Michael Hauser: Proč být klasický? Umění v dobách odcházejícího postmodernismu (subverze, iluze plurality, pozdní kapitalismus, nivelizace sfér společnosti) (11.11.2014 @FaVU VUT v Brně)

 



foto: Vincent van Gogh "The Potato Eaters" 1885
Lithographie on paper . 26.5 x 32.5 cm





02:14 
Otázka současného umění Jak být subverzivní? [Subverze = podkopat, podvrátit] lat. "subverto" = podvrátit něco

03:10 
Subverze je prvek moderního umění

03:40 
Walter Benjamin ""umělec ve věku vrcholného kapitalismu" [Charles Baudelaire: A Lyric Poet in the Era of High Capitalism]

04:13 
Marxismus dělí společnost na buržoazii a proletariát, Charles Baudelaire ještě přidává jeden prvek: moderní umělec
Moderní umělec má s proletářem společné to, že oba prodávají svou pracovní sílu na trhu. Umělec svůj umělecký potenciál
Moderní umělec chce ale uplatnit svou tvůrčí sílu/představivost, která není ohodnocena trhem. Chce umění, které má jiné umělecké normy/ideály, než je vkus tehdejší buržoazie.
Stejně jako proletář, který chce svou prací uplatnit svou tvůrčí energii

06:00
Moderní umělec a proletář se ale rozchází v tom, že jeho umění je nepochopitelné jak proletariátu, tak buržoazii.
Moderní umělec, dle Waltra Benjamina, má vyloučenou pozici; není součástí jak proletariátu, tak buržoazie.

08:10
Moderní umělec a jeho spřízněnost s proletariátem, kterou odhalil Walter Benjamin.
Vincent van Gogh a jeho "Jedlíci brambor" "Vesnické boty". V českém prostředí to byl např. Jaroslav Seifert

09:30
Otázka je, proč moderní umělec netvoří díla, která na trh uplatnit lze? Proč je tam distance? Mezi společností a moderním umělcem je nepochopení.
Proč netvoří díla, co vyhovují většinovému vkusu?

11:15
Kolem roku 1950 se umělecké směry a díla stala součástí institucí a trhu.
Ve většině domácností se objeví reprodukce Van Goghovy Slunečnice, který za svého života neprodal jediný obraz

13:00
V 50. letech (v Evropě) se také mění pozice proletáře.
Integrace dělnického obyvatelstva do systému, systémem je myšleno instituce a trh. (Jürgen Habermas)

13:50
V 50. a 60. letech objevuje otázka "v čem spočívá subverze?"
Tehdejší umělec podkopával maloměšťácké ideály/morálku a způsob života.
Kde je ale subverze po začlenění modernistického umění do systému a jak ji znovu vytvořit?
V 70. letech přichází postmodernismus se dá chápat jako pokus o znovu objevení subverze.

16:00
"Postmoder­nis­mus neboli kulturní logika pozdního kapi­ta­lismu" Fredric Jameson (2016)
"Postmodernism, or, The Cultural Logic of Late Capitalism" (1991)
Ernest Ezra Mandel (1923 -1995), "Pozdní kapitalismus" (1975)

17:00
Pozdní kapitalismus je stav ve společnosti, kdy např. mizí rozdíly mezi městem a vesnicí.
Totéž se odehrává v celé společnosti, která ztrácí vnitřní sféry, které ji rozčleňovaly a dávaly jí tak svou kulturu, slovník, nebo způsob odívání.
Tehdy vzniká jeden komplexní celek; člověk z vesnice se obléká stejně jako člověk z města, také hovoří stejně.

20:00
Ztráta diferenciace se projevuje také v umění
Umění ztrácí svou oddělenou/vyloučenou pozici

21:00
V pozdním kapitalismus ekonomika do sebe vstřebala prvky moderního umění a přichází postmodernistické umění.

22:20
Co je hlavní ideologická konstrukce současného kapitalismu, jako byl např. marxismus-leninismus v minulém režimu; ve vrcholném kapitalismu to byla pracovitost; v pozdním kapitalismus to je užívání, ale je to zároveň i příkaz.
Dnešní společnost ztratila svou diferenciaci dřívějšími sférami (město/vesnice, umělec/proletariát/buržoazie)

25:00
Falešný obraz rozmanitosti, který při pohledu zblízka odhaluje centralizaci, viz ekonomika, kde mnoho značek má stejného nadnárodního vlastníka.
Tenze mezi pluralitou (kterou vnímáme) a panstvím (ovládáním)

28:00
Ve světě, ze kterého není úniku, slouží "pluralita" jako útěšný prostředek, tudíž jako ideologie. Umožňuje nám, v tomto světě žít.

29:30
"Jsme jiní" Jinakost, jako reklamní slogan. Kdo je ale jiný, když jsme všichni jiní?
"Podvod mnohosti" (Adorno)
MARTIN NOVÝ (HISTORICKÁ SOCIOLOGIE 1/2016)



32:00
Moderní umění vzniklo jako pokus o obnovu subverze
Př. Wagnerova opera "Parsifal" (director: Christoph Schlingensief, conductor: Pierre Boulez)

Dílo prezentuje flexibilitu a to dělá dnes kapitál.
Je to tedy subverze, ale čeho?
Není jasné, co chce postmoderní umění rozvracet.

42:00
Hegelovské splynutí protikladů
Kapitalismus vyžaduje flexibilitu pro dvojí funkci. Člověk musí být flexibilní vůči normám, rodině...
Subverze se spojuje s panstvím

43:00

49:00
„Proletářský aristokratismus“ A. Badiou = umělec se neřídí pravidly, které mu předkládá mainstream. Umění, obracející se k ideálu lidství v každém člověku.

53:00
Affirmacionismus = přitakání tj. přitakání umělecké pravdě
Subverze dnešní doby, vytvářet affirmacionistické umění



Vincent van Gogh "The Potato Eaters" 1885, oil on canvas, 82 cm × 114 cm


Populární příspěvky z tohoto blogu

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

Obrázek
Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže). Zcela zásadní význam má kapitola zahrnující obsáhlá hodnocení těch arabských románů a novel, které byly v daném období přeloženy do češtiny. V analýze vybraných děl postupuje Zuzana Kudláčková retrospektivní metodou od textu překladu k textu originálu, přičemž se zaměřuje na funkční využití reálií v překládaném textu a způsoby vytváření přirozené rovnováhy mezi estetickou a informativní stránkou překladatelova díla. Důkladné translatologické analýze bylo podrobeno šest r...
celý text

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Obrázek
U nás knižně dosud nepublikovaný Taha Husajn patří k základním pilířum moderní egyptské literatury. Vzděláním a původní činností spíše literární a kulturní historik a kritik, začal psát až po třicítce, v době, kdy dogmatický muslimský klérus kladl překážky jeho vědecké práci. V jeho beletristickém díle se tak na jedné straně zrcadlí rozsáhlá erudice a na druhé hořká zkušenost i vyrovnaný duch muže, který se nevzdal práva bojovat za svobodu myšlenky. Také ve „Volání hrdličky“, románu nebo spíš novele plné bolesti napětí, v příběhu beduinské dívky, která musí uniknout krutostem života kočujících pouštních Arabů a hledá možnosti nového štěstí ve městě, je vyprávění neseno vyváženými, široko a hluboko zabírajícími větami, připomínajícími svou harmonickou stavbu rytmickou kadenci složitě vrstvených paralelismů, tak oblíbených v tradici arabské prózy: a tato harmonie není jen odrazem autorovy znalosti klasického písemnictví, je rovněž výrazem jeho ducha.
celý text

Jiří Trnka

Obrázek
    foto:  " Sen noci svatojánské " (1959) "Chtěl bych sobě i obecenstvu objasnit a uvést na srozumitelnou rovinu myšlení lidí, kteří něco objevují dnes a objevili před několika sty lety. Chtěl bych se dostat do kůže těch minulých lidí prostřednictvím současníků a naopak, podívat se na dnešek skrze minulou zkušenost. Ohromení z objevů muselo být stejné tehdy jako dnes..."
celý text

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

Obrázek
Bezejmenný vypravěč se musí obhájit před podivnou Komisí, složenou z vojáků a civilistů, aniž by byl oficiálně z něčeho obviněn, a dobře ví, že na konečném rozhodnutí tohoto tajemného orgánu závisí jeho další osud. Pocit strachu a zmatenosti umocňuje i to, že členové komise nemluví arabsky, ale podivným jazykem, jemuž se hrdina musí v průběhu řízení naučit. Komise o životě hrdiny ví úplně všechno, klade mu nejrůznější otázky a zadává úkoly, mimo jiné od něho očekává i studii o nejvýznamnější arabské osobnosti. Navštěvuje ho nečekaně i v bytě a nechává tam jednoho ze svých členů jako dozor. Nesnesitelná přítomnost a neustálé sledování nakonec hrdinu vyprovokuje k jeho vraždě. Závěrečné zasedání Komise obviní vypravěče ze spiknutí a žádá pro něho ten nejpřísnější trest, aniž by ho definovala. Podivný tribunál odchází a zanechává hrdinu samotného, zmateného a vydaného napospas drtivé hrůze z neurčitého verdiktu. Novela je obrazem autorova kritického vnímání vývoje egyptské společnosti ...
celý text

Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA)

Obrázek
V roce 1671 přeložil Edward Pococke ml. Ibn Tufajlovo dílo do latiny. Pro překlad použil arabský originál, který roku 1630 v Aleppu získal jeho otec Edward Pococke st. Anglický překlad, jehož autor byl britský orientalista Simon Ockley (1678 – 1720), vyšel až r. 1708, tedy 11 let před vydáním Robinsona Crusoe od Daniela Defoea.               foto: "Hayy was here, Robinson Crusoe" @Aramco World Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) Překlad: Ivan Hrbek Připravila: Lucie Němečková Hudební spolupráce: Josef Plechatý Režie: Lída Engelová Účinkují: Miroslav Táborský a Lída Engelová Natočeno v roce 2014 pro ČRo 3 Vltava, cyklus "Pokračování za pět minut" "Živý syn Bdícího je filosofická robinsonáda, dobrodružství ducha, imaginární biografie člověka, narozeného na pustém ostrově a samostatně poznávajícího řád a zákony světa. Hlavní motiv je fantastický a jeho stáří se datuje alespoň od založení Říma: ...
celý text