Jiří Trnka "Umění"





"Zahrada umění je obklopena průhlednou zdí z ledu. Uvnitř jsou ti, co vešli, venku ti, co chtějí vejít. A když přijde večer a noc, ti všichni, kdo ve dne tvrdě na zdi bušili, i ti, kteří jen špendlíčkem hrabali, i mladík, který první den s nadějí se domáhá vstupu, i stařec, který jen z vytrvalosti třesoucí se rukou drobně klepá, všichni tiše sklánějí hlavy ke spánku a nežli usnou, naposled hledí jasným ledem do zahrady, která nespí, a vidí ty, kteří pevnou rukou sklízejí úrodu, a poznávají je - jak snadno je všichni poznáváme, jak dobře je známe. Potom tiše usínají a čekají dál, snad ráno - snad za rok."


Jiří Trnka



Helena Chvojková "JiříTrnka" (1990)

"Bůh" FXŠ



"Bůh není ani fikcí ani hypotézou ani legendou, nýbrž nejplnější skutečností  - ..., že každá minuta jest jen zázrakem zjevení a proudem, kterými se vylévá božstvo do života a světa, a každý den jen novým aktem v mystickém dramatu věčné obrody všeho, že není všednosti a staroby, že každý den je svátkem a žádá jen, aby se do něho vnesla víra a odvaha, a rozsvítí se pak v kráse a v síle."




zdroj: F. X. Šalda "Boje o zítřek" (Melantrich, 1905, s. 87)

První překlad Koránu do češtiny z roku 1913




První překlad Koránu do češtiny vyšel ve třech dílech v "Orientální bibliotéce". První část v roce 1913, druhá 1923 a poslední 1925. Více informací o překladateli a knize naleznete na odkaze.




Muslimové ve výrocích napříč islámskými dějinami; od Proroka Muhammada po současnost


foto: Mapa světa Muhammad al-Idrísí (1099–1165)

Muslimové ve výrocích napříč islámskými dějinami; od Proroka Muhammada (saws), přes učence, historiky, filosofy, vědce, až po intelektuály 20. století. Muslimové se vyjadřovali nejen k teologickým otázkám, ale rovněž ke způsobu vládnutí svých panovníků a jak chápali a praktikovali své náboženství. Přelom 19. a 20. století byl rovněž obdobím setkávání Západu s muslimským Východem a konfrontace obou světonázorů. 

Mecca Audio: databáze knih o islámu (16. 5. 2015, Svět Knihy 2015)




Svět Knihy 2015

16. 5. 2015 Sobota, 13.00 - 13.50 (SÁL AUDIOVIZE - Levé křídlo)

Mecca Audio (Databáze knih o islámu)


Přehled těch nejzásadnějších knih o muslimském světě v češtině. Od teologických a filosofických publikací, až po dějepisné a politické monografie napříč 20. a 21. stoletím. Představí český muslim Richard Hlaváček na svém blogu Mecca Audio.


Literatura online, Pořad pro odbornou veřejnost

Islám v literatuře - debata, 14. května 2015 (Svět Knihy 2015)




Svět Knihy 2015

Autorský sál, čtvrtek 14. května 2015: 17:00-18:20 Hod.

Islám v literatuře - debata


Jakým způsobem se píše o islámu? Které knihy vycházejí na toto téma v češtině? Jak se v nabídce zorientovat? Rozmanité cesty reflexe islámu v naší knižní produkci, aneb islám očima muslimů i nemuslimů, to vše se pokusí přiblížit arabista a islamolog, vědecký pracovník Orientálního ústavu AV ČR Bronislav Ostřanský se svými hosty: arabistou, islamologem a afrikanistou Lubošem Kropáčkem, religionistou a filosofem Pavlem Žďárským a muslimským blogerem Richardem Hlaváčkem.

Přednáška Alaina Feuvriera SJ: Máme se bát islámu? (13. května 2015, Klementinum)



Česká křesťanská akademie a Akademická farnost Praha srdečně zvou na přednášku

Alaina Feuvriera SJ: Máme se bát islámu?

středa 13. května 2015 od 18 hodin

sakristie akademického kostela Nejsvětějšího Salvátora (v Klementinu) v Praze

Alain Feuvrier je jezuita zabývající se islámem prakticky celý život. Strávil 17 let v Alžírsku, pohybuje se na Blízkém východě, na Madagaskaru nyní buduje jezuitské středisko pro porozumění s islámem. Je poradcem Pařížské a Marseilleské diecéze v oblastech islámského práva. 


Přednáška bude přednesena ve francouzštině, tlumočení do češtiny je zajištěno. 

Vstup volný, přístup do sakristie je pouze z nádvoří Klementina (Národní knihovny)

Kapacita sálu je omezená


Česká křesťanská akademie vznikla jako jedna z prvních svobodných institucí bezprostředně po listopadu 1989. Je nezávislým občanským sdružením, otevřeným křesťanům všech církví a každému, kdo cítí odpovědnost za šíření a prosazování křesťanských kulturních a morálních hodnot ve společnosti. Akademie chce vytvářet prostor pro dialog mezi církvemi a společností, pro setkávání víry a kultury a přispívat k rozvoji vědy, umění a vzdělání v České republice.

www.farnostsalvator.cz

"Polemika judaismu s islámem ve středověku" Daniel Boušek (Academia, 2015)



Kniha se soustřeďuje na středověkou židovskou apologetiku s islámem, a to zejména na dílo dvou jejích čelných představitelů: barcelonského rabína Šelomo ibn Adreta (cca 1235 – 1310) a rabína Šimona ben Cemach Durana (1361–1444), který působil v Alžíru. Překlad jejich apologetik – Pojednání proti muslimovi a Luk i štít – představuje českému čtenáři v podstatě jediné židovské středověké monografické polemiky s islámem, které se dochovaly.


"Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti" Ondřej Krása (Cesta domů, 2010)



Sborník Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti obsahuje články pěti předních českých odborníků, kteří představují pojetí smrti a umírání v náboženských tradicích hinduismu, islámu, křesťanství, judaismu a buddhismu. Texty jsou písemně zpracované přednášky Lubomíra Ondračky, Luboše Kropáčka, Tomáše Halíka, Milana Lyčky a Marka Zemánka, které byly předneseny na přednáškovém cyklu Cesty domů
v Městské knihovně v Praze na přelomu roku 2009 a 2010.



.....................
Název: Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti
Autor: Ondřej Krása (editor)
Vydavatel: Cesta domů 
Rok: 2010
Počet stran: 115
.....................



..obsah..

Předmluva 

Dobrá smrt vysokokastovního hinduisty (Lubomír Ondračka)

Umírání, smrt a eschatologické představy v islámu (Luboš Kropáček)

„Poslední věci“ v křesťanské tradici (Tomáš Halík)

Smrt a umírání v judaismu (Milan Lyčka)

Smrt a umírání z pohledu buddhismu (Marek Zemánek)

O autorech 

"Abú Firás, arabský básník" a "O kulturním významu Arabů pro Evropu" Rudolf Dvořák






"Abú Firás, arabský básník a rek X. století" 
přednáška dr. Rudolfa Dvořáka z 23.3.1896
Vydavatel: Praha: Král. čes. spol. nauk
Rok: 1896
Počet stran: 21 s





"O kulturním významu Arabů pro Evropu" 
habilitační přednáška R. Dvořáka
Rok: 1884
Počet stran: 28 s






DVOŘÁK Rudolf - zakladatel české orientalistiky

* 12. 11. 1860 Dříteň u Českých Budějovic, + 1. 2. 1920 Praha

Studoval klasickou a orientální filologii u prof. J. Košuta a M. Grünerta v letech 1879-92 na Univerzitě Karlově a 1882-88 v Lipsku a Mnichově u německých orientalistů H. L. Fleischera (arabštinu, turečtinu, perštinu), L. Krehla (semitistiku), F. Delitzsche (asyriologii), H. G. C. Gabelentze (čínštinu, japonštinu, mandžuštinu), G. Eberse (egyptologii) aj. V roce 1884 se habilitoval pro orientální filologii na české UK jako soukromý docent. Roku 1890 byl jmenován mimořádným profesorem a zvolen dopisujícím členem České akademie císaře Františka Josefa (mimořádný člen 1904, řádný člen 1908). V letech 1892-98 řídil kancelář Ottova slovníku naučného, jehož byl přispěvatelem. Roku 1896 se stal řádným profesorem orientální filologie, 1897 mimořádným členem České královské společnosti nauk (řádný člen 1908). Ve školním roce 1900-01 byl děkanem FF UK. Roku 1907 se stal členem zahraničního odboru Národní rady české, 1914 generálním sekretářem Akademie věd, ve školním roce 1915-16 rektorem UK.

Zabýval se zvláště orientální filologií, literaturou a kulturní historií východních národů. Bádal v oblasti arabistiky, turkologie, íránistiky, asyriologie, egyptologie a sinologie, pokračoval v biblických studiích. Psal o arabské, perské, turecké a čínské literatuře, zvláště o básnících arabského světa, o perských autorech Sa'dím a Háfezovi, tureckém básníkovi Bákím, o hebrejské biblické poezii aj. Z východních literatur též hojně překládal. Významné jsou jeho práce o islámu, cizích slovech v koránu, arabské geografii, čínském myšlení a způsobu života. Psal i o orientálních, zvláště semitských jazycích, o vzniku a vývoji písma. Je autorem většiny orientalistických hesel v Ottově slovníku naučném.

zdroj: libri.cz


související:
Před 150 roky se narodil v jihočeské v Dřítni významný český orientalista Rudolf Dvořák. 


V dubnu 1964 vykonal Malcolm X pouť do Mekky

                                foto: Malcolm X v Káhiře, duben 1964

V dubnu roku 1964 vykonal Malcolm X pouť (ar. Hadždž) do Mekky a své pocity zaznamenal v dopise svým harlémským spolupracovníkům. V jeho posledním roce života se zřejmě jedná o nejvýznamnější moment, kdy Malcolm konfrontoval svůj politický a náboženský světonázor se sunnitským islámem a jeho univerzalismem, kde člověk není neposuzován dle své etnicity. Vzhledem k politické a společenské situaci ve Spojených státech je pravděpodobné, že Malcolm nemohl jen tak přes noc změnit svůj pohled na svět a zapomenout na americké černochy a jejich problém, nicméně mezi jeho životní milníky patří právě pouť do Mekky mezi ty nejvýznamnější.





český překlad

"Osm teorií náboženství" Daniel L. Pals (ExOriente, 2015)



Jakým způsobem lze přistupovat ke zkoumání náboženské zkušenosti a náboženských systémů? Co se o náboženství dozvíme, budeme-li zkoumat jeho funkci a hledat jeho původ? Je možné analyzovat společné motivy rozdílných náboženských představ?

Nový orient na téma: muslimové ve světě svém i cizím (články od 50. let do současnosti)

                           foto: Tripolis, Libye, 1911



Ukázka článků časopisu Nový orient nemapuje vývoj české islamologie a orientalistiky, ale poukazuje na ty významné od 50. let do současnosti. Kromě teologických, politických a historických článků je možné v těchto dvou souborech narazit na recenze tehdy vydaných překladů jako byl např.: Ibn Chaldún, Ibn Tufajl nebo Ibn Sína. Rovněž jsou zde uvedeny dva rozhovory s Ivanem Hrbkem; jeden z doby, kdy překládal Korán (1971) a další, kdy pracoval dvoudílných Dějinách Afriky (1966).

K aktuálnímu dění v Evropě by mohly přispět články v prvním souboru: "Američtí muslimové: Relevantní inspirace pro Evropu?" nebo "Mladí evropští muslimové a jejich pohled na spravedlnost ve školách i společnosti".


"Smrt, hroby a záhrobí v islámu" Bronislav Ostřanský (Academia, 2015)



Přemítání o smrti, záhrobí i onom světě již od pradávna zaměstnává věřící všech náboženství, což platí bezezbytku rovněž pro muslimy. Přitom nikde v islámu nedoznal rozpor mezi literou islámského práva a zavedenými zvyklostmi takové hloubky jako právě v problematice funerální. Jedná se tedy o významné „kolbiště“, kde se po staletí střetávají i míjejí různé výklady islámu. Kolektivní monografie Smrt, hroby a záhrobí v islámu s podtitulem Poslední věci člověka pohledem muslimských pramenů se zaměřuje právě na tento neklidný terén nejen středověkého, ale též soudobého muslimského myšlení a praxe.