Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z únor, 2021

"Islamic perspectives - studies in honour of Mawlānā Sayyid Abul Aʻlā Mawdūdī" (Islamic Foundation, 1979)

Obrázek
Early twentieth century has witnessed a number of well-organised movements for the revival of Islam in different parts of the Muslim world. In the Indo-Pak Subcontinent, Mawlana Mawdudi, the founder of the Jmna'at-i-Islami, has made an indelible mark on history by organising the Jarna`ah and successfully leading it through different turbulent periods and delineating cogent guidelines for the revival of Islam and application of its teachings to the problems of the modern world. Few men have captured the imagination and inspired the educated Muslims during the last few decades to the extent Mawlana Mawdudi has done. His admirers, friends and associates have made an effort, through this volume, to pay their heartful tribute to Mawlana's long record of service to the cause of Islam, especially to Islamic scholarship. Islamic Perspectives: Studies in Honour of Sayyid Abul A'la Mawdudi is a result of collaboration and research by a number of reputed scholars of Islam, both from o

"Postkolonialismus a dekolonizace: základní vymezení a inspirace pro sociální vědy" Ondřej Lánský (Sociální studia: Katedra sociologie FSS MU, 01/2014)

Obrázek
  "Na konci 50. let napsal Aimé Césaire svůj slavný text Rozprava o kolonialismu (Césaire 2011), ve kterém tematizuje některé ze zásadních otázek (post)koloniální situace. Od té doby  se postupně otevírá prostor pro zkoumání sociální, ekonomické i politické situace v čerstvě dekolonizovaných či právě osvobozovaných společnostech tzv. třetího světa , tedy situace ve společnostech bývalých evropských kolonií. Vlna poválečných politických dekolonizací však byla teprve začátkem „léčby“, kterou měly tyto společnosti projít. Postupně se ukázalo, že šrámy, které zanechal na strukturách těchto společností i na duších jedinců politicko-ekonomický řád kolonialismu, jsou mnohem hlubší, než se mohlo zdát. Autoři jako Frantz Fanon (2011) či Albert Memmi (1991) postupně odhalovali tuto bolestnou zkušenost a každé z jejich děl otevíralo další prostor pro kritické zkoumání. V 70. letech potom přichází emblematická publikace Edwarda W. Saida Orientalismus (Said 2008), která již předznamenává nástu

"Vzpomínky mé dětství" John Hope Franklin (2005)

Obrázek
John Hope Franklin Afroamerický historik J. H. Franklin (1915–2009) vypráví své zkušenosti s rasovou segregací a rasismem během dětství. V roce 2005 vyšel jeho životopis  „Mirror to America: The Autobiography of John Hope Franklin“ .

Malcolm X o liberálech

Obrázek
"Bílí konzervativci nejsou sice přátelé černochů, alespoň se to ale nesnaží skrývat. Jsou jako vlk, který vrčí a cení své zuby, a dává tím černochovi jasné najevo, jaký má vůči němu postoj. Kdežto bílí liberálové jsou jako liška, která také ukazuje černochovi zuby, předstírá ale, že se směje. Bílí liberálové jsou více nebezpeční než konzervativci, protože se snaží černocha nachytat. Tudíž jak černoch utíká před vrčícím vlkem, běží přímo do otevřené tlamy "smějící se" lišky. Úkolem černošského vůdce hnutí za občanská práva je tak přimět černocha zapomenout, že vlk a liška jsou ze stejné skupiny; oba jsou šelmy. Je tedy jedno komu dá černoch svou důvěru, protože nikdy neskončí v Bílém domě, ale v psí boudě." Malcolm X, proslov "Boží soud nad bílou Amerikou" Manhattan Center, New York City (1. 12. 1963) "Je mnoho bělochů, kteří se snaží řešit tento problém [rasismus ve Spojených státech], ale nikdy je neuvidíte pod nálepkou "liberál". Tent

"Stížnost a odpověď na stížnost" Muhammad Iqbal (1909 a 1913)

Obrázek
Cairo/Al-qahira foto: Mohamed Nabil @  D o c u m e n t a r i e s  Jelikož byl Iqbál básníkem-filosofem, snažil se o propojení dialogu s dialektikou způsobem, jenž nemá obdobu ani v klasickém Řecku, ani v moderní filosofii. V Koránu nalezl model trvalého dialogu Boha s člověkem, probíhajícího v několika rovinách. Na začátku šlo o stížnost člověka vůči Bohu. Po návratu z Evropy do Indie v roce 1909 přednesl před shromážděním muslimů svou báseň Stížnost . Strohé sdělení v básni neladilo se zpěvnými verši a Iqbálovým příjemným hlasem, vyznělo však jasně: Iqbál želel toho, že neotřesitelná víra muslimů, jež přetrvala po staletí, se v době, kdy žil, ocitla v ohrožení. My muslimové jsme setřeli špínu ze stránek historie,  my pozvedli jsme lidstvo a řetězů otroctví zbavili je,  my podlahy Ka´aby tvé umyli rosou svých čel  a na hrudi nosíme Korán, jejž seslals nám a otevřel. Ty však teď žehnáš jen domovům bezvěrců,každému z nich, a hněv Tvůj jak blesk padá na hlavy věřících.

Richard Sennett "zlo/dobro"

Obrázek
„Jaké zlo budete tolerovat záleží na tom, po jakém dobru toužíte.“ "Which evil you tolerate depends on what good you pursue." * * "The Corrosion of Character: The Personal Consequences of Work in the New Capitalism"  Richard Sennett  (1998, W. W. Norton & Company) Richard Sennett @International Book Festival (21/08/2015) Audio (mp3) 01:02:25 "Richard Sennett - Respekt ve světě nerovnosti" Pavel Procházka @Sociální studia / Social Studies, 01/2005 (článek v PDF) Nová kniha Richarda Sennetta je očekávaným „pokračováním“ jeho úspěšné knihy Corrosion of Character: The Personal Consequence of Work in the New Capitalism, avšak může přinést mnohým čtenářům zklamání. Nenabízí totiž žádné jednoznačné řešení naléhavých problémů současného světa nastíněných v jeho předchozí knize. Nabízet jednoznačné řešení nebo lék ovšem není jejím účelem, není to kniha o praktické politice sociálního státu. Týká se především hledání cesty k politice respektu a zkoumání slepých

"Tajnosti levice: Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu" Jean‑Claude Michéa (Masarykova demokratická akademie, 2019)

Obrázek
Kniha Tajnosti levice. Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu byla vydána ve francouzském originále Les mystères de la gauche v roce 2013. Český překlad od Petra Druláka, předsedy vědecké rady Masarykovy demokratické akademie, je obohacen o celé, doposud nikdy zveřejněné znění rozhovoru s autorem knihy, pořízeného pro francouzský deník Midi Libre.   „Michéa důsledně sdílí Laschovu kritiku kapitalismu, kulturní konzervativismus i schopnost dívat na základní otázky společnosti zdola, tj. z perspektivy její chudší a slabší části. Snad se nedopustíme žádného násilí vůči jednomu či druhému, pokud je oba budeme považovat za představitele určitého konzervativního socialismu, který není ani liberální, ani komunistický.“  – z předmluvy Petra Druláka   „Kritika se nesmí spokojovat s tím, že bude rituálně odsuzovat následky ekonomického liberalismu (pro tyto účely cudně překřtěného na ‘neoliberalismus’) a současně posilovat dopady liberalismu politického a kulturního, který ho ja