* fitra - knihovna *

foto: Langston Hughes před svým domem v Harlemu (NYC), červen 1958 The LIFE Picture Collection/Getty Images



Freedom's Plow
When a man starts out with nothing,
When a man starts out with his hands
Empty, but clean,

When a man starts out to build a world,
He starts first with himself
And the faith that is in his heart—
The strength there,

The will there to build.
First in the heart is the dream.
Then the mind starts seeking a way.
His eyes look out on the world (...)



Warning
Late Last Night
Negroes,
Sweet and docile,
Meek, humble, and kind:
Beware the day
They change their mind!

Wind
In the cotton fields,
Gentle breeze:
Beware the hour
It uproots trees!


source: "The Collected Poems of LANGSTON HUGHES" ARNOLD RAMPERSAD, DAVID ROESSEL (Ed.) (1994)

foto: "Hayy was here, Robinson Crusoe" @Aramco World




Vyprávění muslimského lékaře a filosofa žijícího v Andalusii ve 12. století, vykládá islámský, v základě aristotelský, obraz světa s příměsí mystiky formou vyprávění o chlapci, který se sám na liduprázdném ostrově propracuje vlastní zkušeností a silou rozumu k plnému poznání. Dílo ovlivnilo evropskou literaturu a filosofii.
Překlad: Ivan Hrbek
Připravila: Lucie Němečková
Hudební spolupráce: Josef Plechatý
Režie: Lída Engelová
Účinkují: Miroslav Táborský a Lída Engelová
Natočeno pro ČRo 3 Vltava, cyklus "Pokračování za pět minut"

Download MP3
1. intro
2. výklad ke knize
3. Ibn Tufajl_Živý, syn Bdícího_úvod
4. kap. I.
5. kap. II.
6. kap. III.
7.kap. IV.
8. kap. V.
9. kap. VI.
10. outro-závěr




Abú Bakr ibn Tufaj „Živý, syn Bdícího“

Část I.
„Zrození“ Hajje ibn Jaqzána (dvě verze): V první verzi se Hajj dostane na ostrov jako nemanželské dítě, když ho jeho matka uloží do truhly a hodí do moře. Analogie s příběhem Mojžíše. V…

foto: Schomburg Center for Research in Black Culture (Harlem, NYC)

Podobně jako Afroameričané vytvořili pojem „New Negro“ ve 30. letech 20. století, zareagovali z podobných důvodů studenti frankofonních kolonií Afriky a Antil v Paříži a zrodilo se hnutí Négritude. Cílem hnutí bylo vytvořit společensko-kulturní směr vyvěrající z kultur afrického kontinentu a konfrontovat tak vliv bílé koloniální Evropy, který mnohdy velmi agresivně přerušil kulturní kontinuitu afrických etnik, společenství a kmenů.

Afrikanista Vojtěch Šarše (nar. 1989) se tímto hnutím dlouhodobě zabývá a v předkládaném rozhovoru odkrývá nejen pozadí jeho vzniku, ale také nastiňuje jeho názory, východiska a jak se vymezovalo vůči kolonialismu. Jeho eseje o africké literatuře či její překlady jste mohli slyšet během tohoto léta na Českém rozhlasu Vltava nebo číst v literárních revue Plav, Analogon nebo Souvislosti. Vojtěch Šarše  vystudoval francouzskou filologii na FF UK, kde je nyní doktorandem oboru Románské literatury.…

Pohledy byly adresovány  Gloria Owens, sekretářky hnutí Nation of Islam. Část pohledů je z konce 50. let, kdy Malcolm X cestoval po USA a kázal v modlitebnách hnutí NOI. Převážná většina je ale z roku 1964, tedy na sklonku Malcolmova života, kdy cestoval jak na Střední východ, tak ale i do Evropy nebo Afriky a vykonal pouť do Mekky (duben 1964). Zajímavostí je, že pohled z roku 1958 zobrazuje stereotyp Afroameričana. Rovněž je zajímavé, že Malcolm všechny pohledy zasílal Glorii Owensové i v době, když už nebyl členem NOI (rozchod z hnutím proběhlo v březnu 1963).
zdroj: Nate D. Sanders

"Chceme-li pak na pojem prapříčiny a prasíly pohlížeti jako na výraz filosofického pojetí příčiny první, nepodmíněné, t.j. Boha, dojdeme k závěru, že bůh prvních filosofů byl neosobní, hmotný, immanentní princip všehomíra.

Rozběhy k metafysickému zkoumání úkazů ve světě a jakási monistická tendence školy miletské šířily se čím dál tím více a stále jasněji se vyhraňovaly. Tím přirozeně sesilovány monotheistické prvky starých náboženských představ a rozšřiován odpor proti polytheismu. Prvý, který odvážil se mínění své veřejně projeviti, byl Xenofanes z Kolofonu (nar. c. 570 p. Kr.). Napsal filosofickou báseň, v níž zcela směle bojoval proti anthropomorfickým a anthropopathickým elementům v lidové víře v bohy. Vysmívá se tu svým krajanům pro absurdní jejich mínění o bozích, kára Homera i Hesioda, že bohům přičítají všechny nepěkné vlastnosti lidí. (...)

Xenofanes však ztotožňuje nejvyšší svou jednotu, t. j. Boha s celou přírodou. Znázorňuje pak si ji jako něco rozložitého, navazuje b…

Kniha se zaměřuje na africkou sociální a politickou filosofii v posledních desetiletích – od pádu kolonialismu do současnosti. Jde o výjimečnou publikaci, která komprehenzivně mapuje vývoj a současný stav této filosofie. V dané oblasti se jedná o průkopnické dílo, které zároveň vychází také v britském nakladatelství Routledge. Práce kriticky zkoumá, co konstituuje současnou africkou sociální a politickou filosofii ve vztahu k jejím problémům, významům, cílům, zdrojům a relevanci pro dnešní Afriku. Ukazuje, že tato filosofie je zakořeněna v každodenním životě. Chápe ji jako inkluzivní reflexi afrických komunit s ohledem na moc a spravedlivé mody sociální a politické organizace. Zapojuje se do diskusí o tématech a proudech, jakými jsou etnofilosofie, négritude, panafrikanismus, africká občanská společnost, africké kultury či postavení Afriky v globálních interakcích.

Autor knihy, Albert Kasanda, je vědeckým pracovníkem Centra globálních studií FLÚ AV ČR. Zaměřuje se především na současno…