"Žádné jméno v této ulici ti patřit nebude" James Baldwin (1972)



"Nikdo přesně neví, jak se vlastně vymýšlí a formuje něčí totožnost, ale docela jistě můžeme prohlásit, že identita nevznikne zničehonic jako náhlý objev, zdá se, že identita se postupně vytváří podle toho, jakým způsobem se jedinec staví ke světu a využívá svých zkušeností. Obvykle je to zdlouhavý a poněkud tajuplný a pracný proces. Za mého mládí, například, bylo slovo "černý" urážka. A dnes si černoši tento kdysi hanlivý výraz přisvojili jako své heslo a povýšili je na vyznamenání; dnes své děti učí být hrdé na to, že jsou černé. po pravdě řečeno, ty děti hrají všemi možnými barvami - čokoláda, káva, čaj, moka či med, něco mezi baklažánem a paprikou - jako u kterékoli jiné rasy; zdejší černoši nejsou o nic víc absolutně černí, než jsou běloši doopravdy bílí; jenže tyto odstíny, které byly tak dlouho zneužívány k tomu, aby nás znepokojovaly, korumpovaly a navzájem znepřátelovaly, teď už neznamenají, alespoň obecně vzato, vůbec nic. Být černý je úžasná zkušenost, je to jedno z největších dobrodružstvích, jaké může člověk zažít - tvrdí černoši. 

Není nic snazšího, a vinou zatížený Američan ani nemá na vybranou, než to všechno odbýt jako šovinismus naruby. Ale v tom se bílí Američané - to už patří k jejich osudu - tak trochu mýlí. Osvobodit se od potupného cejchu černé barvy tím, že ji s radostí přijmeme za vlastní, znamená přestat se jednou provždy v duchu kořit a podřizovat původcům našeho ponížení. V tom okamžiku je náš bílý nepřítel nucen omezit se na souboj čistě fyzický, v němž může zvítězit opět pouze fyzicky. Běloši sice dříve zabíjeli černochy jen proto, že je odmítali oslovovat "pane", ale v podstatě jim šlo především o prosazení vlastní nadřazenosti a moci, a ne o mrtvou oběť, tím méně pak o to, mít ruce poskvrněné prolitou krví. Jakmile se jednou černochova mysl vzepře představám bílých, vytvoří se mezi nimi úplně nový vztah, jakási dosud nikdy nepoznaná nerovnováha, kdy si běloch už vůbec není jist sám sebou, zatímco černoch si je jist jimi oběma. Je-li totiž obtížné zbavit se cejchu černé barvy, je nepochybně přinejmenším stejně obtížné překonat iluze o barvě bílé."

James Baldwin,
"Žádné jméno v této ulici ti patřit nebude" (1972)
překlad: Zuzana Mayerová

zdroj: "Masky a tváře černé Ameriky" (Odeon, 1985)


Populární příspěvky z tohoto blogu

"Byly jsme tam taky" Dagmar Šimková

"Islamofobie, antiislamismus a negativní stereotypy" Zora Hesová (AMO, 2016)

"Islám - umění a architektura" Markus Hattstein a Peter Delius (Slovart, 2006)