"Korán", Ivan Hrbek (Odeon 1972)



Překlad Koránu od Ivana Hrbka je již třetí v pořadí a patří k těm nejlépe hodnoceným, neboť překladatel si byl vědom chyb a nedostatků v předešlých překladech (Čeština A.R.Nykl, stručný komentáře I.Veselého) a vyvaroval se jich. Jeho text je používán jak orientalisty a odborníky na islám, tak i česky mluvícími muslimy.
Přípravu a shromaždování materiálu pro překlad Koránu začal I.Hrbek v 50. letech. Práce na překladu a knize samotné začala až koncem 60.let.

Tento překlad Koránu se odlišuje od dalších jedním, zcela zásadním způsobem, a tím je chronologické (1) uspořádání súr podle období jak byly zjeveny proroku Muhammadovi. Hrbek se tím snažil sledovat vývoj koránských myšlenek v jejich časovém sledu.


Rozhodnutí uspořádat Korán tímto způsobem Hrbek uvádí několik překladatelů, kteří se tímto pravidlem řídili. Od 40. let 19. století bylo podniknuto evropskými badateli několik pokusů stanovit chronologický pořádek súr, avšak až Nöldekova chronologie a metodologický přístup (vydání 1860) nalezl všeobecné uznání.

Orientalisté, kteří řadili súry chronologickým způsobem:

Němec Nöldeke (vydání 1860)
Angličan Rodwell (vydání 1876)
Dán F.Buhl (vydání 1921)
Francouzs R.Blachere (vydání 1949-50)

Chronologické uspořádání súr podporuje Hrbek ještě komentářem A.R.Nykla, který ve své předmluvě rovněž podporuje systém řazení súr podle Nöldeka nebo Rodwella.

"přečtení Koránu v pořadu výše naznačeném doporučuje se k lepšímu porozumění prorockého ducha Muhammadova a jeho postupného vývoje v hlásání islámu...


Jako další výjimka odlišující Hrbkův překlad je jeho komentář, který byl u Nykla velmi strohý a v případě I.Veselého silně tendenční. V úvodu (cca 100 stran) se zabývá předislámským obdobím tzv. "nevědomosti" (Ar.al-Džáhilíja) a popisuje historii Arabského poloostrova a to hlavně arabskou společnost a její zvyky, náboženství, ekonomické a sociální uspořádání před příchodem islámu. Tato obecná část navazuje dále na samotný příchod islámu a život Proroka Muhammada. Závěrečná část je věnována samotnému Koránu. Zabývá se jak jeho jazykovou a stylistickou stránkou, tak rovněž sleduje historický vývoj Koránu až do jeho finální podoby uspořádané chalífou Uthmánem v roce 656 a který je v této autentické podobě používán dodnes v celém muslimském světě.

Jako podkladu pro překlad používal Hrbek oficiálního egyptského vydání Koránu z roku 1923 (1342 hidžry) a dále Flügelova textu v edici Redslobově z roku 1881. V odkazech a komentářích se Hrbek odvolává na německý překlad Rudi Pareta, ruský od I.J.Kračkovského, italský od Alessandra Bausaniho, francouzský od Regise Blachera a anglický od Richarda Bella. Rovněž ale srovnával text s překladem od A.R. Nykla.

Netradiční volba řazení súr bývá někdy Hrbkovu překladu muslimy vyčítána, nicméně jeho práce od svého vydání nenašla silného, respektive žádného konkurenta a jeho text se zcela běžně používá při pátečních kázání v modlitebnách nebo v publikacích Muslimské obce v ČR.

Ve spojitosti s Hrbkovým překladem je ještě důležité zmínit, že jeho text byl použit při dvoujazyčném vydání (česky/arabsky) vydavatelstvím AMS v roce 2000. Celý název tohoto vydání je "Vznešený Korán: český překlad, význam a komentář s rejstříkem. Autor výkladu (tafsír) k českému překladu je indický muslim Abdulláh Júsuf Alí (2), který jej napsal v roce 1937.

Pro podrobnější informace o překladu Koránu do češtiny doporučuji publikaci "Islám v srdci Evropy" (3), kde jsou detailně zmapovány první zmínky o muslimech a islámu v českých zemích.

………………………………………………………
Název: Korán
Překlad: Ivan Hrbek (1923-1993)
Vydavatelství: Praha, Odeon, 1972
Rok vydání: 1972
Počet stran: 797 

………………………………………………………




Zdroj:
Rozhovor s dr. Ivanem Hrbkem "Nad překladem Koránu"
Nový Orient, roč. 24, č. 2. (s. 33-35)

Korán, překlad Ivan Hrbek, (vydavatel. Odeon, 1972)
Kapitoly. "Doslov k překladu" a "Redakce Koránu



Poznámky:

(1) více o chronologickém řazení súr, kapitola "Chronologický pořádek súr
     "Korán" překl. Ivan Hrbek, 1972 (s. 76-79)

(2) Abdulláh Júsuf Alí
   
(3) "Islám v srdci Evropy" M.Mendel, B. Ostřanský, J. Bečka, T. Rataj
 
      (Academia, 2007)
      


Populární příspěvky z tohoto blogu

Rozhovor s hudebním publicistou Karlem Veselým o dvou dekádách hudby ohně (6.9.2017)

Osudy Židů za druhé republiky (1. října 1938–14. března 1939)

Vlasta Kálalová - Di Lotti, česká lékařka v Bagdádu