"Abú Alí Ibn Síná Avicenna - Z díla" Věra Kubíčková a Karel Petráček (SNKLHU, 1954)



Naší vědeckou veřejnost není třeba seznamovat s Abú Alí ibn Sínou - Avicenou. Zná dobře nejen jeho jméno, ale i jeho význam pro celé myšlení středověké Evropy. Avicenna a s ním dlouhá řada ostatních vědců arabského chalífátu je oním spojovacím článkem mezi vědou antickou a vedou Evropy v druhém tisíciletí našeho letopočtu. A nejen článkem spojovacím, ale článkem, který nesmírně obohatil a obrodil antické vědění tím vším, co do něho vnesl z pokladnic kultur východních národů, stmelených pod vládou Arabů v mocnou říši.
Abú Alí ibn Sína (latin. Avicena) obsáhl encyklopedicky všecko tehdejší vědění a v disciplínách, jež dále samostatně rozvíjel, došel k vrcholu, jenž dlouho po něm nebyl překročen. Stejně i ve filosofii, kde se snažil zharmonizovat řecký světový názor, reprezentovaný především Aristotelem, s učením islámu.

Ibn Sína nebyl z vědců, kteří se uzavírají v úzký kruh odbornických problémů, vzdalujíce se od života, veřejnosti a dokonce i politické činnosti; a kdybychom chtěli hledat evropskou paralelu, která by nám přiblížila míru jeho postavy tvůrčí a lidské, našli bychom ji snad nejspíše v Goethovi. Byl-li prohlašován za nejvzdělanějšího člověka své doby, není v tom nadsázky, Ibn Sína ale nepodlehl kompromisu, a svobodu a samostatnost badatelské práce nezaměnil za pohodlné živobytí. Rovněž patřil k prvním vědcům, kteří vedle arabštiny tehdy samozřejmě psali vědecká díly taky svým rodným jazykem.

Jedním z charakteristických rysů, jenž snad nejvíce přibližuje středověkého vědce vzdálené země dnešnímu člověku, je to, jak úzce je celé dílo spjato s jeho životem. Lze to říci o celém jeho díle od drobných čtyřveršových epigramů, v nichž reaguje na živé problémy současnosti, až po jeho názory na poslání a úkol vědy, někdy až překvapivě moderní.

(Text byl převzat z úvodu knihy, autoři Věra Kubíčková a Karel Petráček)


........................................
Název: Abú Alí ibn Sína - Avicena - Z díla
Autor: Abú Alí ibn Sína - Avicena (980-1037)
Překlad: Věra Kubíčková a Karel Petráček
Vydavatelství: SNKLHU
Rok vydání: 1954
Počet stran: 213 s.
........................................

:: OBSAH ::


I. Úvodem

II. Arabský chalífát v době Ibn Sínově (Věra Kubíčková)

III. Životopis Ibn Sínuv (přel. Karel Petráček)

IV. Arabská filosofie a Ibn Sína (Karel Petráček)

V. Ukázka z díla (přel. Karel Petráček)

VI. Poesie (přel. Věra Kubíčková)

VII. Poznámky

a) Přehled arabské vědy

VIII. seznam literatury 

a) nejdůležitější díla Ibn Síny

1. Díla encyklopedická pojednávající o různých dílech filosofie
2. Logika
3. Psychologie
4. Ethika a politika
5. Metafyzika a mystika
6. Medicína
7. Fyzika a matematika
8. Astronomie
9. Teorie hudby


b) Seznam užité literatury 

Pro úplnost je seznam užitých děl doplněn údaji o dílech, která sice byla nedostupná, která však mají význam pro studium filosofie Ibn Síny. Rovněž jsou uvedeny články z časopisů.




Populární příspěvky z tohoto blogu

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

Obrázek
Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže). Zcela zásadní význam má kapitola zahrnující obsáhlá hodnocení těch arabských románů a novel, které byly v daném období přeloženy do češtiny. V analýze vybraných děl postupuje Zuzana Kudláčková retrospektivní metodou od textu překladu k textu originálu, přičemž se zaměřuje na funkční využití reálií v překládaném textu a způsoby vytváření přirozené rovnováhy mezi estetickou a informativní stránkou překladatelova díla. Důkladné translatologické analýze bylo podrobeno šest r...
celý text

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Obrázek
U nás knižně dosud nepublikovaný Taha Husajn patří k základním pilířum moderní egyptské literatury. Vzděláním a původní činností spíše literární a kulturní historik a kritik, začal psát až po třicítce, v době, kdy dogmatický muslimský klérus kladl překážky jeho vědecké práci. V jeho beletristickém díle se tak na jedné straně zrcadlí rozsáhlá erudice a na druhé hořká zkušenost i vyrovnaný duch muže, který se nevzdal práva bojovat za svobodu myšlenky. Také ve „Volání hrdličky“, románu nebo spíš novele plné bolesti napětí, v příběhu beduinské dívky, která musí uniknout krutostem života kočujících pouštních Arabů a hledá možnosti nového štěstí ve městě, je vyprávění neseno vyváženými, široko a hluboko zabírajícími větami, připomínajícími svou harmonickou stavbu rytmickou kadenci složitě vrstvených paralelismů, tak oblíbených v tradici arabské prózy: a tato harmonie není jen odrazem autorovy znalosti klasického písemnictví, je rovněž výrazem jeho ducha.
celý text

Jiří Trnka

Obrázek
    foto:  " Sen noci svatojánské " (1959) "Chtěl bych sobě i obecenstvu objasnit a uvést na srozumitelnou rovinu myšlení lidí, kteří něco objevují dnes a objevili před několika sty lety. Chtěl bych se dostat do kůže těch minulých lidí prostřednictvím současníků a naopak, podívat se na dnešek skrze minulou zkušenost. Ohromení z objevů muselo být stejné tehdy jako dnes..."
celý text

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

Obrázek
Bezejmenný vypravěč se musí obhájit před podivnou Komisí, složenou z vojáků a civilistů, aniž by byl oficiálně z něčeho obviněn, a dobře ví, že na konečném rozhodnutí tohoto tajemného orgánu závisí jeho další osud. Pocit strachu a zmatenosti umocňuje i to, že členové komise nemluví arabsky, ale podivným jazykem, jemuž se hrdina musí v průběhu řízení naučit. Komise o životě hrdiny ví úplně všechno, klade mu nejrůznější otázky a zadává úkoly, mimo jiné od něho očekává i studii o nejvýznamnější arabské osobnosti. Navštěvuje ho nečekaně i v bytě a nechává tam jednoho ze svých členů jako dozor. Nesnesitelná přítomnost a neustálé sledování nakonec hrdinu vyprovokuje k jeho vraždě. Závěrečné zasedání Komise obviní vypravěče ze spiknutí a žádá pro něho ten nejpřísnější trest, aniž by ho definovala. Podivný tribunál odchází a zanechává hrdinu samotného, zmateného a vydaného napospas drtivé hrůze z neurčitého verdiktu. Novela je obrazem autorova kritického vnímání vývoje egyptské společnosti ...
celý text

Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA)

Obrázek
V roce 1671 přeložil Edward Pococke ml. Ibn Tufajlovo dílo do latiny. Pro překlad použil arabský originál, který roku 1630 v Aleppu získal jeho otec Edward Pococke st. Anglický překlad, jehož autor byl britský orientalista Simon Ockley (1678 – 1720), vyšel až r. 1708, tedy 11 let před vydáním Robinsona Crusoe od Daniela Defoea.               foto: "Hayy was here, Robinson Crusoe" @Aramco World Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) Překlad: Ivan Hrbek Připravila: Lucie Němečková Hudební spolupráce: Josef Plechatý Režie: Lída Engelová Účinkují: Miroslav Táborský a Lída Engelová Natočeno v roce 2014 pro ČRo 3 Vltava, cyklus "Pokračování za pět minut" "Živý syn Bdícího je filosofická robinsonáda, dobrodružství ducha, imaginární biografie člověka, narozeného na pustém ostrově a samostatně poznávajícího řád a zákony světa. Hlavní motiv je fantastický a jeho stáří se datuje alespoň od založení Říma: ...
celý text