Antonín Dvořák feat. Harry T. Burleigh „Z Nového světa“

Dvořákova Symfonie č. 9 „Z Nového světa“ vznikala během jeho pobytu v New Yorku, v letech 1892–1895. Obecně je známo, že se Dvořák po příjezdu do Nového světa zajímal o indiánskou a afroamerickou tradiční hudbu, pro někoho může být ale novinka, že přímo v jeho nejslavnější skladbě byl použit černošský spirituál, který si Dvořák vypůjčil od svého žáka a přítele Harry T. Burleigho, prvního afroamerického skladatele.

Dvořák zastával funkci ředitele Americké národní konzervatoře, kde se Burleighem setkal. Během tří let strávených v NYC zasvětil Burleigh Dvořáka do světa černošských spirituálů a písní z dob otroctví, které znal od svého dědečka. Na oplátku zakomponoval Dvořák dvě Burleigho skladby ("Goin' Home" a "Swing Low, Sweet Chariot") do nejhranější symfonie světa.
 

„Film Nothing But a Man jako sonda do černochovy duše“

Podobně jako hnutí „negritude“ (1) přineslo v Evropě zcela nový obraz černocha prostřednictvím literatury, rovněž i Amerikou se prolila „New Negro" vlna a počátkem 20. století se afroamerická literatura plně rozvinula hlavně díky harlemské renesanci. 

Tomuto literárnímu boomu ale podstatně ulehčil cestu autobiografický román z dob otroctví a po něm, od autorů Sojourner Truth, Harriet Jacobs, Booker T. Washington nebo Frederick Douglass (2), které můžeme označit za počátek afroamerické literatury. 

Peter Tosh o své tvorbě / Peter Tosh on his music





"Žiju ve světě ignorance, kde vše poctivé je zavrženo. Když jsem na pódiu, není to o zábavě a úsměvech, protože mé písně nejsou usměvavé písně. Mé písně jsou revoluce. Jak bys mohl zpívat revoluci, o které víš, že ohrožuje společnost, a když děláš tyhle věci, tak se stáváš hrozbou pro společnost. Takže když děláš tohle všechno, o čem víš, že je hrozba, proč by ses měl smát?"


"I'm living in a world of ignorance, where everything that is righteous is condemned. When I come on stage, it's not to entertain and just smile, because my songs are not smiling songs. My songs are a revolution. How can you sing a revolution, which you know is a threat to society and when you do these things, you become a threat to society So when you´re doing these things which are a threat which you know. Why should you smile?"

Peter Tosh (1944 – 1987*)

*On September 11, 1987, three gunmen entered Peter Tosh's house, apparently to rob the place.
By the end of the night, Tosh lay dead in a pool of blood. Two of Tosh's friends, Winston Brown and Jeff "Free I" Dixon were also killed.
Theme Music:

Juggaknots "smile" (feat. castro) (prod. by breeze brewin) by Mecca Audio

Breakin´ (Bronx, 1984)























"Breakdance je pro mě důkaz světu, že ghetto není pouze ztráta času, ale že my máme taky něco svého."

„Breakin´ to me, is a proof to the world that…,the ghetto ain´t just waisting time, that we´ve got something there too“

B-Boy (Bronx, 1984)

„Graffiti Rock“ DVD, bonus material

Bronislav Ostřanský: Atlas muslimských strašáků aneb Vybrané kapitoly z „mediálního islámu“ (13.11.2014, Knihovna Václava Havla)



čtvrtek 13.11.2014

19.00 - Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1


Bronislav Ostřanský: Atlas muslimských strašáků aneb Vybrané kapitoly z „mediálního islámu“

Přednáška a prezentace knihy vycházející v nakladatelství Academia. Info o knize ZDE

Zájem o islám v posledních letech soustavně narůstá, což se odráží nejen na knihkupeckých pultech, ale především v médiích. Přitom celá řada kontroverzních (a mediálně o to vděčnějších) jevů, jež léta plní zpravodajské rubriky, se v základních příručkách o islámu nevyskytuje, nebo jen zcela okrajově. Nezasvěcený pozorovatel tak může snadno nabýt dojmu, jako by existovaly dva islámy, mediální a ten z knihoven či univerzit, jejichž průnik se zdá být minimální. A právě tuto mezeru na trhu by rád
zaplnil Atlas muslimských strašáků, jenž se soustředí na ta islámská či muslimská témata, která bývají tolik medializována, rozebírána, diskutována - a obvykle mezi nemuslimy přijímána s nepochopením či obavami. Autor, vědecký pracovník Orientálního ústav AV ČR, v knize předkládá nástin vybraných "strašáků", jímž by chtěl přispět k lepšímu chápání islámu a muslimů.

Dílo uvede prof. Luboš Kropáček z Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK.

Vstup volný

sunrise in Prague (oct. 2014)



the photo took brother Akhir

Zakázat šátky ve školách a nemocnicích? A proč vůbec řešíme muslimy, místo abychom řešili radnice? (7.10.2014, ČRo Dvojka)



pořad: Jak to vidí (ČRo Dvojka)
Host: politoložka Vladimíra Dvořáková. Zakázat šátky ve školách a nemocnicích? A proč vůbec řešíme muslimy, místo abychom řešili radnice? Moderuje Zita Senková.


 

William Saroyan "Čas tvého života (The Time of Your Life)"


"V čase svého života snaž se žít - žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když je nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci - třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít - žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy a zármutku tohoto světa další valouny, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemností života."


William Saroyan "Čas tvého života (The Time of Your Life)"
 


Přeložila Věra Pourová
EMINENT Knižní klub, 1999

Rozhovor s Janem Kondrysem na téma „islámský reformismus“ (10.10.2014, část II.)

Termín „islámský reformismus“ bylo téma první části rozhovoru s Janem Kondrysem, orientalistou a odborníkem na Blízký východ. Tento, někdy poněkud vágní a příliš široký názorový rámec, zahrnuje osobnosti, jejichž jména a názory žijí i v současnosti, ačkoli některá svůj vrchol zažila před více jak sto lety. Modernisté byli v konfrontaci s technicky vyspělým Západem nuceni zhodnotit význam islámu vůči sekulární Evropě a rovněž jak jej praktikovat. Závěrečná část rozhovoru se zabývá konkrétními osobnostmi, jejich náboženským a politickým myšlením, a do jaké míry byli schopni nově reinterpretovat své náboženství, aby bylo schopno čelit novému světu.

zemřel pianista Joe Sample






Joe Sample 

(February 1, 1939 – September 12, 2014)





more info: Joe Sample, Crusaders Pianist Who Went Electric, Dies at 75


"Kultura individualismu" Małgorzata Jacyno (ukázka)


Individualismus je znám do velké míry z navzájem se vylučujících diagnóz. Jedna, spojená s pravicí, předpokládá, že současná kultura individualismu přináší chaos, a v důsledku ideologie egoistické „radosti ze života“ a individuálních životních strategií, za nimiž se skrývá narcismus a instrumentální přístup k jiným, následně vede k erozi společenství a sociálních pout a je příčinou „rozpadu světa“. Interpretace bližší levici nás zase ujišťují, že současný individualismus je více než kdy dříve represivní a vnáší do světa až příliš mnoho řádu. Za strategiemi, jež jednotlivci volí, se totiž dají vysledovat usilovné snahy o racionalizaci života, jež mají za cíl z něho vymačkat co nejvíce zdraví, štěstí, mládí, peněž a vysokého sebevědomí. Zaplněné posilovny, popularita pracovních soustředění, na nichž se má „trénovat mysl“, a kurzů „programování na úspěch“, workoholismus nebo sklon podřizovat se drakonickým dietám ztělesňují druhou stranu vize současných individualistů – nebo na druhou stranu jejich života -, kteří se smiřují s režimem, jež by pokládali za nelidský, nebýt toho, že si jej sami vybrali.

PLAMEN (Měsíčník pro literaturu, umění a život)



Grafická úprava: Oldřich Hlavsa
Fotografie: Bohumil Straka, Milan Špůrek,

Otakar Nehera, Milan Borovička, Oldřich Karásek
Zdroj: Plamen, 7/1965, 1, 2, 6, 10/1966

Info:
PLAMEN (Měsíčník pro literaturu, umění a život)


zemřel Milan Kozelka



Co podle vás charakterizuje dnešní mladou uměleckou generaci?
Zkurvenost a nesebekritická ambicióznost.

Můžete to rozvést?

Použiju slova jedné své básně: předstíraná levicovost, vypointovaná pravicovým životním stylem. Pro současnou mladou generaci je uměřená levicovost lákavým módním trendem, který však selhává v základní životní praxi, jíž je odklon od galerijních móresů a kurátorských stupidit. Jedno naráží na druhé, jednomu ani druhému nelze věřit. Člověk si pak připadá jako idiot. Současná mladá generace je v mnohém ovládaná hudbou a hédonistickým životním stylem, obojí lze bez nadsázky přiřadit ke konzumnímu životnímu stylu, který si nechala bez reptání vnutit a ještě ho považuje za alternativní.


zdroj: "Zemřel Milan Kozelka. Nejspíš bude zase nuda"
Jan Bělíček | Lukáš Rychetský (A2larm)

Milan Kozelka (3. listopadu 1948 Kyselka – 5. října 2014)


foto: autorské čtení