"Kniha apokalyptických zkoušek" Nu´ajm ibn Hammád al-Marwazí (překl. Zuzana Ostřanská)


Nucajm ibn Hammád al-Marwazí patřil mezi významné náboženské učence své doby. Pocházel, jak jeho jméno napovídá, z města Merv v Chorásánu. Studoval v Hidžázu a Iráku, posléze přesídlil do Egypta. Hlavní důvodem jeho odchodu z Iráku byly pravděpodobně ideologické neshody a jeho nesouhlas s oficiálním teologickým proudem v době vlády cabbásovského chalífy al-Ma´múna. V Egyptě se později etabloval jako přední sběratel hadíthù (záznamů o výrocích, činech nebo postojích proroka Muhammada a jeho druhů). Spory s cabbásovskými teology jej však nakonec dostihly i zde. Byl převezen zpět do Iráku a uvězněn. V roce 843 za chalífátu al-Wáthiqa v iráckém žaláři zemřel.

"Muhammad Abduh: islámský modernismus a snahy o náboženskou reformu v Egyptě" (Jan Kondrys, 2013)


"Tato studie pojednává o osobnosti a díle Muhammada cAbduha, klíčové postavy egyptského islámského modernismu. Jeho myšlenky se utvářely v době, kdy již muslimský svět čelil naplno tlaku dynamického evropského kolonialismu a západní dominance nad muslimy se stala neoddiskutovatelnou realitou. cAbduhův modernismus spočíval ve snaze nalézt „rozumnou“ střední cestu pro řešení společenské krize pomocí reformy(isláh), jež by se vyvarovala extrémů tvrdošíjného konzervativního odporu proti všemu modernímu, jakož i bezmyšlenkovitého přejímání všeho, co přinášela evropská kulturní invaze, a z toho plynoucího zavrhnutí vlastních kořenů. Sám cAbduh tuto reformu chápal jako návrat k „čistému islámu“, racionálnímu náboženství podporujícímu aktivní přístup jedince a pokrok společnosti."


Jan Kondrys (ACTA Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2013)


celý článek zde, str. 37 - 63

http://ff.zcu.cz/files/Acta-FF/2013/ACTA_FF_2013_1.pdf


„Láska"

„Láska, která předvídá svůj konec, nechtíc překonat samu smrt a protáhnout se až do věčnosti, není pravou láskou.“

Pavla Buzková (1885 - 1949)

Česká prozaička, divadelní kritička a publicistka

"...skrývali jsme se před životem jako zloději" Toni Morrison



"S kultem fyzické krásy jako podmínky pro ideální, romantickou lásku se americký divák setkává ve filmu i na stránkách časopisů. Tento stereotyp působí o to ničivěji tam, kde je reklamní obraz v zásadním rozporu se skutečností". Úvodní text z anotace ke knize Toni Morrison "Nejmodřejší oči" (1) poukazuje na životní realitu Afroameričanů a jakým způsobem ovlivňovala jejich pohled na sebe sama. Téma knihy zrecyklovalo brooklynské duo Black Star v roce 1998 ve skladbě "Thieves In The Night" (2) a citaci použili pro refrén své skladby. 

Muslimská obec (umma) 21. století: Kreativita jako duchovní stimul (část IV.)

Zatvrzelost srdce, jako charakteristika pro náboženský fundamentalismus (1) může být „vyléčena“ zapojením kreativity a funkce umění jako estetického měřítka v životě člověka. Umění, ačkoli se nám může zdát, že s transcendentnem nesouvisí, má k němu velmi blízko, protože stejně jako náboženství, i zde se staví výhradně na intuici a jakémsi vnitřním nazírání na svět vnější. Zajímavě charakterizoval náboženství F. X. Šalda, který jej vidí jako „vášnivý život vnitřní“, zdůrazňuje ale, že náboženství je pouhá formalita je-li „bez vnitřních zážitků a zkušeností“, svou úvahu zakončuje otázkou: „není ale zkušenost náboženská, jako nejvnitřnější statek člověka, cosi nesdělitelného?

Muslimská obec (umma) 21. století: Muslim a jeho religiozita (část III.)

Myšlení muslimů v evropské společnosti (viz část II.) je zásadně podmíněno chápáním a praktikováním svého náboženství. Nemyslím si ale, že by „řeč“ současných islámských center, která mluví skrze novobeduínské myšlení dovezené z Arabského poloostrova, nějak zvlášť připravovala nové muslimy do života (jak náboženského, tak i světského). Tento typ osvěty (arab. dauwa) nehovoří k modernímu člověku, je zaměřena na ty nejvšednější a nejjednodušší aspekty života a absolutně opomíjí člověka 21. století, který hledá skutečné „nové“ slovo. Člověk z euroamerické společnosti nepotřebuje vysvětlovat polopatě monoteismus a další jednoduché záležitosti z náboženské teorie, protože skutečnost, že se již pro islám rozhodl, určuje jeho intelekt, chápání a nazírání na svět a islám zároveň. Je to ale jeden ze způsobů, jak z ateisty evropského typu udělat nemyslící individuum odříkávající mechanicky fráze.

Muslimská obec (umma) 21. století: Muslim a sekulární stát (část II.)

Archetyp současného muslima/muslimky představuje díky mediím buď někoho s dlouhým plnovousem nebo ženu zahalenou v niqábu. Oba samozřejmě myslí jen na islám a okolní svět jim je ukradený, s tím tedy i jeho problémy, hlavně, že se 5x pomodlí a v pátek zajdou na bohoslužbu. Jaká je ale realita? Kdo jsou skuteční muslimové a muslimky? Jsou opravdu tak neslučitelní se společností sekulárně/občas křesťansky smýšlející?

Muslimská obec (umma) 21. století: Multikulturní společnost (část I.)

Proces změn několikaletého status quo v muslimském světě, započatý v roce 2011, momentálně neukazuje ani náznakem příchod něčeho pozitivního. Minulost, nepříliš daleká (20. století), taky potvrzuje spíš fakt, že muslim neumí praktikovat své náboženství střední cesty, ale téměř a priory tíhne k diktátorským vládám, buď ve stylu kombinování socialismu s islámem (Sýrie, Libye, Egypt) nebo rigidní náboženské teokracie (Arabský poloostrov). Nefunkčnost a nepružnost myšlení lze vidět i v chování jednotlivců při demonstracích nebo schůzkách muslimských komunit v islámských centrech. Vypadá to, jakoby mozek muslima plaval v moři egoismu a pocitu, že je schopen vládnout všem a všemu nejlíp ze všech. Jeho mysl ignoruje realitu a je neustále zahleděn do sebe, je sám sebou přímo fascinován a jakýkoli ústupek považuje za vyměklost.


Jazzcats Crossing The Hudson

 



 
 more Rappcats




Generál George Washington při přepravě přes řeku Delaware
(olejomalba Emmanuela Leutze, 1850; Metropolitan Museum of Art, New York)