád dělali krok dozadu, dopředu a zase dozadu a smáli se tomu. To jsme ještě nevěděli, že za dveřmi na nás čeká to překvapení! Vyšli jsme z letiště a zůstali stát jako němí. Všude, kam jsme se podívali, bylo bílo. A pak někdo z nás vykřikl! Cukrrr! Vrhli jsme se všic

„My Bohu patříme a my k Němu se navrátíme!“ "We belong to God and to Him we return” الآن يمكنكم الاستماع والتحميل على الموقع الالكتروني To the hereafter | Sheikh Noreen Mohammed Siddiq

Obrázek
  „My Bohu patříme a my k Němu se navrátíme!“ "We belong to God and to Him we return”   الآن يمكنكم الاستماع والتحميل على الموقع الالكتروني  To the hereafter | Sheikh Noreen Mohammed Siddiq

Súdánský šejch Nurín Mohammad Sádiq zemřel při autonehodě

Obrázek
V pátek večer (6.11.2020) zemřel při autonehodě súdánský šejch Nurín Mohammad Sádiq. N arodil v roce 1982 ve městě Umm Dam v oblasti známé jako Kordofan (centrální Súdán). Jeho jméno v Súdánu vyslovují "Nurajn", nikoli ve spisovné arabštině jako "Núrín". V 17 letech se začal učit memorovat Korán a jeho přednes (arab. tadžwíd) u šejcha Abdal-Rahím ar-Rašída v jeho madrase (Koránska škola) ve vesnici al-Farádžáb الفرجاب, v severní části Kordofanu (Súdán). Způsob, jakým Nurín recitoval Korán, je tradiční súdánsý styl zvaný "al-Dúri" (způsobů recitací Koránu je celkem pět: Hafs, Warš, Hišám, Qalun, Al-Dúri). Svým přednesem si vydobyl věhlas i mimo svůj rodný Súdán a účastnil se mnoha soutěží. V roce 2005 získal cenu krále Abdulazíze v Saúdské Arábii, kde se umístil na druhém místě. V roce 2006 získal druhé místo (z 66 zúčastněných zemí) na soutěži v Libyi. Funkci imáma zastával v několika mešitách v hlavním městě Chartúmu. Tragická nehoda se stala v pátek veče

"Politické myšlení Karla Jasperse" Martin Bojda (Academia, 2020)

Obrázek
Kniha přináší u příležitosti 50. výročí úmrtí Karla Jasperse syntetický výklad jeho myšlení a působení prostřednictvím jeho političnosti. Jaspers se stal jedním z nejvlivnějších moderních německých filozofů nejprve jako zakladatel filozofie existence, po druhé světové válce jako iniciátor jejího obratu k historické a politické rovině lidského bytí, která se nově ukázala jako nevytěsnitelná. Předložená publikace přináší první českou monografii o Jaspersovi a jednu z nejrozsáhlejších v mezinárodním měřítku a pracuje s dosud nezúročeným množstvím archivních materiálů z Jaspersovy pozůstalosti i korespondence. ........................... Název: Politické myšlení Karla Jasperse Autor: Martin Bojda Nakladatelství: Academia Rok: 2020 Edice: Společnost Počet stran: 656 ........................... Obsah Úvod Povaha a význam problematiky a metoda jejího pojednání I. Formování politického myslitele 1. Životní a myslitelské počátky  2. Idea univerzity  3. Cesta Jaspersovy f/Filosofie: filosofie ja

Karl Jaspers píše Hannah Arendtové (19.10.1946)

Obrázek
Dopis Karl Jasperse Hannah Arendtové z 19.10.1946 „To jak vinu chápete Vy mě trochu straší. Protože vina, která přesahuje každou kriminální vinu tím dostává jistý rys velikosti; satanské velikosti. Já ale když se dívám na nácky, ani vzdáleně nic takového necítím. Podobně jako mi nejsou vlastní řeči o démoničnosti Hitlera a podobné nesmysly. Myslím, že člověk musí vzít ty věci tak, jak skutečně byly. V celé jejich banalitě a tupé nicotnosti. Také bakterie mohou způsobit epidemie, které zahubí celé národy, ale přece to jsou dál jenom bakterie." Nadčasové (audio-blog) · Karl Jaspers píše Hannah Arendtové (1946)

Rozhovor s Alenou Rettovou o její knize "Africká filosofie" představující nejvýznamnější myslitele Afriky a jejich díla (4.11.2020)

Obrázek