"Notes from Prison, 1983-1988" Alija Ali Izetbegovic



As the leading Muslim political spokesman and intellectual, Izetbegovic was imprisoned by the Yugoslavian government in 1983 for a 14-year sentence. During the six years he served in prison, Izetbegovic wrote notes on life issues, religion and culture, and politics and political philosophy. These reflections were smuggled out of prison and edited for publication along with a selection of letters from his family. After describing prison life, Izetbegovic has organized his reflections into sections. From his first note "When I lose the reasons to live, I shall die," Izetbegovic provides a provocative collection of reflections that will interest scholars and researchers of contemporary Balkans, European Islam, and life during the last days of Communist Yugoslavia.

(Greenwood Press, 2001)

Number of pages: 264





CONTENTS

Preface
Chapter 1 - On Life People and Freedom
Chapter 2 - On Religion and Morality
Chapter 3 - Political Notes
Chapter 4 - Islam Between East and West
Chapter 5 - Communism and Nazism
Chapter 6 - Thoughts on Islam - Historical and Other Observations
Appendix - From My Children's Letters



"Romové ve fotografii Evy Davidové" (Fortuna, 2001)



Eva Davidová, PhDr., CSc. – etnografa, socioložka a historička umění, patří k naším předním badatelům v oblasti romistiky . Narodila se 28.prosince 1932 v Praze. Vystudovala etnografii a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

"gossiping / pomlouvat"





Father Brendan Flynn: Jedna žena klevetila s přítelkyní o muži, kterého sotva znala. (...) Tu noc měla sen. Objevila se nad ní velká ruka a ukázala na ni. Ihned ji zachvátil silný pocit viny. Další den šla ke zpovědi. Šla ke starému knězi, otci O'Rourkeovi, a řekla mu o tom všechno. "Je pomlouvání hřích?", zeptala se toho starého muže. "Byla to ruka všemocného Boha, která na mě ukázala?" "Měla bych vás žádat o rozhřešení?" "Řekněte, otče. Udělala jsem něco zlého?" "Ano!" odpověděl otec O´Rourke. "Ano, ty omezená a nevychovaná ženo! Vznesla jsi falešné svědectví proti svému bližnímu, hrála jsi nepěknou hru s jeho pověstí, a měla by ses pořádně stydět!" Žena tedy řekla, že ji to mrzí a požádala o odpuštění. "Ne tak rychle!" řekl O'Rourke. "Chci, abys šla domù, donesla jsi na střechu polštář, rozřízla ho nožem a vrátila se sem ke mně.Tak se žena vrátila domù, vzala polštář z postele, nůž ze zásuvky, šla po požárním schodišti na střechu a bodla do polštáře. Pak se vrátila ke starému knězi, jak jí bylo řečeno. "Probodla jsi ten polštář nožem?řekl. "Ano, otče." "A jaký byl výsledek?" "Peří," řekla. "Peří?" opakoval on. "Peří, všude, otče." "Teď chci, aby ses vrátila a sesbírala každé peříčko, které vítr rozfoukal." "Ale," řekla, "to nepùjde." "Nevím, kam se všechna poděla. Vítr je všechny roznesl." "A takové," řekl otec O'Rourke, "jsou pomluvy!"


Pochyby (2008)





Father Brendan Flynn: A woman was gossiping with her friend about a man whom they hardly knew (...). That night, she had a dream: a great hand appeared over her and pointed down on her. She was immediately seized with an overwhelming sense of guilt. The next day she went to confession. She got the old parish priest, Father O' Rourke, and she told him the whole thing. 'Is gossiping a sin?' she asked the old man. 'Was that God All Mighty's hand pointing down at me? Should I ask for your absolution? Father, have I done something wrong?' 'Yes,' Father O' Rourke answered her. 'Yes, you ignorant, badly-brought-up female. You have blamed false witness on your neighbor. You played fast and loose with his reputation, and you should be heartily ashamed.' So, the woman said she was sorry, and asked for forgiveness. 'Not so fast,' says O' Rourke. 'I want you to go home, take a pillow upon your roof, cut it open with a knife, and return here to me.' So, the woman went home: took a pillow off her bed, a knife from the drawer, went up the fire escape to her roof, and stabbed the pillow. Then she went back to the old parish priest as instructed. 'Did you gut the pillow with a knife?' he says. 'Yes, Father.' 'And what were the results?' 'Feathers,' she said. 'Feathers?' he repeated. 'Feathers; everywhere, Father.' 'Now I want you to go back and gather up every last feather that flew out onto the wind,' 'Well,' she said, 'it can't be done. I don't know where they went. The wind took them all over.' 'And that,' said Father O' Rourke, 'is gossip!

Play: "Doubt: A Parable" by John Patrick Shanley

Movie: Doubt (2008)

"Nad Evropou půlměsíc I." Černý Karel (Karolinum, 2015)



Co spolehlivě víme o českých, evropských či amerických muslimech? Jsou skutečně tak odlišní? Jsou neintegrovaní a neschopní akceptovat principy, na nichž stojí fungování Západu? A co vlastně ovlivňuje naše mínění a formuje naše stereotypy při vnímání muslimských komunit žijících v západních společnostech? Kniha pro laiky srozumitelnou formou a přístupným jazykem prezentuje výsledky mnohaletých systematických empirických výzkumů českých sociologů, religionistů, antropologů a sociálních geografů. Naznačuje odpovědi na aktuální otázky, aniž by se uchylovala k nepodloženým spekulacím a dojmům, jichž lze nabýt při sledování vždy nutně selektivních médií či dokonce otevřeně islamofobních internetových diskusí. 


"Salafitský islám" Pavel Ťupek (Academia, 2015)



Salafitský islám je bezesporu velmi progresivním proudem sunnitského islámu. Médii bývá spíše nazírán prizmatem jeho poměrně nedávného vývoje a vnímán jako směr nejen silně sociálně konzervativní, ale i jako krajně radikální a někdy vysloveně extremistický. Předkládaná monografie interpretuje složitý teologický a ideologický vývoj salafitského islámu (salafismu) v historických souvislostech. 

Úvahy a zamyšlení teologa Karla Vrány z knihy "Svoboda k pravdě"


………………………………………………………………………….

"Básnický svět Jana Čepa" (Řím, 1978)

„…přistupuji k Čepovu dílu s nemalým ostychem. Zdá se mi totiž, že vstupem do jeho básnického prostoru bych mohl rušivě zasáhnout do tichého, dokonalého řádu dnes už uzavřeného života a díla. Čepův prostor je básnicky pohostinný.  Je to však pohostinnost velmi náročná. Vyžaduje meditativní chápání a naslouchající sympatii. Počátek poznání a lásky – napsal Jan Čep – je v tom, že šetříme druhého, že se do něho nesnažíme vloupat stůj co stůj.“ Přijímám riziko částečnosti pokusu o přiblížení, neboť vím, že mluvím o společném příteli k přátelům a že všichni jsme u Čepa „doma“. Nesnažím se vloupat do jeho tajemství. Chceme se jen porozhlédnout po obzorech jeho básnické krajiny, zastavit se s ním na některé křižovatce našich osudů a jít s ním pár kroků p cestě, kterou se vracel „domů“ a kterou putoval do zaslíbené země.“

"Each One Teach One"






Harlem, 131st street (NYC)

 
*Fotografie byly pořízeny během mé návstěvy NYC/NJ/Philadelphia (květen 2001 a leden-březen 2003)

*All these pictures were taken during my visit of NYC/NJ/Philadelphia in May 2001 and January-October 2003

Výročí masakru ve Srebrenici




Srebrenickou enklávu, která je dnes výlučně srbská, obývali až do vypuknutí války na jaře roku 1992 převážně Muslimové. Z celkového počtu 36 666 lidí žijících na území „opštiny“ (okresu) Srebrenica se podle sčítání lidu z roku 1990 k muslimské národnosti hlásilo 75,2 procenta obyvatel. Srbové tvořili jen 22,7 procenta. V samotné Srebrenici, kde žilo kolem 6000 lidí, byly národnostní poměry stejné.

Pomáhat a chránit, Pt. 2



Demonstrace Adama B. Bartoše a Tomia Okamury, Václavské náměstí 1.7.2015.
(zdroj: Britské listy)


Zatýkání politologa z pražské filozofické fakulty UK Ondřeje Slačálka (1.7.2015)
(zdroj: Britské listy)



Fotografie použitá na obalu singlu „Haze Shade of Criminal“ od Public Enemy zachycuje Thomase Shippa a Abrama Smitha, kteří byli 7.srpna, 1930, ve městě Marion (Indiana) lynčováni fanatickým davem bílých rasistů. Tito dva Afroameričané byli nejprve vyvlečeni z vazební cely, ubiti k smrti a jejich mrtvá těla byla pověšena na strom davem ozbrojeným puškami a baseballovými pálkami.

Fotografii pořídil Lawrence Beitler a po jejím zveřejnění byla tato fotografie inspirací pro židovského umělce Abel Meeropol a jeho politickou báseň „Strange fruit“ anebo Billie Holiday, která tuto báseň zhudebnila a prezentovala v roce 1939.



"Harlem, Summer 1964" Světová literatura (3/1965)







Fotografie jsou z časopisu Světová literatura (3/1965) a byly publikovány k povídce Jamese Baldwina „Dopis z jedné oblasti mého mozku

Závěť F. X. Šaldy




"Mé tělo budiž pohřbeno zcela tichým a nehlučným způsobem, zcela prostě, s nejmenší měrou obřadů; zcela lhostejno, zda bude zpopelněno žehem, lhostejno, bude-li uloženo do hrobu. Jen žádný pomník ať na něj nestaví

Jsem nepřítel vší pompy hřbitovní. Žádám snažně, aby nebylo nad mou rakví nikým řečněno, zejména ne nikým z oficiálního světa českého; nenáviděl mě a choval se ke mně často ničemně a urážlivě - nechci tedy, aby musil po smrt mé lhát a přetvařovat se. Nechci tedy žádných poct ani university, ani od Akademie, ani od města Prahy - pokládal bych je za hloupou a nevkusnou komedii. (...) Z téhož důvodu odmítám 
jakékoli t.zv pocty pohrobní, jako je pojmenování budov, ulic, ústavů, atd. mým jménem (...) 
Mé jméno bylo psáno do vody, do času, do větru... a ty je odnesly nebo odnesou." (...)

"Můj pravý život je uložen v mém díle, jen hlupáci a duševní ubožáci mohou se domnívat, že je v korespondenci." (...)

"Generálním dědicem ustanovuji Jedličkův ústav pro děti zmrzačené v Praze. Vila v Dobřichovicích může být proměněna v léčebnu nebo ozdravovnu pro ně, nebo zpeněžena k účelům spolkovým (...) Kuratoriu náleží dozor na tím, aby mé jmění movité i nemovité sloužilo opravdu blahu těch ubohých dětí, aby nebyly v ničem zkracovány, zejména aby nebyly dozorčím personálem okrádány, šizeny nebo jakkoli jinak utiskovány. Kletba má každému, kdo se na nich proviňuje nebo jim ubližuje!"

"Bude-li vila čp. 154 obrácena v ozdravovnu nebo léčebnu těch dětí, chci aby zvučela celý den smíchem a zpěvem těch jejich drobných obyvatelů a byla prostoupena pokud jen možno sluncem a radostí."



F. X. Šalda "Má poslední vůle" (25. duben 1936, Dobřichovice)
Šaldův zápisník (Ročník IX., 1936 - 1937, s. 168 - 172)
Foto: 1935, v Dobřichovicích




"Historie jedné vraždy" Genrich Borovik (LN, 1981)



Sovětský publicista seznamuje s okolnostmi zavraždění černošského pastora Martina Luthera Kinga, nositele Nobelovy ceny míru, jednoho z vůdců hnutí za občanská práva ve Spojených státech, a s podivným způsobem vyšetřování atentátu. Na základě různorodého materiálu, který shromáždil, upozorňuje na přípravy FBI, které měly znemožnit Kingem připravovaný pochod chudých na Washington, a odhaluje rozpory ve svědeckých výpovědích při vyšetřování.


..........................
Název: "Historie jedné vraždy: Kniha o M. L. Kingovi"
Autor: Genrich Borovik
z ruš. přel. Alena Šmausová
Vydavatel: Lidové nakladatelství, 1981
Počet stran: 111 s.
..........................

"Soweto ´76"



V červnu si připomínáme výročí násilných událostí v předměstském sídlišti Soweto na okraji Johannesburgu, kde se střetla policie se studenty. Během nepokojů policie začala střílet do desetitisícového davu směřujícího ke stadionu Orlando. Útok policie si vyžádal několik stovek mrtvých a přes tisíc osob bylo zraněno. Jihoafrická vláda oficiálně uváděla "jen" 23 zabitých studentů. Níže uvedená ukázka z knihy "Dějiny Jižní Afriky" od Otakara Hulce krátce popisuje události z 16.6.1976.

„Prameny života: výbor statí z let 1914 -1918" Marie Štěchová

„Pokora nevylučuje a nemůže vylučovati pevné osobnosti, netkví na rtech a kolenou a na tváři. Jest nejmlčelivější ze všech ctností. Jest to hrdinná ctnost, která roste a zjevuje se jen v tichu, ne ve vřavě světa. Nejpevnější, nejzbrojenější zrak musí ji obsahovati. Není z těch měkkých, beztvarých ctností, které lidé pro svoji zábavu a rozptýlení rozmělňují tisíckráte za den. Spíše chce se mi říci, má chmurný, přísný, neboť nepoddajný zrak: utkvělý na vlastní bludy s vytrvalostí královskou."
(…)
 ,,Etický člověk je nemyslitelný bez lásky k Bohu a k bližnímu, bez citu vzájemnosti. Jest bytostí tak nutně citovou jako rozumovou: vnitřní osvícení rozžehuje současně plamen srdce. Jest to plamen, v němž bude spalovati všechny hříchy svého život a obětí očistnou. Křivdil, láska spálí křivdu. Ustupoval zbaběle před vlastní zodpovědností; láska očistí jej k hrdinství. Uslábl v temnotě vášně: láska ji překoná..."



Ukázka je převzata z knihy Marie Štěchové „Prameny života: výbor statí z let 1914 -1918“ a byla uvedena v Kritických projevech 11 od F. X. Šaldy, v kapitole „Člověk ethický a člověk moralistní“, str. 82 - 83




"Filosofie vrcholného a pozdního středověku" Theo Kobusch (Oikoymenh, 2013)



Výklad představuje hlavní postavy středověké myšlenkové tradice od počátků scholastické disputace a aristotelské recepce ve 12. století až po Gabriela Biela (+ 1495). Oproti výkladu A. de Libery, který v řadě Dějiny filosofie již vyšel a který věnuje rovnoměrný prostor byzantské, židovské, islámské i latinské tradici, se Kobuschova prezentace soustředí na klíčové autory křesťanského Západu.


Petite Noir "Down"



‘La Vie Est Belle / Life Is Beautiful’ represents the first full expression of what Yannick Ilunga calls ‘Noirwave’, which is more of a concept than a specific sound. 
Inspired by innovators like Mos Def and legends Fela Kuti and Tabu Ley, Noirwave encompasses a ‘new African aesthetic’.

Directed by Max Mogale
Creatively Directed by Rharha Nembhard.
Shot in Lubumbashi DRC, (Congo)

La Vie Est Belle / Life Is Beautiful’ will be released on 11th September 2015