* fitra - knihovna *

Bezejmenný vypravěč se musí obhájit před podivnou Komisí, složenou z vojáků a civilistů, aniž by byl oficiálně z něčeho obviněn, a dobře ví, že na konečném rozhodnutí tohoto tajemného orgánu závisí jeho další osud. Pocit strachu a zmatenosti umocňuje i to, že členové komise nemluví arabsky, ale podivným jazykem, jemuž se hrdina musí v průběhu řízení naučit. Komise o životě hrdiny ví úplně všechno, klade mu nejrůznější otázky a zadává úkoly, mimo jiné od něho očekává i studii o nejvýznamnější arabské osobnosti. Navštěvuje ho nečekaně i v bytě a nechává tam jednoho ze svých členů jako dozor. Nesnesitelná přítomnost a neustálé sledování nakonec hrdinu vyprovokuje k jeho vraždě. Závěrečné zasedání Komise obviní vypravěče ze spiknutí a žádá pro něho ten nejpřísnější trest, aniž by ho definovala. Podivný tribunál odchází a zanechává hrdinu samotného, zmateného a vydaného napospas drtivé hrůze z neurčitého verdiktu. Novela je obrazem autorova kritického vnímání vývoje egyptské společnosti ...

„Pokora nevylučuje a nemůže vylučovati pevné osobnosti, netkví na rtech a kolenou a na tváři. Jest nejmlčelivější ze všech ctností. Jest to hrdinná ctnost, která roste a zjevuje se jen v tichu, ne ve vřavě světa. Nejpevnější, nejzbrojenější zrak musí ji obsahovati. Není z těch měkkých, beztvarých ctností, které lidé pro svoji zábavu a rozptýlení rozmělňují tisíckráte za den. Spíše chce se mi říci, má chmurný, přísný, neboť nepoddajný zrak: utkvělý na vlastní bludy s vytrvalostí královskou." (…)   "Etický člověk je nemyslitelný bez lásky k Bohu a k bližnímu, bez citu vzájemnosti. Jest bytostí tak nutně citovou jako rozumovou: vnitřní osvícení rozžehuje současně plamen srdce. Jest to plamen, v němž bude spalovati všechny hříchy svého život a obětí očistnou. Křivdil, láska spálí křivdu. Ustupoval zbaběle před vlastní zodpovědností; láska očistí jej k hrdinství. Uslábl v temnotě vášně: láska ji překoná..." Ukázka je převzata z knihy Marie Štěchové „ Prameny život...

Publikace předkládá soubor arabských přísloví, užívaných ve středověké arabské literatuře. Přísloví jsou nahlížena z variačního pohledu, s možnými alternacemi, a ty nejběžnější alternace jsou uvedeny v seznamu, aby byly naznačeny možné způsoby rozvoje daných přísloví. Celá kolekce je doplněna detailními informacemi, především údaji o frekvenci výskytu, o století, kdy se dané přísloví poprvé v korpusu objevilo, a částečně také o žánru, ve kterém se poprvé objevilo (tato informace je omezena na Korán a tzv. hadísy).

Dobře vím, jak se teď pták v kleci cítí, když slunce začalo stráně probouzet, když rašící trávou se vítr řítí a řeka se jako proud ze skla třpytí. Když zpívá pták a otvírá se květ, když první voní, až přechází zrak - vím, jak se v kleci cítí pták !

Definice: "Islamofobie zahrnuje široké spektrum projevů vyjadřujících předsudky, diskriminaci až nenávist vůči muslimům. Stejně jako antisemitismus, anticiganismus a homofobie, i islamofobie je projevem pocitu nadřazenosti a vede k ponižování celé skupiny lidí na základě vnímané náboženské, národní nebo etnické identity, spojované s určitou představou islámu. Britská nadace Runnymede Trust definuje islamofobii jako „pohled či světonázor zahrnující neopodstatněný strach nebo odpor vůči muslimům, který ústí do praktik vyčleňování či diskriminace“ "Islamofobie, antiislamismus a negativní stereotypy" Zora Hesová   (AMO, 2016) download text (PDF)

Lidi chodí, ale kde je zvuk jejich kroků? Lidi řeční, ale kde je půvab a humor jejich slov? Je teplo a jasno, ale já nevidím slunce! Je studeně a romanticky, ale já nevidím lunu!

Nikdy nebylo častěji nadarmo bráno slovo volnost, nikdy nebyl pojem tento hůře chápán, nikdy přeceňován více než dnes: a v tom právě jest konec konců celá naše nekulturnost. Volnost, příroda, život jsou slova, jichž zneužívá dnes kdekdo, jimiž zaklíná se stokrát denně každý pracovník, do nichž bije jako do bubnu každý veřejný vyvolavač, jimiž troufá si přehlušiti a opravdu přehlušuje kdykoli na tržišti tichou vnitřní hudbu hodnot uměleckých i kulturních: stylu, formy, zákona. 

            foto: http://wegotyourbackjack.com/ Jestli rádi pečete, tak by Vás mohl zaujmout tento clánek. Cukrář Jack Phillips, jenž před pěti lety ve svém cukrářství v Denveru odmítl přijmout objednávku na svatební dort pro homosexuální pár zavřel svůj business, skončil u soudu. O kauze http://info.dingir.cz/2017/10/stojime-za-tebou-jacku-sdeluji-cernossti-duchovni-cukrari-jehoz-pripad-bude-resit-nejvyssi-soud-usa/ Reakce M. Mrázka (Dingir) na tuto kauzu http://info.dingir.cz/2017/11/nejde-jen-o-jeden-dort/

Dingir a Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy zve autory, čtenáře a příznivce časopisu Dingir na konferenci „SOUČASNÁ ČESKÁ NÁBOŽENSKÁ SCÉNA. DVACET LET ČASOPISU DINGIR“ Předběžný program přednášky : • Doc. Ivan O. Štampach : Radikální posuny v české religiozitě po roce 1989 • Prof. Pavel Hošek : Náboženská situace v ČR ve srovnání se zeměmi višegrádské čtyřky • Prof. Zdeněk R. Nešpor : Etablované církve v současné české společnosti • Dr. Vladimír Šiler : Prostor pro spiritualitu ve zdravotní a sociální péči • Doc. Dana Hamplová : Alternativní religiozita a postoje k náboženským institucím • Dr. Tomáš Havlíček a Dr. Kamila Klingorová :  Regionální diferenciace náboženství Česka po roce 1989 • Doc. Miloš Mendel : Muslimové v české společnosti • Dr. Pavol Bargár : Fenomén post-evanjelikalizmu, „emerging churches“ • Dr. Zuzana M. Kostićová : Hnutí Nového věku jako výzva pro teoretickou religionistiku • Dr. Lucia Grešková : Náboženstvo, štát a spoločn...

Hry prachu ( 2001) 100 min Režie: Martin Mareček Scénář: Martin Mareček Kamera: Jiří Málek

Jednou z nejdramatičtějších událostí Blízkého východu posledních let byl útěk statisíců civilistů, kteří v roce 2014 na severu Iráku prchali před postupujícími jednotkami tzv. Islámského státu. Mezi uprchlickými skupinami byli také příslušníci náboženské menšiny jezídů. Publikace právě na této komunitě ukazuje dopady ozbrojených blízkovýchodních konfliktů na civilisty. Kniha přibližuje perspektivu uprchlíků, ukazuje, jak chápou svou situaci a jak uvažují o alternativách (návrat domů, setrvání na území relativně bezpečného iráckého Kurdistánu, odchod za Západ). Roli v rozhodování přitom hrají i z vnějšku nepříliš zřejmé jevy, jako je špatná materiální úroveň či kmenové konflikty v uprchlických táborech, nedůvěra k irácké i kurdské vládě, ale také nedůvěra k vlastním elitám či bývalým arabským sousedům, diskrétně spolupracujícím s Islámským státem. Publikace vychází z terénního výzkumu prováděného na jaře 2016 v severním Iráku. Je sondou do unikátního společenství jezídů, lze ji vš...

Pro fanoušky urban music není jméno hudebního publicisty Karla Veselého žádnou novinkou. V roce 2010 napsal monografii Hudba ohně, která mapuje, jak říká podtitul, " radikální černou hudbu od jazzu po hip hop a dál ". Toto léto se ozval s další knihou, tentokrát románem, kde s vyfabulovaným příběhem zasazeným do doby normalizačního Československa vypráví, jak se funk málem stal novým nástrojem, skrz který by Gustav Husák a další (krypto) fanoušci George Clintona filtrovali svou ideologii českému proletariátu. Více o knize a celé myšlence - Karel Veselý @DVTV Ačkoli se nyní na české scéně zažehly ohně mezi dvěma vydavatelstvími , předkládaný rozhovor s Karlem Veselým směřuje více k hudbě jako tématu, skrze které lze nahlížet na společnost a rovněž v opačném procesu vidět, jak se společenské postoje reflektují v hudbě.

Název knihy je kombinací španělštiny a arabštiny (Yo Soy Muslim = Jsem muslim), jazyků symbolizující multikulturní prostředí jak autora (Mark Gonzales je mexický konvertita), tak i jeho ženy (Soraya Hosni pochází ze severní Afriky) a dcery, pro kterou byla kniha napsána. Podtitul knihy zní: Otcův dopis pro svou dceru; vzhledem k věku čtenářů, kterým je kniha určena, jde ale spíše o rady ve formě aforismů, jimiž se snaží otec reflektovat jak rodinný mikrosvět a jeho kulturně/náboženský obsah, tak i jeho vztah ke světu vnějšímu. Vydavatel uvádí, že kniha je určena dětem ve věku 4-8 let, tedy věku, kdy je díte už schopno rozpoznávat společenské kódy a symboly a jakou roli ve společnosti sehrávají.

Monografie pojednává o islámské kultuře v rámci euro-středomořského multikulturního dialogu s přihlédnutím k situaci v České republice. Po metodologickém a teoretickém rozboru koncepcí „konce dějin“ Francise Fukuyamy a „střetu civilizací“ Samuela Huntingtona se autorka věnuje například změně v přístupu Evropy k islámskému světu po skončení „tureckého nebezpečí“, muslimské komunitě v Evropě a také Barcelonskému procesu, jenž vyústil ve vznik Unie pro Středomoří v roce 2010. Analýza arabské a muslimské komunity v Čechách probíhá na základě osobních interview s jejími členy, pozornost je věnována rovněž historii Společnosti česko-arabské a vzniku a činnosti Česko-arabské obchodní komory. Vzhledem k aktuálnosti problematiky islámu v Evropě je monografie určena nejen odborné, ale i širší veřejnosti.  ........................... Název: Islámská kultura a její reflexe v Českých zemích Autorka: Jana Gombárová Nakladatel: Karolinum  Rok vydání: 2017 Počet stran: 556 ...........

   

Autoři se zaměřují na panarabské hnutí Muslimské bratrstvo a s ním spřízněné politické strany a hnutí. Kromě okolností vzniku a historie jeho regionálních odnoží se podrobněji zaměřili na současnost a vyhodnotili dopady vojenského převratu, během něhož byl svržen egyptský prezident Mursí. Zásadní pozornost věnují těm zemím, kde se Muslimským bratrům či jejich sympatizantům podařilo vytvořit politickou stranu nebo hnutí, které se stalo významným segmentem dané národní politické scény (parlamentní, vládní stranou či hlavní opoziční silou).

Kniha představuje první a jediný zcela dokončený díl pamětí českého Američana, orientalisty a polyglota Aloise Richarda Nykla (1885–1958). Velmi čtivou formou se v nich věnuje svému mládí v Rakousku-Uhersku a pozdější pouti světem, např. ve Švýcarsku, Německu, USA, Mexiku, Egyptě a Japonsku. Po svém návratu do USA v roce 1916 nastoupil dráhu univerzitního profesora a později se stal světově proslulým specialistou na andaluské a srovnávací literatury. V pamětech, napsaných na počátku třicátých let minulého století, se snaží zhodnotit jak svůj život i způsob, kterým nabyl své pozoruhodné jazykové znalosti přímým i teoretickým studiem po celém světě.

Středomoří bylo vždy dynamickým regionem, ve kterém docházelo k setkáváním nebo střetům náboženství, říší, národů či etnik. Přední čeští a slovenští historici, arabisté, islamologové a orientalisté v knize zkoumají, na území vymezeném Irákem a Granadou, dynamiku těchto dějů od středověku až po současnost. I když se jednalo o velmi rozsáhlé teritorium, lze zde vysledovat velké množství společných prvků. Především velký vliv nejvyšších elit a značnou podobnost jejich struktury, jednání a politického zapojení v rámci arabských států. Zdeněk Beránek si tohoto prvku všímá na situaci Alžírska posledních dvaceti let a Jaroslav Bureš na území Palestinské samosprávy. Událostem v národnostně nebo nábožensky různorodých zemích se věnují Karol Sorby ml. v případě dodnes citlivé kurdské otázky v Iráku a Karol R. Sorby v Libanonu po občanské válce v roce 1958. Josef Ženka rozplétá kontury působení a intrik žen v nasrovské Granadě a Václav Drška ukazuje na složitost vztahu křesťanského Burgundska ...

"Obrazy starého sveta" Československo, 1972, 64 min Režie: Dušan Hanák Hudba: Václav Hálek

"V čase svého života snaž se žít - žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když je nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci - třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít - ...

„Nejprve bychom se měli zabývat tím, jak kolonizace systematicky zbavuje kolonizátora civilizovanosti, jak ho doslova ohlupuje, degraduje a probouzí v něm skryté pudy, jako je žádostivost, sklon k násilí, rasová nenávist a morální relativismus [...] Co se mě týče, pokud jsem připomenul pár drobností z těchto odporných jatek, neučinil jsem tak z nějakého sebemrskačského potěšení, ale protože si myslím, že těch lidských hlav, těch sbírek uší, těch vypálených domů, gótských nájezdů a krvavých par, těch měst odpařujících se pod ostřím meče se jen tak snadno nezbavíme. Dokazují, že kolonizace, to opakuji, zbavuje lidskosti i toho nejcivilizovanějšího člověka; že pod vlivem koloniálního úsilí, koloniálních snah, koloniálních výbojů, založených na pohrdání domorodým člověkem a obhajovaných tímto opovržením, se člověk, jenž toto úsilí, tyto snahy, tyto výboje podniká, pozvolna nevyhnutelně mění, že v tom druhém začne vidět zvíře a naučí se s ním jako se zvířetem zacházet, se objektivně sám pom...

Román z jihu Spojených států líčí obtížný a nejednotný boj černochů proti rasovému útisku. Výrazně je zobrazeno tragické postavení černošské matky, která bojuje za rovnoprávnost své rasy a v tomto duchu vychovává i své děti, zároveň však žije v obavách o osud své rodiny v prostředí plném nepřátelství, lstivosti a brutality. (text nkp.cz) ............................ Autor: John Oliver Killens (1916-1987) Název: Což Daniela nezachránil Pán? Angl. orig. "Youngblood" (1954) Překlad: Jan Krátký Doslov: Jaroslav Hornát "Z dějin černého lidu" Ilustrace: Zdeněk Kirchner Vydavatel: Mladá fronta Edice: Nástup (Sv. 130) Rok vydání: 1959 Počet stran: 477 ............................

Román, v němž přední americký spisovatel (nar. 1916) a přímý účastník bojů za druhé světové války v jižním Tichomoří, na pozadí válečných událostí řeší problematiku nerovnoprávného postavení černochů v USA a ukazuje jejich boj za základní občanská práva a svobody.   (text nkp.cz) ............................ Autor: John Oliver Killens (1916-1987) Název: A potom jsme uslyšeli hřmění Angl. orig. "And Then We Heard the Thunder" (1962) přel. a doslov: Zdeněk Lahoda Ilustrace: Adolf Born Vydavatel: Naše vojsko Edice: Máj (Sv. 252) Rok vydání: 1975 (2. vydání 1980, 3. vydání 2001) Počet stran: 475 ............................

       foto: titulní strana " Záhada hlavolamu " (Blok, 1968) ilustrace Milan Zezula Působení literárního a výchovného díla Jaroslava Foglara představuje naprosto ojedinělý jev české kultury dvacátého století. Toto dílo se již stalo předmětem řady odborných rozprav, zejména mezi literárními kritiky a pedagogy. Rozsah a dosah Foglarova působení ovšem překračuje běžné kategorie literární vědy i pedagogiky. I proto se v odborných studiích Foglarova díla nápadně často objevují religionistické termíny jako iniciační rituály, mytické archetypy, kultické prvky, posvátné ideály krásy a dobra, magické kouzlo fikčního světa, mystický a mysteriózní náboj prózy atd. Zdá se, že nastal čas pokusit se interpretovat Foglarovo výchovné a literární dílo také z hlediska vědy o náboženství.

"Mé tělo budiž pohřbeno zcela tichým a nehlučným způsobem, zcela prostě, s nejmenší měrou obřadů; zcela lhostejno, zda bude zpopelněno žehem, lhostejno, bude-li uloženo do hrobu. Jen žádný pomník ať na něj nestaví!  Jsem nepřítel vší pompy hřbitovní. Žádám snažně, aby nebylo nad mou rakví nikým řečněno, zejména ne nikým z oficiálního světa českého; nenáviděl mě a choval se ke mně často ničemně a urážlivě - nechci tedy, aby musil po smrt mé lhát a přetvařovat se. Nechci tedy žádných poct ani university, ani od Akademie, ani od města Prahy - pokládal bych je za hloupou a nevkusnou komedii. (...) Z téhož důvodu odmítám  jakékoli t.zv pocty pohrobní, jako je pojmenování budov, ulic, ústavů, atd. mým jménem (...)  Mé jméno bylo psáno do vody, do času, do větru... a ty je odnesly nebo odnesou." (...) Více na blogu " časové i nadčasové " F. X. Šalda "Má poslední vůle" (25. duben 1936, Dobřichovice) Šaldův zápisník (Ročník IX., 1936 - 1937, s. 16...

JAMES BALDWIN: Když dovolíte, řeknu vám jeden příběh, který se stal před mnoha lety, když jsem poprvé navštívil Londýn. Šel jsem do Britského muzea, pochopitelně [smích], a jeden muž, který tam pracoval se se mnou dal do řeči a chtěl vědět, odkud jsem. Na to jsem mu odpověděl, že jsem z Harlemu. Moje odpověď ho ale neuspokojila a já nechápal, co má tedy na mysli.  Říkám mu tedy znovu " Narodil jsem se v Harlemu, v harlemské nemocnici, v New Yorku ". Žádná z těchto odpovědí ho také neuspokojila a tak se tedy ptal dál: " Kde se narodila tvá matka? " Odpověděl jsem: " Narodila se Marylandu ” a všiml jsem si, že ze mě začíná být znechucený, takže byl čím dál více netrpělivý. " Kde se narodil tvůj otec? " " Můj otec se nerodil v New Orleans ". " Ano, " řekl " ale, kde si se narodil ty? " Začínalo mi to docházet. Zopakoval jsem: " Má matka se narodila Marylandu, otec v New Orleans a já se narodil v New Yorku ". ...

foto: "Praise house " místo zřizované na plantážích za účelem konverze otroků ke křesťanství, kázání bylo vždy pod dohledem bělochů.  " Hush harbor " označení pro tajná spirituální setkání, která si otroci organizovali sami, byla tajná a konala se na okraji plantáže. Zvolení Baracka Obamy prezidentem se v Americe začalo mluvit o tzv. době post-rasové. Tento termín použil sám Barack Obama, nicméně ve svém posledním projevu z ledna 2017 poznamenal, že ačkoli “[T]éma rasy zůstává silnou a mnohdy rozdělující složkou naší  společnosti" (…) "a vztahy mezi jednotlivými etniky jsou lepší než byly před 10, 20 nebo 30 lety" , dodává ale, že “[společnost] ještě není tam, kde by měla být" .

This classic iconic study of black images in American motion pictures has been updated and revised, as Donald Bogle continues to enlighten us with his historical and social reflections on the relationship between African Americans and Hollywood. He notes the remarkable shifts that have come about in the new millennium when such filmmakers as Steve McQueen (12 Years a Slave) and Ava DuVernay (Selma) examined America's turbulent racial history and the particular dilemma of black actresses in Hollywood, including Halle Berry, Lupita Nyong'o, Octavia Spencer, Jennifer Hudson, and Viola Davis. Bogle also looks at the ongoing careers of such stars as Denzel Washington and Will Smith and such directors as Spike Lee and John Singleton, observing that questions of diversity in the film industry continue.From The Birth of a Nation, the 1934 Imitation of Life, Gone with the Wind, and Carmen Jones to Shaft, Do the Right Thing, and Boyz N the Hood to Training Day, Dreamgirls, The Help, D...

Večerní akademie religionistiky a teologie - přednášky pro veřejnost Více na webu Husitské teologické fakulty  úterý 28. února 2017, 17:00  1) Úvod do problematiky; náboženství otroků . Úvod do studia afroamerické historie a kultury. Počátky otrokářství v severoamerických koloniích, vznik legislativy definující otroctví na rasovém základě a charakteristiky amerického otroctví. Náboženství otroků (slave religion): problematika pramenů a rekonstrukce podob náboženského života otroků. úterý 14. března 2017, 17:00  2) Černé církve před občanskou válkou . Důsledky americké války za nezávislost pro černošskou populaci. Druhá vlna náboženského probuzení v Americe a její vliv na 1) vznik černých kongregací a denominací (baptistické, metodistické) a 2) misii mezi otroky. Abolicionismus. úterý 28. března 2017, 17:00  3) Černé církve v éře segregace . Růst černých církví, reorganizace denominací, rozvoj kulturně specifické podoby černošské bohoslužby v ob...

Vizualizovat co je očím skryto: je paradoxní rozkoší rozumu. Na nemocničním lůžku spatřeného: umírá imaginace. Lelkovat na pokraji reality: je být v pelíšku životní iluze. Po pokoření vrcholu: přichází paradoxní zklamání. Z legendárního neznáma: se stalo klišé jednotlivin. Či může syntetický silon pykat za krásu Venušiných čar?

Rap je v současnosti jedním z fenoménů a byla by ztráta času vyprávět jeho historii, kdo vše začal… Jestli ale chcete znát pozadí a detaily jedné konkrétní kapely a jejího frontmana, měli byste otevřít knihu " Fight the Power " od Chucka D. Je jedno jestli řeknete jeho jméno nebo název jeho kapely, většině (nejen rapovým fanouškům) se vybaví konec 80. let, deska „ It takes a million ...“, vydavatelství Def Jam a skladby „ Fight the power " nebo "Welcome to the terrordome “.  Zmíněná kniha je svým způsobem cestou zpět, kdy se původní členové P.E. a producentský tým The Bomb Squad pomalu dávali dohromady a postupně vznikala idea Public Enemy. 

„Dnes se výbuch konat nebude. Je příliš brzy... nebo příliš pozdě. Nepřicházím vyzbrojen odhodlanými pravdami. V mé mysli nehřímají fatální myšlenky. Přesto si zcela nezaujatě myslím, že by bylo dobré říci jisté věci. Ty věci vyslovím, nebudu je křičet. Protože křik už dávno odešel z mého života.“ Frantz Fanon "Černá kůže, bílé masky" (přeložila Irena Kozelská) S tématem islámu se v mediích nejčastěji objevuje slovo „fobie“, avšak soudě podle chování českých politiků a určitých skupin v ČR si jsem jistý, že oni strach nemají. Naopak, jejich esencí je nenávist, a jestliže dříve tito lidé investovali svou energii do zahrádkaření nebo víkendů na chatě, nyní vyměnili  svůj koníček za nový, který rovněž symbolizuje i určitý  životní styl. Pár obličejů těchto nenávistníků jsem při demonstracích viděl a popravdě ve mně vzbuzují dojem, že snad i práci vyměnili za „hlídkování“ v internetových diskusích, a jakmile tam někdo ukáže sebemenší náznak empatie s muslimy, vyrážejí do...

(17.4.1931 – 5.2.2017)

foto: mapa světa z 16. století autor KÂTIP ÇELEBI (1609–1657) turecký historik a zeměpisec ( Wikipedia ) Muslimové uznávají jenom vlastní pravidla K zodpovězení této otázky se musíme nejprve ptát, jak islám chápeme, a jakým prizmatem nahlížíme na jeho dění. Jestliže budeme islám posuzovat podle chování muslimů, a hlavně těch, o kterých píší média, nebo budeme vycházet z náboženských zdrojů (Korán, tradice proroka Muhammada), dojdeme k velmi odlišným výsledkům. Chybou je, že se oba pohledy slévají do jednoho a nerozlišují se. Nezasvěcený pozorovatel z Evropy pak nemá možnost je sám rozklíčovat. Toto je dle mého názoru zcela zásadní východisko a typ metodologie, jak se dostat „dovnitř“ jakékoliv filosofie, „ismu“ nebo „hlav“ členů určitého společenství. V současnosti si také všímám, že na kritiku svých vlastních řad ze strany umírněných muslimů nazíráno s nedůvěrou; buď je této kritiky málo a není (údajně) příliš slyšet, nebo se těmto hlasům nevěří a označují se za slova nereálně a u...

foto: Bojovníci takzvaného Islámského státu - Foto: Day Donaldson, flickr.com , CC BY 2.0 Zajímavá debata s orientalisty Bronislavem Ostřanským a Ondřejem Beránkem, kteří jsou rovněž editory knihy "Islámský stát: Blízký východ na konci časů" , a religionistou Zdeňkem Vojtíškem proběhla na Českém rozhlase Vltava 4. 2. 2017. Během necelé hodiny se tato trojice snažila poukázat na skutečnosti, které media opomíjejí a rovněž zmínit důležité historické souvislosti, které jsou nutné k pochopení IS. Ondřej Beránek označuje způsob, jakým IS vykládá teologické texty termínem "klipovistost" (viz s. 28 v knize "Islámský stát..."), jež je postavena na selektivním čtením Koránu a Sunny. Takto "vytažené" pasáže náboženských textů pak IS zasazuje libovolně do "svého" kontextu a prezentuje svůj světonázor, kterým chce přesvědčit muslimy z celého světa, aby se přidali na jeho stranu. Další stěžejní taktikou IS je zpochybnit komplexnost světa a ...