Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2018

Muslimská Paříž/Paris musulman/Muslim Paris/مسلم باريس

Obrázek
Muslimská Paříž/Paris musulman/Muslim Paris/مسلم باريس 27.6.2018 - 2.7.2018

Institut du monde arabe - Arab World Institute,
založen 17 arabskými zeměmi v roce 1980.






Librairie Avicenne - Maktaba Ibn Sina,
knihkupectví specializující se na arabskou literaturu.
Najdete tady Korán, hadíthy,
ale i Ibn Tufajla, Ibn Battutu nebo současnou beletrii.




Al-Medina, marocká restaurace,
kterých je v Paříži tolik, jako v Praze heren.

Grande Mosquée de Saint-Ouen AL HASHIMI,
otevřena v roce 2016. Stavba trvala 10 let,
protože financování bylo z větší části od věřících.







"Struggle by the pen : the Uyghur discourse of nation and national interest, c. 1900-1949" Ondrej Klimeš (Brill, 2015)

Obrázek
In Struggle by the Pen, Ondrej Klimeš explores the emergence of national consciousness and nationalist ideology of Uyghurs in Xinjiang from c. 1900-1949. Drawing from texts written by modern Uyghur intellectuals, politicians and propagandists throughout this period, he identifies diverse types of Uyghur discourse on the nation and national interest, and traces the emergence and construction of modern Uyghur national identity.

The author also demonstrates that the modern Uyghur intelligentsia regarded political emancipation and social modernization as the two most important interests of their nation, and that they envisaged Uyghurs as citizens of a modern republican state founded on the principles of representative government. This book thus presents a new perspective on Uyghur intellectual history and on Republican Xinjiang.

.......................
Název: Struggle by the pen : the Uyghur discourse of nation and national interest, c. 1900-1949
Autor: Ondřej Klimeš (*1977)
Nakladatel: Brill …

"Kritika arabského rozumu: Úvod" Muhammad ‘Ábid al-Džábirí (Filosofia, 2018)

Obrázek
Marocký profesor Muhammad ‘Ábid al-Džábirí (1935–2010) (více o autorovi v tomto článku) byl jedním z  nejvýznamnějších arabských filosofů současnosti. Je autorem velmi významné Kritiky arabského rozumu, ve čtyřech svazcích (Rozvoj arabského rozumu, 1984; Struktura arabského rozumu, 1986; Arabský politický rozum, 1990; Arabský etický rozum, 2001). Ta je kritikou (ve smyslu analýzy) celé arabské vědecké kultury. Ukazuje meze a  originální přínosy arabského myšlení, čímž vyvolává rozsáhlou debatu v akademickém světě i v politice. Kniha, kterou držíte v ruce, je úvodem ke zmíněným čtyřem svazkům.

Arabské myšlení se dnes zdá být v napětí mezi fundamentalismem, který chce rekonstruovat současnost podle idealizované minulosti, a  dovezeným modernismem, který odmítá tradici. Al-Džábirí odmítá toto falešné napětí a zkoumá tvůrčí filozofickou cestu k arabské modernitě. Jeho progresivní kritika mu umožňuje stanovit principy čtení koncepčních přístupů arabského rozumu. Tato kniha evropskému čtenář…

Marocký filosof Mohamed Abed Al-Džábrí

Obrázek
Mohamed Abed Al-Džábrí
Arabsky:محمد عابد الجابري‎

27.12.1936 – 3.5.2010

Al-Džábrí byl profesor filosofie na Univerzitě Mohammeda V. v Rabatu. Rovněž patřil mezi odborník na arabský jazyk a arabskou literaturu. Je považován za jednu z hlavních osobností mezi intelektuály v současném arabském světě. Do povědomí se dostal rovněž svým projektem "Kritika arabského myšlení".

"Beduín / Bedouin" Paul Howe Shepard

Obrázek
"Kočovný beduín nevisí očima na okolní scenerii, nekreslí krajinky, ani nedává dohromady nějakou neutilitární historii přírody. Jeho život je s přírodou propojen tak hluboce, že už nezbývá žádný prostor pro abstrakci, estetiku nebo "přírodní filosofii", která by mohla být oddělena od zbytku života. Příroda a jeho vztah k ní jsou smrtelně závažnou věcí, předurčenou zvyklostmi, mystérii a nebezpečím. Jeho osobní volný čas se nezaměřuje na neužitečné kratochvíle, a je daleko toho, aby se nějak zaobíral přírodními ději. Pevnou součástí jeho života je však vědomí o těchto dějích, o terénu, o nepředvídatelném počasí, o úzkém prostoru, ve kterém se může pohybovat."
Paul Howe Shepard (1925 – 1996)
americký environmentalista 



"The nomadic Bedouin does not dote on scenery, paint landscapes, or compile a nonutilitarian natural history... His life is so profoundly in transaction with nature that there is no place for abstraction or aesthetics or a "nature philosophy&qu…

Shirley Burden "I Wonder Why" (1963)

Obrázek

"ARABSKÝ ROMÁN: Vznik a vývoj uměleckého žánru (1830–1930)" František Ondráš (FFUK, 2017)

Obrázek
Kniha Arabský román: vznik a vývoj uměleckého žánru (1830-1930) se zabývá formativním obdobím moderní arabské prózy v kontextu arabské kulturní a literární obrody - nahdy. Monografie přináší nový pohled na úlohu arabských obrozeneckých autorů při hledání literárních forem a metod směřujících ke vzniku moderního arabského románového žánru. Cesty arabských obrozenců do Evropy dokládají jejich snahu získat vědomosti nejen o vývoji moderní evropské literatury, ale i celé společnosti. Arabští autoři tak nacházeli v Evropě inspiraci pro svou literární tvorbu a také pro rozsáhlé reformy, které chtěli uskutečnit ve své vlasti (Egyptě, Levantě, Tunisku aj.). Kapitoly týkající se typologie arabského románového žánru obsahují odpovědi na řadu zkoumaných otázek a současně přinášejí řadu hypotéz, jimiž se v současné době zabývá arabská i západní literární kritika. Během devatenáctého a první poloviny dvacátého století se arabský román stal respektovaným uměleckým žánrem, který seznamoval své čtená…

"Angelo Soliman – černý otrok, komorník, svobodný zednář a muzejní exponát" Eduard Maur (Theatrum historiae 9, 2011)

Obrázek
"Hofmohren, afričtí služebnící kupovaní na trzích s otroky ve středomořských přístavech, se stali módním doprovodem evropských panovníků a šlechty zejména v 18. století.2  Známi ovšem byli již mnohem dříve. Po staletí plnili – podobně jako „trpaslíci“ nebo pokřtěné Turkyně – funkci kuriózního příslušenství královského, knížecího či aristokratického dvora, jakési dekorace, někdy i funkci hračky pro urozené děti. Byli svým způsobem exotickým „sběratelským předmětem“, dokládajícím výjimečné postavení svých pánů v rámci stavovské společnosti. V 18. století navíc začali ztělesňovat typ dobrého, nezkaženého divocha, jehož si vysnili osvícenci. Většinou skončili jako prostí sloužící, několik jich však udělalo pozoruhodnou kariéru."

Eduard MAUR
@Theatrum historiae 9, 2011

Celý text v PDF(16 s.)