* fitra - knihovna *

Kniha náboženských a filosofických sekt a škol perského učence Muhammada aš-Šahrastáního (1086–1153) je všeobecně pokládána za nejvýznamnější islámské středověké dílo věnované náboženstvím a filosofickým směrům na tehdejším Blízkém východě a ve Středomoří. V prvním díle této pomyslné „protoreligionistické encyklopedie“ různých proudů, sekt a teologických škol v islámu se Šahrastání snažil, na rozdíl od svých předchůdců na poli hereziografie, především vysvětlovat a analyzovat, nikoliv soudit a proklínat. A právě pro tuto svou relativní nestrannost, jakož i přehlednost a úctyhodný rozsah je Šahrastáního kniha stále vydávána, studována i citována jakožto význačný pramen ke studiu středověké islámské duchovnosti. Bohatě komentovaný český překlad Bronislava Ostřanského obsahuje rozsáhlou úvodní studii věnovanou jak Šahrastáního odkazu a jeho interpretaci, tak i jeho zasazení do kontextu středověkého islámského myšlení. Neskromnou ambicí tohoto aparátu je, aby kniha byla užitečná pro odborn

Abdolkarím Sorúš je nejvýznamnějším soudobým perským islámským filosofem, jehož dílo je recipováno jak v muslimském světe, tak mimo něj. Monografie představuje Sorúšovo dílo překlady pěti stěžejních textů jeho filosofie náboženství a polické filosofie (Expanze a kontrakce náboženského vědění, Expanze prorocké zkušenosti, Kam směřuje náboženství v moderní době?, Mléko a cukr: O důvodu pro náboženský intelektualismus, Radikální sekularismus) a je opatřena rozsáhlým úvodem vědecké pracovnice Centra globálních studií Filosofického ústavu AV ČR Zory Hesové. Abdolkarím Sorúš , vlastním jménem Husejn Hadž Faradž Dabach , je íránský náboženský myslitel, filozof a reformátor. Nyní působí jako hostující profesor na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu. ................................... Název: Náboženství, modernita a sekularismus v současné íránské filosofii Autor: Abdolkarím Sorúš Překlad: Zora Hesová, Magdalena Bánská Nakladatel: Filosofia Rok: 2021 Počet stran: 159 Edice: Filosofie a soc

  Kniha seznamuje čtenáře s hlavními přístupy středověkých myslitelů reagujících na problematické postavení filozofie v arabském světě, jež vycházelo z úsilí harmonizovat řecké myšlenkové dědictví s náboženskou tradicí islámu. Proti těmto harmonizačním tendencím s cílem obrany náboženství před filozofy velmi ostře vystupovali mnozí vládci, učenci a duchovní. Postavení filozofů v arabském světě proto nebylo jednoduché. Mnozí museli své teze skrývat mezi řádky vědeckých spisů a vyhýbat se veřejnému filozofování. Vedle nepřátelského prostředí určovalo místo filozofie v tehdejší společnosti také mezi učenci všeobecně sdílené přesvědčení o škodlivosti filozofických názorů prezentovaných nepřipravenému posluchači či rozvoj arabské mystiky. Ibn Bádždža, andaluský filozof z 12. století, reaguje na nejasnou pozici filozofie v arabském prostředí a ve své filozofii osamoceného se snaží velmi důrazně spojit obec s životem filozofa. Nabízí tak v arabské filozofii zcela originální pojetí role filozo

  Nebe nad Berlínem (1987) knihovna from Mecca_Audio on Vimeo .

  Naše pralesy (1956), Scenář, kamera, režie: Alois Jiráček from Mecca_Audio on Vimeo . Film byl natočen ve státních rezervacích: Biskupice, Dobroč, Javořina, Lanžhot, Mionší, Slovenský ráj, Tatranský národní park Naše pralesy (1956)  Československo, 1956, 17 min  Scenář, kamera, režie: Alois Jiráček  Vypravěč: Václav Voska  Hudba: Václav Lídl Filmový symfonický orchestr řídí Milovoj Uzelac

  Jestliže preferujete hořkou pravdu před sladkou lží, dost možná vás zaujmou názory rakouského profesora filosofie, etiky, literárního kritika a esejisty Konrada Paul Liessmanna. Na odkaze je několik audio recenzí jeho neslavnější knihy "Teorie nevzdělanosti", která vznáší nepříjemné otázky a problematizuje stav vědění v moderní západní společnosti. Dále zde naleznete dva rozhovory pro Český rozhlas, a recenze dalších knih: "Filosofie zakázaného vědění" se zabývá filosofií Friedricha Nietzscheho. Kniha "Chvála hranic" se zaměřuje na bezbřehou rekonstrukci společnosti moderním člověkem a přeměnou hranic jak geografických, tak kulturních. Konradova kniha "Teorie nevzdělanosti" svým názvem parafrázuje esej "Teorie polovzdělanosti" od filosofa Theodor W. Adorna, který rovněž viděl problém mezi kvantitou a kvalitou vědění, věděním, které je více horizontální, než vertikální; slovy Michaela Hausera: "Polovzdělanost je past, z níž je těž

 

  „Nastupuje čtvrtý stav, už buší na dveře, dobývá se dovnitř, a když mu nikdo neotevře, vylomí je.Odmítá všechny dřívější ideály a zavrhuje každý dosud platný zákon. Nepřistoupí na kompromisy a ústupky, žádné podpěry už nemohou vaši stavbu zachránit. Malé ústupky ho jen podnítí, a on chce všecko. Dojde k něčemu takovému, co si nikdo ani nedokáže představit.“  (F. M. Dostojevskij "Deník spisovatele II." Praha: Odeon, 1977. s. 518.)

  Paul Valéry (1871 - 1945) francouzský básník, spisovatel, esejista a filosof, člen Francouzské akademie. "Tady nehodlám nikoho okouzlovat"  "Nekonečná diskuse se sebou samým" "Píši zde myšlenky, které mě napadají. To však neznamená, že bych je přijal. Je to jejich počáteční stav. Jsou ještě špatné, probuzené" "Jsou dny celků a dny detailů" "To, co sem píši, píši jen sobě" "Mé nejlepší a nejhorší okamžiky přišly vždy v osamění a pokaždé, kdy se blížím k nejlepšímu či nejhoršímu - mám sklon být osamělý" "Ostatní píší knihy. Já pracuji na duchu." "Jen Bůh může opravdu milovat květinu, poněvadž dokáže, aby rostla." "Směs netrpělivosti a rezignace, porážky pro mne příliš neznamenají - rozhodně ne na dlouho. A výhry - ty už vůbec." "Můj duch má takovou povahu, že se neučí postupně v knihách, ale nalézá v nich zrna, která v sobě, v uzavřené nádobě, kultivují. Potřebuji jen málo a toto málo vytváří