* fitra - knihovna *

Several of the essays caution against generalizing all African people into a monolithic culture, or using Africa as a facile metaphor. The opening essay, "An Image of Africa: Racism in Conrad's Heart of Darkness", challenged the prevailing opinions in the west about Joseph Conrad's depiction of African people. He also discusses several notable authors and shares his opinion on the role of writers and writing in cultures. In a contemporary review, Chris Dunton wrote: "The essays in his new book remind us also how tough-minded, how properly insistent, he can be in exposing false and demeaning ideas about Africa and its culture." The book is dedicated to Professor Michael Thelwell. Chinua Achebe "Hopes and Impediments: Selected Essays, 1965-1987" Published by Doubleday, 1988, pages 130 Table of Contents An Image of Africa: Racism in Conrad's Heart of Darkness Impediments to Dialogue Between North and South Named for Victoria, Queen of England The

Sláva těm, kdo nevynalezli ani prach, ani kompas, těm, kdo nikdy nezkrotili páru či elektřinu, těm, kdo neprozkoumali ani moře, ani oblohu, ale znají nejodlehlejší končiny země útrap; těm, kdo poznali cestování, jen když je odvlékali, těm, jejichž tělocvikem bylo poklekání, těm, jež domestikovali a pokřeťanšťovali, těm, kterým očkovali degeneraci, tamtamům prázdných rukou, tamtamům vysíleným bubnováním, tamtamům smějícím se zradě. Mé černošství není kámen s hluchotou vrženou do řevu dne, mé černošství není bělmo mrtvé vody na mrtvém oku země, mé černošství není věž, ani katedrála. Noří se do rudého mase země, noří se do žhavého masa nebe, svou poctivou trpělivostí navrtává neprůsvitnou ochablost. Sláva královskému žezlu, těch, kdo nikdy nic nevynalezli, těch, kdo nikdy nic neprozkoumali, těch, kdo nikdy nich nezkrotili, ale uchváceně se oddávají podstatě každé věci, neznají povrch, ale jsou uchváceni pohybem každé věci, nedbají o zkrocení, ale hrají hru světa, Sku

Rudolf Dvořák byl prvním profesorem orientalistiky na české univerzitě, kde přednášel orientální jazyky (arabštinu, perštinu, turečtinu, hebrejštinu, starou etiopštinu a čínštinu) a čínskou filozofii, a stál rovněž u zrodu české egyptologie a asyriologie. Byl aktivním členem akademické obce, zastával funkci děkana i rektora, zapojil se do činnosti českých vědeckých společností a stal se mezinárodně respektovaným vědcem. Věnoval se i osvětě, přednášel a psal pro veřejnost, významně se podílel na vzniku Ottova slovníku naučného, překládal orientální poezii a byl vlivným popularizátorem Orientu obecně a Číny zvláště. Přes svou významnou roli v historii české univerzity a vzdělanosti je ovšem dnes Rudolf Dvořák v podstatě zapomenut. Kniha si proto klade za cíl tuto významnou postavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy připomenout a při té příležitosti se zamyslet nad pojetím a smyslem orientalistiky v Dvořákově době, jeho vztahem k Orientu a představami o sepětí vědecké práce orientalis

  Kde domov můj? Česká hymna obsahuje motiv hledání a nacházení domova. Ten v bývalém Československu našlo více než sto namibijských dětských válečných uprchlíků z Angoly, kteří zde byli přijati na výchovu a vzdělání jako výraz internacionální pomoci SWAPO, osvobozeneckému hnutí bojujícímu za nezávislost Namibie. Velké světové dějiny – pád železné opony, konec komunistického režimu v ČSSR a získání nezávislosti Namibie – však vedly k nucené relokaci dětí do Namibie, jejíž jazyk ani kulturu pořádně neznaly. Ze dne na den se ocitly na africkém venkově v neznámých rodinách. Tato kniha rekonstruuje dosud neznámou historii této skupiny „Afročechů“, snaží se porozumět komplexnímu fenoménu formování jejich kolektivní paměti, identity a pojetí domova. Ten jim však neustále uniká a rozbíhá se někde mezi ČSSR, kde prožili své dětství, Českou republikou, kde je jim odepíráno češství, a Namibií, kde nyní většina z nich žije.  Rozhovor s  Kateřinou Mildnerovou  @ČRozhlas (23. březen 2018) Proč si a

  Politická literatura (ČRo Plus), 22.4.2013 David Graeber: Dluh aneb prvních 5000 let. Kniha klade provokativní otázky týkající se podstaty a zdrojů naší dnešní krize, ale v historické perspektivě a v širokých společenských a politických souvislostech.    David Graeber @A2larm, podcast Kolaps 03.10.20 Jan Bělíček, Pavel Šplíchal  Na samotném začátku září zcela nečekaně zemřel ve věku 59 let americký antropolog a anarchistický myslitel David Graeber. Patřil mezi nejvýznamnější levicové intelektuály posledních let. Zásadní byla především jeho kniha Dluh: Prvních 5000 let o roli dluhu v lidských dějinách. Významnou roli sehrál ale i v alterglobalizačním hnutí a také třeba při formování hnutí Occupy Wall Street z roku 2011. Je mu přisuzováno i vymyšlení výroku „My jsme těch 99 procent“, který od té doby zlidověl a používal ho i Bernie Sanders ve své prezidentské kampani. Aktuální díl podcastu Kolaps proto představuje jeho hlavní myšlenky a pokouší se zodpovědět, v čem byl Graeber důle