Uta Benga "Příběh Pygmeje z newyorské zoo"

Doba, kterou žijeme se tváří, že nám už vše ukázala a nemá nás už ničím moc překvapit. Příběh Pygmeje z Konga, který byl vystavován v zoo v Bronxu začátkem 20. století by ještě mohl trochu rozvířit tento klid a jistotu.

Uta Benga pocházel z kmene Batwa a žil v Belgickém Kongu (dnes Demokratická republika Kongo) poblíž řeky Kasai. Jeho rodina, včetně celé vesnice byla vyvražděna belgickou armádou, Benga přežil, protože byl během útoku na lovu. Později byl ale chycen otrokáři a prodán na trhu s otroky kmeni Bašelel.


Během této doby byl vyslán do Afriky americký obchodník a misionář Samuel Phillips Verner, který měl za úkol převézt několik Pygmejů pro Světovou výstavu v St. Louis, která se konala v roce 1904. Verner se ke kmeni, kde byl Benga uvězněn, dostal a vykoupil jej za několik pytlů soli a cívku měděného drátu.
V roce 1904, kdy už Světová výstava probíhala, Verner a devět Pygmejů, včetně Uty Bengy, dorazilo do St. Louis.


"Ti Pygmejové ... představovali nejnižší stupeň lidského vývoje"
napsaly 6. března 1904 noviny St. Louis Republic. Uta Benga spolu s dalšími Pygmeji byli centrem pozornosti; návštěvníci byli jimi fascinováni, zvláštní pozornost budil Benga, který často měl v náručí mládě šimpanze, aby ještě více působil exoticky. Na výstavě bylo ještě několik dalších etnik a kultur, které byly vědci analyzovány a měřeny, a tyto výsledky byly později představeny jako důkaz Darwinovy teorie a nadřazenosti bělochů. Jeden reportér napsal,
"Benga není o moc vyšší než šimpanz, ... jejich hlavy si jsou velmi podobné a oba se usmívají, když jsou potěšeni."
Benga patřil k jinému kmeni a mluvil jiným jazykem než zbylých devět Pygmejů přivezených na Světovou výstavu, proto byl velmi osamělý a těžko hledal společnost. Když Světová výstava skončila, dostala celá skupina Pygmejů pouhých 8.35 $ jako odměnu za svou účast a Verner plánoval vrátit je zpět do Afriky. Když Benga přijel do Konga zjistil, že je poslední ze svého kmene a mezi novými členy kmene Batwa se nečítil dobře. Verner mu nabídl možnost zůstat s ním a jet zpět do USA. V létě 1906 přivezl Verner Bengu do USA a správce newyorské zoo v Bronxu, William Hornaday, nabídl Vernerovi možnost využít Bengu v zoo jako pomocníka při úklidu klecí. Domníval se, že Benga, protože je z Afriky, bude mít se zvířaty dobrý vztah a bude to pro něj ideální řešení. Během několika dní vzbuzoval Benga větší pozornost něž samotná zvířata a lidé jej pozorovali, jak ve svém tradičním oděvu pracuje v pavilonech se slony a opicemi. Návštěvnost se zvyšovala a Hornaday přišel s nápadem, vystavovat Bengu v opičím pavilonu.

Popularita byla pro Bengu velmi nepříjemná a začal se chovat nebezpečně a vyvolával problémy. Jednou, když už byl propuštěn ze zoo a žil nějakou dobu v budově Přírodovědeckého muzea v New Yorku, nevydržel už dál snášet deprese a stesk po domově a hodil po jedné návštěvnici židli, kterou jí málem zasáhl. Samotná myšlenka, že se s černochy může legálně zacházet jako se zvířaty, naplňovala Afroameričany hrůzou. Konec konců, když zoo v Bronxu smělo uvěznit Afričana, kde byla záruka, že jiná zoo neudělá totéž Afroameričanovi? Černošské noviny se po celých státech vyjadřovaly proti způsobu jakým bylo s Bengou zacházeno. The New York Times psal argument, který zdůvodňoval způsob zacházení s Bengou:

"Naprosto nechápeme emoce, které jsou nyní vyjadřovány v této záležitosti…je zcela absurdní naříkat nad údajným ponížením, jakým Benga trpí. Pygmejové…jsou velmi nízko na lidském vývojovém žebříčku. Návrhy, že by měl být spíše ve škole než kleci, ignorují skutečnost, že škola je to poslední místo, ze kterého by mohl získat nějaké výhody. Myšlenka, že lidé jsou stejní, a jediný rozdíl je jen v množství příležitostí k získání vzdělání je zcela nemoderní."
Černošští občané z New Yorku podali stížnost na zoo a starostu města za hrubé zacházení a porušování základních lidských práv. "Osoba zodpovědná za tuto expozici degraduje sebe sama jako Afričana" řekl Dr. R. S. MacArthur, mluvčí delegace černošských kostelů, "Posíláme naše misionáře, aby šířili křesťanství mezi lidi, a my pak převezeme jednoho z nich sem a uděláme z něj zvíře". Zpočátku starosta stížnost ignoroval, později ale souhlasil s Bengovým propuštěním, a následně byl díky aktivitě černošského duchovního, Jamese H. Gorgona, svěřen do péče Howardova sirotčince pro barevné v Brooklynu.
Gordon o tři roky později získal pro Bengu možnost práce v tabákové továrně ve městě Lynchburg ve Virginii, a ve škole se naučil základy angličtiny, aby mohl komunikovat se svými spolupracovníky z továrny. Život v Americe ho ale neuspokojoval a trpěl depresemi, Carrie Ellen McCrayová vzpomíná na své dětství, kdy Benga bydlel u nich v domě.

"Bylo mi jen 2,5 roku, ale můj bratr Hunter ho znal velmi dobře. Uta ho učil chytat ryby, rozdělat oheň,… Když přišel ke stolu, kde jsme večeřeli, bylo na něm vidět, že se necítí příliš ve své kůži,..., nejsem si jistá jestli byl šťastný a jestli chtěl všechno tohle přijmout. Jeho tehdejší pokoj vypadal asi velmi odlišně od toho v Africe, a proto často chodil spát do lesa"
Podobně jako unesení Afričané během plavby do Ameriky (Prostřední úsek - Middle Passage)*, kteří volili raději smrt v Atlantiku než věčné otroctví, Benga také nemohl přijmout představu, že se už nikdy nevrátí domů. V červenci 1916 se Benga rozhodl vyřešit svízelnou situaci jako jeho předci, a na okraji města rozdělal oheň, spálil své šaty a pistolí, kterou si půjčil, se střelil do srdce. Bylo mu 28 let.

V závěru rozhovoru poukazuje P. V. BRADFORD, že jak jeho dědeček, tak i správce zoo nedomysleli následky svých rozhodnutí, a Carrie Ellen McCrayová říká: „…lidé dnes nemohou pochopit, že byl dán do klece s opicemi, to se ale opravdu stalo!“


Níže uvádím linky na zdroje a stránky National Public Radio (NPR), kde je rozhovor s PHILLIPS VERNER BRADFORDem, vnukem Samuela Phillipse Vernera a 20 minutový dokument brazilce Alfeu França, nazvaný „Ota Benga - A pygmy in America„
Vše bylo použito jako zdroj pro tento článek.



poznámky

.............................
(foto) Busta „Pygmy“ je odlitek tváře Uty Bengy, která je uložena v depozitáři Přírodovědeckého muzea v New Yorku. Vytvořena byla v roce 1906, v době, kdy byl Uta Benga vystaven v zoo v Bronxu.

*Prostřední úsek (Middle Passage) bylo značení pro oblast východního pobřeží v severní a jižní Americe, kam byli převáženi Afričané během obchodu s otroky. Tato oblast byla součástí tzv. Trojúhelníkového obchodu (Triangular trade), který začínal v Evropě nákupem obchodního zboží, které se převezlo do Afriky a prodalo nebo vyměnilo za zotročené Afričany, ti byli následně převezeni do Ameriky, a pak lodě jely zpět do Evropy.

Zdroj: The Messenger: The Rise and Fall of Elijah Muhammad
by Karl Evanzz (2001), kap. Brother´s Keeper, s. 24 – 25
www.npr.org ,
články 

Looking Back at the Strange Case of Ota Benga“ 
From the Belgian Congo to the Bronx Zoo

Ota Benga dokument: 

Ota Benga - A pygmy in America by Alfeu França



Populární příspěvky z tohoto blogu

Rozhovor s hudebním publicistou Karlem Veselým o dvou dekádách hudby ohně (6.9.2017)

Osudy Židů za druhé republiky (1. října 1938–14. března 1939)

Vlasta Kálalová - Di Lotti, česká lékařka v Bagdádu