"Dva druhy kapitalismu" Daniel Bell (1976)
foto: politická karikatura z časopisu Puck založeného ve Spojených státech v r. 1877 @Puck magazine (wikipedia)
"Rostoucí bohatství plutokarcie, které se v americké "pozlacené éře" stalo zcela zřetelným, znamenalo, že práce a akumulace přestávaly být cílem samy o sobě, nýbrž prostředkem k luxusní a okázalé spotřebě. Status a jeho příznaky, nikoli práce a vyvolení Bohem, se staly znamením úspěchu. Tento jev doprovází vzestup nových tříd po celé sociální dějiny. [...] Hlavní rozdíl je ovšem v tom, že dřívější zbohatlické třídy si snadno vytvářely odstup od zbytku společnosti a sociální proměny, jimiž procházely, proto život nižších tříd často podstatněji neovlivnily. Z tohoto pohledu znamenala skutečnou revoluci 20. léta 20. století, kdy nástup masové výroby a spotřeby začal přetvářet život samotné střední třídy.
V důsledku toho byla protestanská etika jakožto sociální realita a životní styl střední třídy vytlačena materialistickým hédonismem a puritánský duch jakýmsi psychologickým eudaimonismem*. Buržoazní společnost, pro niž ony starší etické principy představovaly hlavní motor vzniku a vývoje, se ovšem s touto změnou vyrovnávala s velkými potížemi. Hédonistický životní způsob sice horlivě podporovala, ale nedokázala jí poskytnout ospravedlnění. Postrádala nové náboženství či hodnotový systém, jímž by nahradila starý, a výsledkem bylo vnitřní rozštěpení. V jistém ohledu jsme tedy svědky jedinečné historické proměny lidské společnosti. [...]
"Nový kapitalismus" - termín byl poprvé použit ve 20. letech - i nadále požadoval protestanskou etiku v oblasti výroby, avšak v oblasti spotřeby povzbuzoval touhu po rozkoši, zábavě a hře. Tento rozpor se postupně prohluboval. Šíření městského způsobu života s jeho nejrůznějšími stimuly i rozptýleními, nová role žen související s nárůstem kancelářských pracovních míst a s uvolněním společenských a sexuálních vztahů - to vše napomáhalo podkopat autoritu tradičního hodnotového systému. Pro puritánský duch byla charakteristická ochota k odkladu uspokojování tužeb. Americký ekonomický systém si ovšem nárokoval schopnost vytvářet dostatek - a dostatek ze své povahy podporuje spíše plýtvání nežli obezřetnost. Motorem změny se stává vyšší životní úroveň, nikoli práce sama o sobě. Celý ekonomický systém se již odmítá sklánět před lakotou přírody a stává se oslavou hojnosti. To vše bylo v příkrém kontrastu s teologickými a sociologickými principy protestantismu 20. století, který dal zrod americkému hodnotovému systému."
* učení o blaženosti, etický princip, podle něhož cílem lidského jednání je dosahování osobní blaženosti
zdroj: "Kulturní rozpory kapitalismu" Daniel Bell (1976), s. 92-93
český překlad z angl. originálu "The Cultural Contradictions of Capitalism" v r. 1999,
Sociologické nakladatelství (SLON), přeložil Lukáš Gjurič
Edice: Studie (23.)
