* fitra - knihovna *

O málokteré významné osobnosti arabského středověku máme tak skoupé životopisné údaje jako o al-Mas´údím. Nelze říci, že by biografická a bibliografická díla o něm mlčela, avšak pravda je, že mnohem větší pozornost věnují jeho rozsáhlému, dnes bohužel většinou ztracenému dílu než jeho životu. Al-Mas´údí se již v mladém věku vydal na cesty a léta putoval po okrajových zemích islámského světa i mimo jeho hranice.

O málokteré významné osobnosti středověku, a to nejenom islámského, máme k dispozici tak podrobné a přesné zprávy jako právě o Ibn Chaldúnovi. Vděčíme za to především jemu samému, neboť zanechal vlastní biografii, lze říci, že Ibn Chaldúnova autobiografie je vůbec nejpodrobnější v celé islámské literatuře.  Abdarrahmán ibn Chaldún, severoafrický dějepisec, polyhistor a myslitel, se během pobytu na hradě Kal´at Ibn Saláma rozhodl sepsat dějiny světa, jejichž první vydání dokončil po sedmi letech práce (1375-1382) a až do konce svého života je doplňoval a zdokonaloval. Ibn Chaldún zamýšlel napsat dějiny těch národů a oblastí, s nimiž se islámský svět dostal do styku. Celý spis se skládá ze sedmi svazků: první díl "Úvod" (arab. Mukaddima), druhý až pátý díl obsahuje historii Arabů od dob před islámských až do Ibn Chaldúnovy doby. Hlavním přínosem Ibn Chaldúna pro arabskou a muslimskou historii je jeho výbor materiálu a jeho kritické hodnocení. Z historického hlediska jsou ne...

Naší vědeckou veřejnost není třeba seznamovat s Abú Alí ibn Sínou - Avicenou. Zná dobře nejen jeho jméno, ale i jeho význam pro celé myšlení středověké Evropy. Avicenna a s ním dlouhá řada ostatních vědců arabského chalífátu je oním spojovacím článkem mezi vědou antickou a vedou Evropy v druhém tisíciletí našeho letopočtu. A nejen článkem spojovacím, ale článkem, který nesmírně obohatil a obrodil antické vědění tím vším, co do něho vnesl z pokladnic kultur východních národů, stmelených pod vládou Arabů v mocnou říši.

Osobnost Rudolfa Růžičky patří mezi ty důležité v české orientalistice. Podílel se na založení Orientálního ústavu a v roce 1927 byl jmenován jedním z jeho prvních 34 členů. Specializoval se hlavně na semitskou filologii, a v jejím rámci především na fonetické problémy semitských jazyků. Řadu studií věnoval arabské hlásce „ghajn“ a již v roce 1909 publikoval v Lipsku významné dílo o konsonantní disimilaci v semitských jazycích. Zvláštní zmínku zasluhuje dvoudílná vědecká práce v českém jazyce Duraid ben as-Simma. Obraz středního Hedžázu na úsvitě islámu. Praha 1925 -30. Je to podrobné, na důkladné znalosti pramenů a veškeré relevantní literatury spočívající pojednání nejen o životě a básnické tvorbě Duraida ben as-Simmy, ale i o politických, společenských, kulturních a náboženských poměrech na arabském poloostrově těsně před vznikem islámu.

Osobnost Rudolfa Růžičky patří mezi ty důležité v české orientalistice.Podílel se na založení Orientálního ústavu a v roce 1927 byl jmenován jedním z jeho prvních 34 členů. Specializoval se hlavně na semitskou filologii, a v jejím rámci především na fonetické problémy semitských jazyků. Řadu studií věnoval arabské hlásce „ghajn“ a již v roce 1909 publikoval v Lipsku významné dílo o konsonantní disimilaci v semitských jazycích. Zvláštní zmínku zasluhuje dvoudílná vědecká práce v českém jazyce Duraid ben as-Simma. Obraz středního Hedžázu na úsvitě islámu. Praha 1925 -30. Je to podrobné, na důkladné znalosti pramenů a veškeré relevantní literatury spočívající pojednání nejen o životě a básnické tvorbě Duraida ben as-Simmy, ale i o politických, společenských, kulturních a náboženských poměrech na arabském poloostrově těsně před vznikem islámu.

Překlad životopisu Proroka Muhammada od Ibn Isháka patří mezi první publikace zabývající se islámem na Slovensku. Autor, orientalista Ján Pauliny, se tímto knižním počinem snažil udržet krok s orientalisty z Českých zemí, jako byl např. Ivan Hrbek nebo Karel Petráček.

V 6.století se uprostřed arabských pouští narodil Muhammad, syn Abd´lláhův z rodu Hášim, prorok Islámu, Boží rytíř, bojovnák svého lidu. Ten, který přijal poselství Alláha. Navázal na odkaz Abraháma, Mojžíše a Ježíše a stal se velkým prorokem. Tato kniha se snaží pravdivě vyprávět dny a noci Muhammadova života tak, jak následovaly za sebou...

"Není boha kromě Boha a Muhammad je Posel Boží!" Snad žádné jméno na světě se dnes nepronáší tak často jako jméno Muhammada, postaru Mohameda. Vždyť stamilióny muslimů je denně vyslovují při modlitbách. Pro mnoho Evropanů a jistě i Američanů může být islám čímsi jako vírou zla - viz bojovný nesmiřitelný Táliban, zabijácká al-Ká´idá a Írán s touhou po jaderných zbraních. A Muhammad, prorok legenda a Posel Alláhův, dal tomuto náboženství před staletími základy. Věci však není třeba vidět tak divoce, a pokud si arabský řidič u pumpy povzdychne slovy "ó, Alláha", neznamená to nic víc než naše české "ach, Bože...". 

Rogersonovo převyprávění Muhammadova živote se čte s napětím a přináší potěšení i užitek. Poznatky, které zprostředkovává, nabízejí klíč k porozumění významné části duchovního světa muslimů, a zachází-li se s ním moudře, zároveň klíč k jejich srdcím. Autor sám projevil nepochybně mnoho dobré vůle, přesahující až k laskavému zanícení. Prorokova osobnost vyvstává z jeho vyprávění v plné dějinné velikosti, k níž patří i Muhammadova prostota a lidskost, neušetřená slabostí - právě tak, jak ji vidí ve své trvale živé historické paměti stamiliónů muslimů. Je třeba si rozhodně přát, aby v Evropě - a zvlášť u nás - vzestoupilo vědomí křesťanských kořenů naší kultury na podobnou úroveň znalostí a živých reflexí, jaká je u muslimů ve vztahu k velkým příběhům jejich svatých dějin běžná.

Islámské náboženství a s ním spjaté společenské procesy se stále naléhavěji stávají středem naší pozornosti. Ať chceme či nikoli, v posledních letech se nám islám díky sdělovacím prostředkům vtírá do soukromí. Agenturní zprávy stroze a bez objasnění hlubších souvislostí téměř neustále informují i "islámských extremistech", o výzvách ke "svaté válce proti Západu", o sabotážích a atentátech na politiky nebo zahraniční turisty. V záplavě těchto zpráv není pro některá masmédia těžké jednu z nich rozpitvat a přiložit tak další kamínek do mozaiky, jež se má - vědomě či podvědomě - stát obrazem příštího nepřítele naší "civilizované" Evropy.

Předmětem této monografie je společenský jev, který se s větší či menší intenzitou objevuje v dějinách tří velkých monoteistických náboženských systémů - judaismus, křesťanství a islám. Spočívá v rozhodnutí náboženské pospolitosti (obce, komunity), jež sdílí společné duchovní (politické) hodnoty, vystěhovat se (odejít, uprchnout, příp. uzavřít se do vnitřní izolace), a vyjádřit tak negativní vztah ke svému okolí, jež je touto pospolitostí zpravidla hodnoceno jako nepřátelské, případně "bezvěrecké". Dotyčná náboženská komunita se zpravidla přemístí a usadí na jiném místě, jež si definuje v náboženských (ideologických) kategoriích a na němž se její příslušníci cítí bezpečněji a svobodněji. Hidžra byla obecně nahlížena jako zlomový moment Muhammadovy profecie, a zároveň jako počátek islámského měření historického času. Stala se symbolickým i reálným "bodem nule" od něhož se počínala kvalitativně nová éra lidstva. (text je převzat z knihy, autor Miloš Mendel)

Despite the saturation of global media coverage, Osama bin Laden's own writings have been curiously absent from analysis of the "war on terror." Over the last ten years, bin Laden has issued a series of carefully tailored public statements, from interviews with Western and Arabic journalists to faxes and video recordings. These texts supply evidence crucial to an understanding of the bizarre mix of Quranic scholarship, CIA training, punctual interventions in Gulf politics and messianic anti-imperialism that has formed the programmatic core of Al Qaeda. In bringing together the various statements issued under bin Laden's name since 1994, this volume forms part of a growing discourse that seeks to demythologize the terrorist network. Newly translated from the Arabic, annotated with a critical introduction by Islamic scholar Bruce Lawrence, this collection places the statements in their religious, historical and political context. It shows how bin Laden's views draw ...

Historik a arabista Jean-Pierre Filiu, profesor na Pařížském institutu politických věd, se zabývá pojetím apokalypsy v islámu a literaturou, jež se tomuto tématu věnuje. Autor zmiňuje nejen apokalyptické vize v Koránu a klasických pramenech muslimské tradice, ale také aktuální literární produkci, která aplikuje vizi konce věku na současný svět a která v posledních letech vychází v hojném počtu. Čtenář má rovněž možnost dozvědět se o klíčových okamžicích z historie muslimských zemí, jež představy o konci světa ovlivňují a jsou s nimi pevně spjaté.

Kniha přináší základní přehled islámu, na rozdíl od většiny titulů, které jsou v současnosti na českém knižním trhu dostupné, se však soustřeďuje zejména na rozmanité formy muslimské lidové religiozity a jejich projevy v duchovní kultuře a životě věřících. V publikaci tak mj. nalezneme řadu legend o prorocích či rozmanité pověry i výklad o svérázných disciplínách středověké vzdělanosti, jako byly kupříkladu magie, kosmologie, astrologie či numerologie. Náležitá pozornost byla věnována rovněž súfismu (islámská mystika) a jeho vlivu na "žité náboženství". Podstatná část zařazených hesel se věnuje stěžejním reáliím života středověké muslimské společnosti (např. děti a dětství, manželství a rodina, smrt a pohřební obřady) i prostředí, do nějž byl zasazen (např. dům, město, hřbitovy, lázně, mešita). ......................................... Název: Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti Autor: Bronislav Ostřanský (1972) Vydavatelství: Libri Rok: 2009 Počet str...

Koncept dokonalého člověka nesporně patří k jednomu z nejpodstatnějších a nejproduktivnějších témat islámské mystiky (súfismu). Jeho odraz nacházíme na stránkách spisů mnoha významných súfijských učenců. Svou pozornost mu věnoval rovněž vrcholný představitel tzv. filosofického súfismu, šajch Muhjiddín ibn Arabí. Pro zcela mimořádný vliv jeho myšlení jej často přezdívali čestným titulem aš-Šajch al-Akbar (Největší mistr). Dokonalý člověk byl pro Ibn Arabího mostem mezi Stvořením a jeho Stvořitelem. Kniha Dokonalý člověk a jeho svět v zrcadle islámské mystiky představuje na pozadí jednoho z "menších" Ibn Arabího pojednání nazvaného "Úradky Boží pro nápravu lidského království" klíčová témata a tendence, které se k bytí dokonalého člověka váží.

Hledání skrytého pokladu je antologie komentovaných překladů ze středověkého arabského súfijského písemnictví, v češtině první počin svého druhu, která představuje tři jeho ústřední "žánry": biografie (či hagiografie) velkých súfijskýcj mistrů (tabaqát), slovník odborného pojmosloví súfijů (istiláhát) a pojednání o mystické Cestě, jejích etap, stavech a stupních. Ve všech zmíněných okruzích byly vybrány ukázky z těch nejautoritativnějších reprezentantů daného žánru. Kniha obsahuje rovněž stručná teoretická úvodní pojednání, jež súfijské písemnictví zasazují do širšího historického a duchovního kontextu středověkého islámského myšlení.

Studie o středověké arabské oneiriokritice a jejím vnímání v současnosti z pohledu moderní psychologie a soudobého islámského myšlení. Motto: Proroctví odešlo a zůstaly jen sny (Hadíth) Univerzální zkušenost se sny provázela lidstvo od prdávna, vyvolávala rozličné úvahy a znepokojovala. odkud sny přicházejí? Mají vůbec smysl a - pokud ano - existuje tedy nějaký spolehlivý způsob, jak správně interpretovat jejich skrytou výpověď? Podobné otázka podnítily i zrod středověké arabské oneirokritiky (nauky o snech a jejich výkladu). Tato svébytná disciplína byla vnímána nejen jako věda, ale zároveň i jako velké umění, jemuž se ve středověkém islámském prostředí dostalo značné pozornosti a obliby.

Monografie navazuje na autorovu knihu Kmeny a klany v arabské politice (Praha, Karolinum 2004). V pěti kapitolách analyzuje politický vliv kmenových, klanových, městských a venkovských elit v zemích arabského Maghribu (Lybie, Tunisko, Alžírsko, Maroko, Mauretánie). Qadhdháfího elitní "vnitřní kruh" byl tvořen příslušníky privilegovaných libyjských kmenů. 

Přední český znalec Blízkého a Středního východu se věnuje analýze současného politického vývoje států, které představují významný ideologický model společenského uspořádání dané oblasti. Čtenář tak má možnost seznámit se v samostatných kapitolách s vnitřní a zahraniční politickou situací Sýrie, Libye a Íránu. V rámci jednotlivých studií jsou představeny i další blízkovýchodní režimy (např. Irák). V závěrečném shrnutí autor předkládá alternativy budoucího vývoje sledovaných států. Publikace obsahuje velké množství faktografických údajů. Její součástí jsou i přehledné mapy a seznam další literatury. Kniha čtenářům poskytne mnoho potřebných a užitečných informací z dějin a současnosti Blízkého a Středního východu. 

Úkolem publikace je seznámit českého čtenáře s tradičními rodovými a kmenovými vazbami, které ovlivňují chování společenských elit zemí Blízkého východu. Eduard Gombár čtenáře seznamuje se základními prvky tradiční muslimské společnosti a popisuje jednotlivé rodinné a kmenové struktury, jejich vývoj a společenský vliv. Kniha je rozdělena do šesti geograficky vymezených kapitol: Saudská Arábie, státy zálivu, Jemen, Jordánsko a arabské kmeny Iráku. Publikaci doplňují genealogické tabulky, mapy, jmenný rejstřík a seznam literatury.

Zájem veřejnosti o problematiku islámských zemí v poslední době vzrostl. Základy geopolitiky soudobého Blízkého východu i významné prvky politické kultury této oblasti se formovaly od počátku 19. století a vycházely z několika konstant, jež jsou stále aktuální a do velké míry platí do dnes. Monografie poskytuje syntetický a přehledný výklad dějin Blízkého východu a severní Afriky v období od poloviny 18. století do konce I. světové války. Výklad se zaměřuje jak na mezinárodněpolitické problémy, reprezentované především východní otázkou, tak na vnitřním politický a hospodářský vývoj, jehož osou bylo reformní hnutí v Osmanské říši, Egyptě a Tunisku, i snahy o centralizaci v Persii, Afghánistánu a Střední Asii. V rámci východní otázky si monografie všímá také Balkánu a oblasti Černého moře v době, kdy tato území spadala do orbitu Osmanské říše. Publikace je výsledkem dlouhodobého studia a pedagogických zkušeností. V celkovém pojetí moderních dějin islámských zemí se snaží o překonání dvou...

Tato práce v jistém slova smyslu navazuje na učební text profesora Rudolfa Veselého Úvod do studia dějin zemí Předního východu I. pomocné vědy historické (Praha 1988). Úvod do dějin islámských zemí je obsahově rozdělen do čtyř celků. První část je věnována specifikám heuristiky středověkých, moderních i současných dějin islámských zemí Blízkého východu a severní Afriky, a to jak při studiu literatury, tak i v oblasti práce s prameny. Pro tuto část je nezbytná znalost postupu a techniky historikovy práce tak, jak je obsažená v úvodu do studia dějepisu.

........................... Název: Arabské správy o Slovanoch: (9.-12. storočie) Autor: Ján Pauliny (1939) Vydavatelství: Bratislava Rok: 1999 Počet stran: 214 ........................... :: Obsah :: Úvod Zásady arabskej transkripcie Všeobecná časť I. Arabské správy o Slovanoch. Ich studium a přínos II. Arabi a Slovania. Póvod arabského názvu Saqlab, Slovan III. Arabské poznatky o Europe a slovanských krajinách IV. Pramene a ich autoři Texty - ich překlady a komentáre Ibn Hurdádbih, Kitáb al-masálik wa l-mamálik (Kniha o cestách a kráľovstvách) Ibn Rusta, Kitáb al-aláq an-nafisa (Kniha vzácných drahocenností) Al-Mas´udí, Murüg ad-dahab va ma´ádin al-gawáhir (Ryžoviská zlata) Al-Mas´udí, Kitáb at-tanbih wa l-išráf (Kniha poučenia a oprav) . . . Ibrahim ibn Jaqúb al-Isrá'ili at-Turtuši, Dikr as-Saqáliba (Správa o Slovanoch) Hudud al-álam (Krajiny sveta) Gardizi, Zajn al-ahbár (Ozdoba dejín) Šaraf az-Zamán Táhir Al-MarwazI, Ki...

Překlad islámských mýtů a legend je sestaven z více knih a rukopisů; Vyprávění o stvoření a prvních lidech Vyprávění o Prorocích, obrech a násilnících Vyprávění o králích Vyprávění o konci světa

Ibn Challikán navazuje ve své knize na starou tradici biografických slovníků. Nejstarší z nich navazovaly na životopisy významných muslimů, nejčastěji popisovaly básníky, jine si zas všímaly právníků, lékařů, filozofů apod. Mezi muslimy se rozšířil zvyk, že jednotlivý historici se věnovali konkrétním profesím, Ibn Challikán se jako první pokusil překročit toto "omezení", resp. určitou zaměřenost arabských biografií. Do svého biografického slovníku zahrnul osobnosti nejrůznějších profesí - politiky, soudce, básníky, spisovatele atd., tj. všechny společensky důležité lidi islámském středověku. V tomto univerzálním výběru spočívá jeden hlavní přínos Ibn Challikánova díla.

Tato kniha je vyprávění o životě dvou cestovatelů, které přilákal do pouště vábivý cinkot zvonců karavan. jejich cesty do Arábie, Súdánu, Etiopie, Somálska, do východu a střední Afriky kdysi vzrušoval svět. Přestrojení za domorodce kráčeli s karavanami týdny, měsíce, někdy i roky, dokud nedorazili do cíle. Tam pochopili smysl arabského přísloví: "Cestování je výhra" Burckhardt a Burton ukázali, že bez lidského porozumění, laskavého humoru a rozvahy se nedá zvítězit ani v poušti, ani v pralese.

Monografie slovenského orientalisty Jána Pulinyho se zabývá počátky islámského období na Arabském poloostrově, dále popisuje samotný vznik islámu a příchod Proroka Muhammada a jeho činnost v Mekce a Medíně.

Monografie dvou významných českých orientalistů se zabývá spojitostí islámu a České republiky. Ačkoliv jí ovlivnil velice slabě, nelze říci, že by nás islám nebo muslimové v podobě obchodníků a cestovatelů minuli. Autoři se snaží osvětlit první zmínky o islámu v českých zemích a to jak přímím kontaktem s muslimy, tak i vlivy muslimské vědy (medicína, astrologie, překlady řecké filosofie, atd.) na Evropské myšlení.

Kniha „Velké postavy východního myšlení“ je souborem více jak než sta portrétů význačných filozofů a náboženských myslitelů Číny, Indie, Japonska, Korey a islámského světa. Každý medailon obsahuje souhrn a stručný výklad ústředních myšlenek jednoho významného představitele východních myšlenkových proudů. Text by měl čtenáři poskytnout zasvěcený úvod do širší problematiky daného tématu.

Antiteroristická kampaň nutí Západ k novému promyšlení vztahu ke svým bývalým koloniím. Jsou to totiž právě křivdy a výčitky pocházející z třetího světa, z nichž se pokouší čerpat svou legitimitu teroristické křídlo islamismu, jehož stoupenci zaútočili 11. září 2001 na věže Světového obchodního centra. Jakožto politizované hnutí náboženské obrody napadá islamismus euroamerickou hegemonii a snaží se o založení muslimských společností na islámských principech. Tato kniha představuje zdroje a povahu této islámské výzvy na pozadí ideologického sebepojetí Evropy v té podobě, v jaké se začalo formovat v osvícenském myšlení 18. století. Vztah islamismu a Západu je viděn z hlediska sporu mezi univerzalistickou vizí jediné planetární civilizace a partikularistickou vizí střetu civilizací. V tomto sporu se nejedná o čistě teoretická tvrzení, ale o ideje, které ve spojení s politickou dynamikou současné antiteroristické kampaně mohou získat „performativní“ hodnotu a stát se „sebenaplňujíc...

Sborník obsahuje aktuální příspěvky předních českých a zahraničních odborníků, religionistů, kulturologů, arabistů a teologů věnované roli islámu v současné české společnosti. Nabízí čtenáři nejen základní informace nutné pro orientaci v islámské kultuře (Yvona Šabacká) a stručné shrnutí dějin islámu v českých zemích (Luboš Kropáček), ale také reflexi některých problematických témat.

Česká republika tvoří prostor, který byl v průběhu dějin ovlivněn islámem velice slabě. Všude kolem nás jsou země, které s ním v té či oné podobě mají bohatší zkušenosti, včetně Slovenska a Rakouska. Území východní a jihovýchodní Evropy, Pyrenejský poloostrov a evropské ostrovy ve Středomoří se s islámem setkaly v průběhu historického vývoje, v době jeho průniku na náš kontinent, zatímco západní Evropa naopak odvozuje svou zkušenost převážně z dob své koloniální nadvlády nad značnou částí islámského Východu (Francie, Velká Británie, Nizozemsko, Itálie) nebo od svých "zvláštních vztahů" k islámskému světu (Německo, částečně Rakousko a skandinávské státy) Výsledkem všech historických i soudobých zkušeností Evropy s islámem a jeho vyznavači je trvalá přítomnost početných muslimských komunit na území většiny evropských států, ať už jde o islamizované evropské obyvatelstvo (Bulharsko, Bosna, Makedonie, Albánie, Rusko) nebo různé podoby ekonomických emigrantů (Francie, Velká Britán...

Nové vydání propracovává, rozšiřuje a o nové poznatky obohacuje už v prvním vydání neobyčejně podrobný a všestranný obraz vývoje perské literatury od nejstarších dob, literatury avestské přes staroperskou a středoperskou do současnosti. Zcela nově zpracovává nástin dějin literatury tádžické a připojuje příspěvky o novoperské učené literatuře do konce 18. stol., perské literatuře v Indii a náčrt židovskoperské literatury. Dílo je všude dovedeno na nejnovější stav vědeckého poznání. 

Arabská literatura se v povědomí mnoha lidí pojí pouze s pohádkami Tisíce a jedné noci nebo ještě s Koránem. o trochu lépe jsou na tom čtenáři, kteří sledují překlady z arabské literatury vydané našimi nakladatelstvími a časopisy. Přes omezené vydavatelské možnosti leccos z této oblasti už vyšlo, chybí však dosud ucelenější přehledné dílo, které by širší veřejnosti informovalo o kulturním bohatství arabského světa a o jeho současném dynamickém vývoji.

Publikace Karla Petráčka se snaží zmapovat překladatelskou činnost našich předních orientalistů z jazyků islámských zemí, tj. arabština, perština, turečtina, atd. Tématicky se zaměřuje nejen na uměleckou literaturu (poezie, próza), ale i na vědecké nebo přímo náboženské texty, dále zmiňuje překlady významných muslimských učenců (Ibn Sína, Ibn Chaldún, Ibn Battúta). Přestože se jedná spíše o brožuru než o knihu (pouze 60 stran), její informativní význam není zanedbatelný.

Překlad nejznámějšího díla súfijského mystika Džaláleddína Rúmího od Jiřího Bečky se snaží odhalit jak samotného autora a jeho pohled na islám a hlavně jeho niterní svět, který byl vždy u súfijů velmi komplikovaný a spletitý. Celý název Rúmího knihy je "Masnavíje ma´naví" (Poéma se skrytým smyslem), často zvaná jen Masnaví. Je to didatkické dílo o 26 tisících veršů rozdělených do šesti sešitů - daftarů, které však člení dílo jen podle doby vzniku. Rúmí je napsal mezi roky 1258 a 1270. Masnáví je považováno za jakousi encyklopedii islámské mystiky, ale současně je pokladnicí lidových legendárních příběhů, bajek, anekdotických historek, které pak často inspirovali tvůrce perské kulturní oblasti do nejnovější doby.