"Korán" překl. Alois Richard Nykl, 1934



Nebudeme-li počítat skutečně první překlad Koránu do češtiny od Dr.Ignáce Veselého z roku 1912*, mezi první arabisty patřil Alois Richard Nykl se svým překladem z roku 1934. Nyklovo dílo byla práce téměř dvou desetiletí (1910 – 1926) a je orientalisty velmi uznáváno pro Nyklovy výborné znalosti islámských reálií a arabského jazyka, kritika je nejčastěji vznesena na způsob vyjadřování a časté používání zastaralé češtiny.
Archaické obraty a způsob vyjadřování byly dány Nyklovým dlouhodobým pobytem v zahraničí (Egypt, Japonsko, Španělsko, USA) a tudíž ztrátou kontaktu s češtinou a vývojem, kterým prošla. Překlad byl poprvé publikován v roce 1934 (druhé vydání v roce 1938) a obě vyšla v téměř nezměněné podobě. Pouze druhé vydání je opatřeno předmluvou, kde Nykl krátce komentuje publikace a články zabývající se islámem a historií muslimů. Zmiňuje překlad Dr.I.Veselého, protože v prvním vydání Nyklova překladu bylo uvedeno „První úplný překlad z arabštiny“, dále upozorňuje na některé chyby a nízkou kvalitu publikací, např. knihu „Mohammed“ od Essada Beye.

Pro čtenáře může být velmi překvapující tón a empatie s jakou Nykl hovoří v úvodu o islámu a muslimech, anebo jak popisuje okolnosti doby své práce na překladu.Tato stránka Nyklova překladu je nesporně důvod proč je preferován před překladem Veselého, jež je některými muslimy označován, v některých pasážích za ironický. 
Zajímavostí je, že časopis československých muslimů Hlas hodnotil výše překlad I. Veselého, ale zase odmíta „místy až ironický“ Veselého komentář a za přijatelnější považuje Nyklův.

Orientalista Ivan Hrbek v doslovu svého překladu Koránu hovoří o Nyklovi takto:


„Nyklův překlad jako dílo vysoce kvalifikovaného odborníka, který poznal islámský svět z osobního kontaktu a i hlubokým studiem rozsáhlé literatury. Po stránce věcné je na velmi vysoké úrovni. Slabší je ale jazyková stránka. Nykl začal svůj překlad před první světovou válkou, a přestože vyšel až ve 30. letech, nese zřetelně stopy jazyka prvního desetiletí 20.století. Nykl věrně a pečlivě interpretoval originál, snaže se nalézt nejvhodnější ekvivalenty pro arabská slova, a jeho překlad patřil ve své době mezi nejlepší v Evropě."

Jako kritiku upozorňuje na dva aspekty, které ubírají na kvalitě a lepšímu porozumění Koránu: 
„Nykl opatřil překlad příliš stručným poznámkovým aparátem, který nemůže stačit k tomu, aby čtenář neznalý islámu z něj získal jak ponaučení, jež je nutné pro porozumění velmi obtížného textu plného nejasných narážek na neznámé situace, tak i vysvětlení praktického dosahu koránských předpisů.“ 

Následující text je převzat z již zmíněné předmluvy a nejlépe představí A.R.Nykla a okolnosti překladu započaté v Káhiře roku 1910. 




*   *   *
"Tento překlad započal v Káhiře, na podzim roku 1910. Studoval jsem Korán se svými přáteli z univerzity Al-Azhar a byl jsem jím zaujat tak, že jsem se rozhodl k přetlumočení jej do češtiny, abych jej učinil přístupným svým krajanům, neznalým arabštiny. Ohledně vydání překladu psal jsem České Akademii Věd, která velmi stručným přípisem mi laskavě poděkovala. Obrátil jsem se na p. J.Ottu, nakladatele, který mi dobrosrdečně odpověděl, že pro knihu takového druhu nebylo by v zemích koruny české kupců.

Nicméně neodstrašen, pokračoval jsem v překladu po svém návratu do Horního Egypta na počátku roku 1911. Měl jsem původně v úmyslu dokončiti jej před svým zamýšleným odjezdem do Indie, avšak následkem různých okolností rozhodl jsem se před dokončením překladu k odjezdu do Číny a Japonska. Tam, malém domku japonském na Nakamura-mači v Jokohamě, dokončil jsem během téhož roku přes polovinu započatého díla. Jiná zaměstnání, hlavně vydání anglicko-japonského měsíčníku "Džidósa", pak válka a doby poválečné, v nichž "dotkly se mne nesnáze a protivenství" (sura 2, v.210), byly příčinou nového odkladu. V roce 1924 mne požádal známý indolog, univ.profesor Dr.V.Lesný, abych dohotovil překlad pro redigovanou jím sbírku "Knihy Východní". Řízením Alláha dostal se mi právě v té době potřebného k tomu volného času, kdy dlel jsem z části na zotavené a na z části na studiích v Mexiku.
Tam, na náhorní planině v aztécké Tlaxcale, na malé české oáze u Sudkových, dokončil jsem překlad v červnu r. 1926. Ale hospodářská krize způsobila zastavení výše zmíněné sbírky a teprve nyní uskutečňuje se, téměř po čtvrtstoletí, přání mých mladých let, ne v zemích koruny české, nýbrž v republice československé, kde doufám, že můj skromný příspěvek k obohacení literatury domácí dojde vlídného přijetí a více kupců, než s jakým mohl počítati p.J.Otto, blahé paměti.

Touto dlouhou řadou let překlad jen získal, neboť je dobře, když mladistvé nadšení zmírněno jest rozvahou let zralejších a utuženo perspektivou životních zkušeností."


Alois Richard Nykl (1934)



poznámky:

Biografii A. R. Nykla zpracoval Josef Ženka v knize 
Alois Richard Nykl: Padesát let cest jazykozpytce a filosofa (Karolinum, 2016)

Pro podrobnější informace o překladech Koránu do češtiny →Islám v srdci Evropy,
autoři: M.Mendel, B.Ostřanský, J Bečka, T.Rataj (Academia, 2007) 




………………………………………………………
Název: Korán
Překlad: Alois Richard Nykl (1885-1958)
Vydavatelství: PrahaL. Mazáč
Typografické úpravy: A.B. Kohout
Rok vydání: První vydání, 1934, druhé vydání 1938
Počet stran: První vydání 359 s., druhé vydání 281 s. 

………………………………………………………







Korán A. R. Nykl, první vydání z roku 1934 
Arabský citát na obálce: verš súry 56:77-79





Úvodní stránka 
vydání z roku 1934 s arabským textem súry "al-Fátiha"



Nyklův doslov k prvnímu vydání z roku 1934





Korán, A. R. Nykl, druhé vydání 1938 
Arabský citát na obálce: verš súry 56:77-79







Úvodní stránka vydání z roku 1938 






Úvodní stránka vydání z roku 1938 s arabským textem súry "al-Fátiha"

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Jiří Trnka

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA)