"Rýžoviště zlata a doly drahokamů" Abu l-Hasan ’Alí ibn Husain al-Mas’údí (Odeon, 1983)



O málokteré významné osobnosti arabského středověku máme tak skoupé životopisné údaje jako o al-Mas´údím. Nelze říci, že by biografická a bibliografická díla o něm mlčela, avšak pravda je, že mnohem větší pozornost věnují jeho rozsáhlému, dnes bohužel většinou ztracenému dílu než jeho životu. Al-Mas´údí se již v mladém věku vydal na cesty a léta putoval po okrajových zemích islámského světa i mimo jeho hranice.
Podle vlastních slov začal být literárně činný až v roce 943, tj. asi 12 let před svou smrtí. Narodil se v Bagdádu na samém konci 9. století, přibližně mezi lety 890 až 900 a dostalo se mu zřejmě základního vzdělání běžného v islámském světě. Sotva odrostl, vydal se na cesty (Írán, Indie, Srí lanka, jižní pobřeží Číny, východní Afrika, ostrov Zanzibar, Omán, Zakavkazí, Palestina, Sýrie a Egypt). V Egyptě sepsal většinu svých děl a zemřel v roce 956 anebo 957 ve Fustátu, tehdejším hlavním městě.

Jeho činnost byla tak mnohostranná, že jej lze těžko jednoznačně zařadit mezi dějepisce či zeměpisce. Právě tato mnohostrannost mu v 19. století přinesla přídomek "Hérodotos Arabů"a označení encyklopedisty a polyhistora. Přestože se v celistvosti zachovala pouze dvě jeho díla, byla jeho literární produkce velice bohatá (cca 23 titulů, jmenný seznam viz str. 10-11 "Al-Mas´údího život a dílo"). Z celého tohoto množství se zachovaly pouze dva spisy:
"Rýžoviště zlata a doly drahokamů" a "Kniha připomenutí a prověrky". Druhé zachované dílo je časově poslední, neboť bylo dokončeno v roce 956, krátce před autorovou smrtí. Představuje celkovou rekapitulaci většiny al-Mas´údího historicko-zeměpisných děl, v níž reviduje, opravuje a doplňuje mezery a současně se ve zkrácené formě obírá všemi tématy, jež dříve zpracoval. Dílo má poloviční rozsah "Rýžoviště zlata", je psáno dosti suchopárně a stručně. Na druhé straně se zde al-Mas´údí vyvaroval uváděných nespolehlivých zpráv, takže je po stránce pramenné značně přesnější než "Rýžoviště zlata"; chybí mu však ona pestrost a zábavnost, jež proslavila "Rýžoviště zlata" a dodala jim čtenářskou přitažlivost.


"Rýžoviště zlata a doly drahokamů" jako literární a vědecké dílo

Al-Mas´údí dal svému dílu vznosný název "Murúdž adh-dhab wa ma´adin al-džauhar - doslova "Rýžoviště zlata a doly drahokamů", v evropské orientalistice se dlouhou dobu udržoval nesprávný překlad "Zlaté louky", neboť prvotní význam slova murúdž jsou "louky, pastviny".
Titul je ovšem symbolický - autor jím chtěl naznačit, jak cenné, vzácné a užitečné vědomosti ve svém spise nabízí a jaké bohatství znalostí a faktů z něho čtenář může získat.
A skutečně se al-Mas´údí slibu nezpronevěřuje, jeho kniha je skutečně dolem nepřeberného množství informací z celé řady vědních odvětví. Jedním dechem hovoří o událostech historických, etnografii, o náboženství a různých sektách, o vědách, běžných denních příhodách i přírodních katastrofách. Uvádí vlastní i cizí názory a úvahy o vesmíru, zemi, klimatu, přírodních podmínkách a zvláštnostech, zvířatech, rostlinách, minerálech, a vše proplétá zábavnými a zajímavými příběhy a anekdotami a cituje množství básní od slavných básníků.

Mnohdy psal až příliš chvatně, o čemž svědčí jeho styl, četná opakování, ba dokonce i rozpory. Je patrno, že přemíra materiálu, který během života a při svých rozsáhlých cestách nashromáždil, jej zaplavuje, že chce vše čtenáři vypovědět, a že jeho myšlenky často předbíhají pero.

Al-Mas´údí byl jak produktem, tak i reprezentantem onoho intelektuálního kvasu, který je označován jako renesance islámu. V 9. a 10. století dosáhla islámská kultura - materiální i duchovní - takové zralosti a bohatosti jako málokterá jiná v tak krátké době. Islámský výboj, vedený především Araby, sjednotil do jediné společnosti staré civilizace Středomoří, Předního východu a Íránu, jeho postup k hranicím Číny a Indie otevřel cestu pro nové a plodné vlivy vzdálenějšího Východu. K této renesanci přispívaly četné a různorodé podněty, zejména řecké a íránské: řecké myšlení a perská životní moudrost, řecká politika a perská administrativa, řecká estetika a perská elegance se spojily v něco nového a rozdílného pod vlivem islámu, arabštiny a náboženské, právnické a literární tradice s nimi spjaté. Nikoliv jen pouhé napodobení, nýbrž myšlenková originalita usilující jít jak do hloubky, tak i do šíře byla charakteristickým jevem tohoto období.

Al-Mas´údí se hlásil k novému směru myšlení, kritizoval své současníky, že slepě následují staré autority, a dával předost novějšímu výzkumu. Svou víru v pokrok vyjádřil pozoruhodně slovy, že " mnohdy je pozdější autor, díky většímu nahromadění zkušeností, díky odporu proti nekritickému napodobování svých předchůdců a bdělosti vůči nástrahám, lepší ve shromáždění materiálů a důkladnější ve svém přístupu; protože pak objevuje i nové věci, neznámé dřívějším pokolením, postupuje věda neustále kupředu k neznámým hranicím a cílům."

(Text byl převzat z úvodu knihy, autor dr. Ivan Hrbek)


...................................
Název: Rýžoviště zlata a doly drahokamů
Originální název: "Marúdž adh-dhahab wa ma´ádin al-džáwáhir"
vydáno v arab.jaz. v 9 svazcích (Paříž, 1861-1877)
Autor: Abu l-Hasan ’Alí ibn Husain al-Mas’údí (ca 900-956)
Překlad: Ivan Hrbek (1923-1993)
Vydavatelství: Praha, Odeon
Edice: Živá díla minulosti; Sv. 94
Rok vydání: 1983
Počet stran: 746 s.

...................................







Populární příspěvky z tohoto blogu

Seriál Chalífát a racionalizace nenávisti vůči muslimům v Evropě

"Kolonialismus a jeho vliv na africkou společnost a kulturu" Ngugi Wa Thiong´o (1986)

Film Mladý Ahmed aneb my z vás už toho teroristu uděláme (úvaha nad filmem a recenzí vltavského pořadu Reflexe:Film!)

"...každý černoch narozený v této zemi (...) nemá cenu ani špinavé cesty, po které chodí." James Baldwin (1963)

"Malcolm X: The Great Photographs" (Stewart Tabori & Chang, 1993)