Je koloniální minulost stinnou stránkou evropského novověku? Postkoloniální myšlení představují filozof Nelson Maldonado-Torres a sociolog Ondřej Lánský. (Reflexe: Historie / Filozofie!, 28.12.2019)





„Prvními vykořeněnými lidmi byli Afričané a Afričanky, kteří byli násilím vyrváni ze své domoviny, od svých rodin a komunit, a aniž by se jich někdo ptal, byli za velmi brutálních podmínek naskládáni do lodí a odvezeni do nového světa,“ říká sociolog Ondřej Lánský.
foto: Banrepcultural / Flickr.com,CC BY-SA 2.0


Je koloniální minulost stinnou stránkou evropského novověku? Proč evropské mocnosti začaly zotročovat Afričany a násilím je odvážet do zámoří? Vyvíjel by se kapitalismus bez kolonií jinak? Jedná se už jen o kapitoly z dějepisu, anebo kolonialismus dál spoluurčuje podobu světa? A říkají zkušenosti kolonizovaných něco o vztahu majority k romské menšině v Česku?
  
Na tyto otázky se pokouší odpovědět směr, který zasahuje namátkou do historie, filozofie, sociologie nebo politologie. A nejednou v těchto oborech zpochybňuje i to, co se dlouho považovalo za samozřejmé. Postkoloniální myšlení představují filozof Nelson Maldonado-Torres a sociolog Ondřej Lánský. Reflexemi provádí Lukáš Matoška.







5:30
"Obyvatele kolonii jako lide druhé kategorie. Toto označení není temné, ale realistické" O. Lánský
6:09
Termíny racializace / rasyalizace
8:00
"Západ považuje proces modernizace v jádru za správný a přehlíží jeho negativní dopad" Toresse
10:10
"Dekolonizace myšlení, Ibn Chaldún" O. Lánský
11:30
Pojem modernita a vývoj od 18.století
15:05
"Prvními moderními lidmi nebyli odcizení dělníci 19. století ve Velké Británii. Prvními vykořeněnými lidmi byli Afričané a Afričanky, kteří byli násilím vyrváni ze své domoviny" O. Lánský
17:40
Hegel a pohled tehdejších filosofů na Afričany
22:00
Vztah filosofie a politiky (Torrese)
24:10
Frantz Fanon a jeho postoj ke kolonialismu
25:20
Černá kůže, bílé masky
27:50
Bandungská konference v roce 1955, kde se sešlo 29 bývalých kolonií. (wikipedie)
30:40
"vzájemně se od sebe učit, ale nenapodobovat se" Torrese
31:20
Souvisí postkoloniální myšlení se vztahem Čechů a Romů?
34:35
Je Česká republika kolonie? Termíny kolonialismus/imperialismus.
36:00
Obhajoba kolonialismu, že nebyl jen špatný, protože přinesl pokrok.
40:00
Kapitalismus a kolonialismus
44:00
"Kapitalismus se bez otroctví neobejde" O. Lánský
45:35
Postkoloniální myšlení a klimatická krize
49:10
Paušální obviňování Západní civilizace



Populární příspěvky z tohoto blogu

ERIC GARNER "I Can´t Breathe" (RIP)

Obrázek
Velký plakát Erica Garnera , Afroameričana, který zemřel při zatýkání newyorské policie 17. července 2014, vyvěsil Spike Lee na výlohu svého studia „ 40 Acres and a Mule “ v Brooklynu. Celý incident byl natočen na video a citát „ I can´t breathe “ z plakátu byl použit právě z něho. Eric Garner měl být NYPD zpacifikován, ačkoli dle videa nepůsobil agresivně, při zatýkání jeden z policistů jej začal zezadu škrtit, zřejmě se záměrem dostat jej na zem a nandat mu pouta. To, co ale proběhlo až příliš připomínalo závěrečnou scénu ze Spikeova filmu „Do The Right Thing“, kde je jedna z hlavních postav, Radio Raheem , udušen newyorskou policií při zatýkání. Celá záležitost je dost podivná, nicméně velmi znepokojující fakt je, že policisté Garnerovi nesundali pouta ani ve chvíli, kdy byl již v bezvědomí. PS: pomáhat a chránit (WTF?)
celý text

Alex Haley Tells the Story of His Search for Roots

Obrázek
Nahrávka Alexe Haleyho pochází z 2-alba „ Alex Haley Tells the Story of His Search for Roots ”, vydané v roce 1977 na Warner bros. records. Na těchto dvou deskách je téměř dvouhodinový záznam haleyho vyprávění příběhu, který předcházel napsání knihy “Kořeny”. Nahrávka byla pořízena na Pensylvanské univerzitě. Již zmíněná kniha “Kořeny” byla vydána v roce 1976 a o rok později byl příběh haleyho předků zfilmován. Haley se ale hlavně proslavil svou první knihou vydanou již v roce 1965, popisující život Malcolma X.
celý text

"Manifest radikálního realismu" Dominik Forman

Obrázek
  foto: Kniha " Krize modernismu " M. A. Lifšic (Odeon, 1975) je ideový zdroj představitelů Manifestu radikálního realismu (2016), text manifestu @Artalk . Stati předního sovětského filosofa a estetika Michaila Aleksandroviče Lifšice a jeho ženy přispívají k prohloubení a obohacení marxisticko-leninské estetiky. Rozebírají ekonomické, společenské, filozofické, ideové i estetické kořeny modernistické tvorby a podávají kritiku úpadkových směrů ve výtvarném umění. Charakteristickým rysem Lifšicových prací je organické sepětí estetiky s problémy života společnosti a důsledná obhajoba socialistického realismu proti revizionistickým názorům vestetice. (anotace Odeon) Kdo se bojí červené? 13. 2. 2017  - 13. 3. 2017 @Galerie mladých Vasil Artamonov, Dominik Forman, Alexey Klyuykov, Lenka Štěpánková Výstava je výběrem z tvorby dlouhodobě spolupracujících autorů, které v současnosti pojí členství ve Svazu sovětských umělců. Toto širší mezinárodní uskupení založené na podzim roku
celý text

Nový orient na téma: muslimové ve světě svém i cizím (články od 50. let do současnosti)

Obrázek
foto: mědirytina Louise Haghe podle ilustrací Davida Robertse z cest po Egyptě, Libanonu, Palestině a Sýrii v letech 1838 až 1840 vydaných knižně pod názvem "The Holy Land, Syria, Idumea, Arabia, Egypt and Nubia" (1842-1846) a "Egypt and Nubia" (1846-1849) . Vybrané články z Nového Orientu  poukazují na ty významné od 50. let do současnosti; kromě témat teologických, politických a historických je možné narazit na recenze tehdy vydaných překladů (Ibn Battúta, Ibn Chaldún, Ibn Tufajl nebo Ibn Sína). Rovněž jsou zde uvedeny dva rozhovory s Ivanem Hrbkem; jeden z doby, kdy překládal Korán (1971) a další, kdy pracoval na dvoudílných Dějinách Afriky (1966) nebo rozhovor s prof. Lubošem Kropáčkem  z cesty do Lambaréné v r. 1968. K aktuálnímu dění v Evropě by mohly přispět články " Američtí muslimové: Relevantní inspirace pro Evropu? " nebo "Mladí evropští muslimové a jejich pohled na spravedlnost ve školách i společnosti" . Nový Orient (archív čl
celý text