Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z prosinec, 2019

Je koloniální minulost stinnou stránkou evropského novověku? Postkoloniální myšlení představují filozof Nelson Maldonado-Torres a sociolog Ondřej Lánský. (Reflexe: Historie / Filozofie!, 28.12.2019)

Obrázek
„Prvními vykořeněnými lidmi byli Afričané a Afričanky, kteří byli násilím vyrváni ze své domoviny, od svých rodin a komunit, a aniž by se jich někdo ptal, byli za velmi brutálních podmínek naskládáni do lodí a odvezeni do nového světa,“ říká sociolog Ondřej Lánský.
foto: Banrepcultural / Flickr.com,CC BY-SA 2.0


Je koloniální minulost stinnou stránkou evropského novověku? Proč evropské mocnosti začaly zotročovat Afričany a násilím je odvážet do zámoří? Vyvíjel by se kapitalismus bez kolonií jinak? Jedná se už jen o kapitoly z dějepisu, anebo kolonialismus dál spoluurčuje podobu světa? A říkají zkušenosti kolonizovaných něco o vztahu majority k romské menšině v Česku?

Na tyto otázky se pokouší odpovědět směr, který zasahuje namátkou do historie, filozofie, sociologie nebo politologie. A nejednou v těchto oborech zpochybňuje i to, co se dlouho považovalo za samozřejmé. Postkoloniální myšlení představují filozof Nelson Maldonado-Torres a sociolog Ondřej Lánský. Reflexemi provádí Lukáš Matoš…

Frantz Fanon "Já, barevný člověk, chci jen jediné..."

Obrázek
Frantz Fanon speaking in Accra, 1958, photographer unknown. Courtesy: London Review of Books

„Neštěstí barevného člověka je to, že byl zotročen.

Neštěstím a nelidskostí bělocha je to, že někde zabil člověka.
A ještě dnes je tímto neštěstím a nelidskostí to, že běloch toto odlidštění uvážlivě
organizuje. Ale pokud já, barevný člověk, získávám možnost existovat absolutně,
nemám právo se uzavřít do světa zpětných reparací.

Já, barevný člověk, chci jen jediné:
Aby nikdy nástroj neovládal člověka. Aby jednou provždy skončilo zotročování člověka člověkem. Tedy zotročování mě samotného někým jiným. Nechť je mi dovoleno nalézt člověka a toužit po něm, ať už se nachází kdekoli.
Negr neexistuje.
Neexistuje o nic víc než běloch.
Má-li vzniknout autentická komunikace, musejí oba opustit nelidské cesty svých předků. Dříve než se pustí správnou cestou, musí se svoboda zbavit odcizenosti. Člověk je na počátku své existence vždy zahlcen, utopen v nahodilosti.  Neštěstím člověka je, že byl dítětem. Lidé m…

Frantz Fanon "Moi, l'homme de couleur, je ne veux qu'une chose..."

Obrázek
Frantz Fanon s'exprimant à Accra, 1958, photographe inconnu. Courtoisie: London Review of Books


Le malheur de l'homme de couleur est d'avoir été esclavagisé.
Le malheur et l'inhumanité du Blanc sont d'avoir tué l'homme quelque part.
Sont, encore aujourd'hui, d'organiser rationnellement cette déshumanisation.
Mais moi, l'homme de couleur, dans la mesure où il me devient possible d'exister absolument,
je n'ai pas le droit de me cantonner dans un monde de réparations rétroactives.
Moi, l'homme de couleur, je ne veux qu'une chose:
Que jamais l'instrument ne domine l'homme. Que cesse à jamais l'asservissement de l'homme par l'homme. C'est-àdire de moi par un autre. Qu'il me soit permis de découvrir et de vouloir l'homme, où qu'il se trouve.
Le nègre n'est pas.
Pas plus que le Blanc.
Tous deux ont à s'écarter des voix inhumaines qui furent celles de leurs ancêtres respectifs afin que naisse une authentiq…

Frantz Fanon "I, the man of color, want only this..."

Obrázek
Frantz Fanon speaking in Accra, 1958, photographer unknown. Courtesy: London Review of Books


"The disaster of the man of color lies in the fact that he was enslaved.
The disaster and the inhumanity of the white man lie in the fact that somewhere he has killed man.
And even today they subsist, to organize this dehumanization rationally. But I as a man of color, to the extent that it becomes possible for me to exist absolutely, do not have the right to lock myself into a world of retroactive reparations.
I, the man of color, want only this:
That the tool never possess the man. That the enslavement of man by man cease forever. That is, of one by another. That it be possible for me to discover and to love man, wherever he may be.
The Negro is not. Any more than the white man.
Both must turn their backs on the inhuman voices which were those of their respective ancestors in order that authentic communication be possible. Before it can adopt a positive voice, freedom requires an ellort at di…

mixtape "Soul Bros. vol. II.: Jazz & Fusion" (2007)

Obrázek
"Soul Bros. vol. II.: Jazz & Fusion" (2007)
download mp3

"Al-Mukaddima: Úvod do dejín" Ibn Chaldūn (Tatran, 1984)

Obrázek
.........................
Název: Al-Mukaddima: Úvod do dejín
Arabský název Orig.: "Mukaddimat Ibn Chaldūn Nasr al-Hūrīnī"
Autor: Abū Zaid’ Abdarrahmān ibn Muhammad Ibn Chaldūn (1332 - 1406)
Preložil: Ladislav Drozdík
Jazyk: slovensky
Nakl.: Bratislava : Tatran
Edice  Svetová tvorba ; Zv. 159
Rok: 1984
Počet stran: 397
.........................


Ibn Chaldún (nar. v Tunie r. 1332) pochádza zo vznešenej rodiny juhoarabského pôvodu, ktorá sa asi v 8. storočí n. l. usadila v moslimskom Španielsku a neskôr, pod tlakom kresťanských vojsk, spolu s mnohými inými presídlila do severnej Afriky. Časť svojho nepokojného života prežil Káhire a tam ho aj zastihla smrť r. 1406. Keď Ibn Chaldún v novembri r. 1337 dokončil úvodnú časť svojich rozsiahlych svetových dejín Kniha poučných príkladov, ešte netušil, že práve tento úvod (arab. al-mukaddima) sa stane základom jeho nesmrteľnosti a jednou z najoriginálnejších, najnadčasovejších a myšlienkovo najpredstihovejších diel arabskej stredovekej literatúry.

Uta Benga "Příběh Pygmeje z newyorské zoo"

Obrázek
Doba, kterou žijeme se tváří, že nám už vše ukázala a nemá nás už ničím moc překvapit. Příběh Pygmeje z Konga, který byl vystavován v zoo v Bronxu začátkem 20. století by ještě mohl trochu rozvířit tento klid a jistotu.
Uta Benga pocházel z kmene Batwa a žil v Belgickém Kongu (dnes Demokratická republika Kongo) poblíž řeky Kasai. Jeho rodina, včetně celé vesnice byla vyvražděna belgickou armádou, Benga přežil, protože byl během útoku na lovu. Později byl ale chycen otrokáři a prodán na trhu s otroky kmeni Bašelel.

La Haine (1995) "The World Is Ours"

Obrázek

Frantz Fanon (20.7.1925 – 6.12.1961)

Obrázek