Přednáška: "Muhammad ‘Ábid al-Džábirí - Kritika arabského rozumu" Filosofický ústav AV ČR, 20. září 2018



Oddělení morální a politické filosofie a Centrum globální studií
Filosofického ústavu Akademie věd ČR Vás zvou na workshop s představením knihy

Muhammad ‘Ábid al-Džábirí:
Kritika arabského rozumu. Úvod
(Praha: nakladatelství Filosofia, ediční řada Filosofie a sociální vědy, 2018)

Své příspěvky přednesou:
Marek Hrubec: Muhammad al-Džábirí v globálním kontextu současné filosofie
Zora Hesová: Muhammad al-Džábirí a boj o racionalitu v arabském myšlení
Bronislav Ostřanský: Muhammad al-Džábirí a (re)interpretace odkazu minulosti
Magdalena Vitásková: Vědecko-překladatelské problémy knihy Kritika arabského rozumu

Čtvrtek 20. září 2018 od 15:00
Zasedací místnost Filosofického ústavu AV ČR
Jilská 1, Praha 1, 1. patro

 Info o knize
Info o autorovi

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rozhovor s afrikanistou Vojtěchem Šarše na téma africké literatury a hnutí Négritude (12.10.2018)

Obrázek
foto: Schomburg Center for Research in Black Culture (Harlem, NYC)

Podobně jako Afroameričané vytvořili pojem „New Negro“ ve 30. letech 20. století, zareagovali z podobných důvodů studenti frankofonních kolonií Afriky a Antil v Paříži a zrodilo se hnutí Négritude. Cílem hnutí bylo vytvořit společensko-kulturní směr vyvěrající z kultur afrického kontinentu a konfrontovat tak vliv bílé koloniální Evropy, který mnohdy velmi agresivně přerušil kulturní kontinuitu afrických etnik, společenství a kmenů.

Afrikanista Vojtěch Šarše (nar. 1989) se tímto hnutím dlouhodobě zabývá a v předkládaném rozhovoru odkrývá nejen pozadí jeho vzniku, ale také nastiňuje jeho názory, východiska a jak se vymezovalo vůči kolonialismu. Jeho eseje o africké literatuře či její překlady jste mohli slyšet během tohoto léta na Českém rozhlasu Vltava nebo číst v literárních revue Plav, Analogon nebo Souvislosti. Vojtěch Šarše  vystudoval francouzskou filologii na FF UK, kde je nyní doktorandem oboru Románské literatury.…
celý text

"Fanatismus" Günter Holle (Portál, 1998)

Obrázek
V druhé polovině tohoto století můžeme být na celém světě svědky děsivého nárůstu fanatických postojů a jednání v nejrůznější podobě: u extremistických politických hnutí, u autoritářských sekt, ale také u některých skupin hlásících se ke světovým náboženstvím.
Günter Hole se ve své studii ptá po psychologických kořenech tohoto jevu a dospívá k šokujícímu poznání takzvané destruktivní síly ideálu. Ukazuje, kdo má k fanatismu sklony a za jakých vnitřních podmínek se může fanatismus rozvinout.
Čtenář v knize najde fundovanou analýzu opírající se o učení Le Bona, Freuda, Kretschmera, Fromma, Canettiho i řady moderních autorů. Tato analýza je poutavě čtivá díky mnoha příkladům náboženského a politického fanatismu z historie i současnosti.
celý text

"Aristotelův Bůh" Antonín Kříž (Hlídka, 1934)

Obrázek
1. Aristotelova kritika předchůdců
2. Aristotelova víra, jeho důkazy o jsoucnosti Boha a vlastnosti Boha.
3. Působnost Boha.
4. Jest Aristotelů Bůh stvořitelem? "Aristoteles byl žákem Platonovým, snad více, než jak sám přiznával, i nemohl souhlasiti s názorem výlučného empirismu, který zas ve všem vidí jen hmotu, náhodu, prostý mechanismus. Z tohoto důvodu odporuje Demokritovi, stejně
jako jeho učitel Platon. Neboť příroda podle Aristotela není nahodilým shlukem atomů, prvky nejsou, v jednotlivinách ledabyle seskupeny, nýbrž jsou v jakémsi poměru a skladbě. Aristoteles velmi důrazně kritisuje a odmítá materialisticko-mechanistický názor Demokritův, proti němuž staví názor dynamicko-teleologický; proti pouhé kvantitě vyzdvihuje kvalitu. Demokritova atomistika nutně vedla k atheismu, neboť v tomto systému, kde všechno mělo se vyvíjeti podle zákona nutnosti, nebylo potřebí žádného principu metafysického a počátek věcí a světa přičítán náhodě. A tak Aristoteles vytýká Demokritovi, že o…
celý text

"Zákaz Aristotelových spisů ve XIII. století" Jan Smrž (Hlídka, 1920)

Obrázek
Století XIII. je zlatým věkem scholastiky a dobou největšího rozkvětu filosofie středověké vůbec. Příčiny rozkvětu toho bývají uváděny zejména tři: vznik a rozvoj universit, především pařížské a oxfordské, založení tzv., žebraných řádů, jejichž údové horlivě se účastnili vědecké práce, a posléze seznámení křesťanského západu s četnými filosofickými spisy, v prvé řadě Aristotelovými. Nikterak nepodceňujíce prvých dvou činitelů můžeme bez rozpaků přisouditi největší význam poznání spisů Aristotelových. V nich našli tehdejší filosofové hojnost nových, netušených problémů a hned také jejich řešení, v nich našli filosofii, jež více než kterákoli jiná byla způsobilá, aby základy náboženství křesťanského vědecky odůvodnila a poznání z rozumu i z víry čerpané v harmonický celek sloučila, jimi rozšířil se duševní obzor a pole spekulace.
(...)
Avšak čestného a vlivného svého postavení nedobyl si Aristoteles rázem; církev neotevřela svých škol pohanskému filosofu bez jistého váhání, ano odporu. V…
celý text

"Black man's burden" John Oliver Killens (Trident Press, 1965)

Obrázek
"Black man's burden" John Oliver Killens
Author:John Oliver Killens
Publisher: New York, Trident Press
Year: 1965

Black Man's Burden is written at white heat, as author John Oliver Killens gives what for to the white American. He operates from the viewpoint that ""just as surely as East is East and West is West, there is a 'black' psyche in America and there is a 'white' one, and the sooner we face up to this psychological, social, and cultural reality, the sooner the twain shall meet."" His is a quotable invocation of affect rather than fact as he views the American Negro (""an Anglo-Saxon invention"") in white society, the stance of the black writer vis a vis his country (people should write about race). He sees America as a southern land, there being down South in Georgia and up South in New York, assays the myth of non-violence versus the right of self defense, and affirms the right to violence in the face of vi…
celý text

F.X.Šalda "Ve věku železa a ohně" (Šaldova reakce na Stalinovy čistky v 30. letech)

Obrázek
Dne 25. Srpna bylo v Moskvě popraveno celkem 16 soudruhů – sedmnáctý unikl soudu i popravě sebevraždou. Mezi těmi popravenými jsou Zinověv, Kameněv, a jiní, vesměs přátelé Leninovi, členové staré leninské gardy, otcové a první vojáci ruské komunistické revoluce. Jako Hitler v Německu 30. Června 1934 dal vyvraždit své staré legionáře, protože mu neustále jako strašidla stáli v cestě a připomínali něco, co slíbil a nesplnil, jeho starý původní národně-socialistický program, stejně tak nyní zatočil Stalin se starou revoluční historií ruskou. Jenže způsob, jakým tuto vraždu inscenoval, ta pokrytecká velekomedie „veřejného procesu“, je ještě mnohem odpornější než nahá surová brutalita Hitlerova a musí pobouřit každého, patřiž k tomu nebo k onomu směru ideovému, k tomu nebo onomu táboru, jen když má v hrudi poslední špetku úcty k člověku. Šestnáct starých revolucionářů před soudem poplivalo samo sebe, poplivalo své dílo, svou minulost i přítomnost. Zlomeni v sklepeních dnešního režimu stali…
celý text