Závěť F. X. Šaldy (K 80. výročí úmrtí kritika)





"Mé tělo budiž pohřbeno zcela tichým a nehlučným způsobem, zcela prostě, s nejmenší měrou obřadů; zcela lhostejno, zda bude zpopelněno žehem, lhostejno, bude-li uloženo do hrobu. Jen žádný pomník ať na něj nestaví! 

Jsem nepřítel vší pompy hřbitovní. Žádám snažně, aby nebylo nad mou rakví nikým řečněno, zejména ne nikým z oficiálního světa českého; nenáviděl mě a choval se ke mně často ničemně a urážlivě - nechci tedy, aby musil po smrt mé lhát a přetvařovat se. Nechci tedy žádných poct ani university, ani od Akademie, ani od města Prahy - pokládal bych je za hloupou a nevkusnou komedii. (...)
Z téhož důvodu odmítám 

jakékoli t.zv pocty pohrobní, jako je pojmenování budov, ulic, ústavů, atd. mým jménem (...) 
Mé jméno bylo psáno do vody, do času, do větru... a ty je odnesly nebo odnesou." (...)
Více na blogu "časové i nadčasové"


F. X. Šalda "Má poslední vůle" (25. duben 1936, Dobřichovice)
Šaldův zápisník (Ročník IX., 1936 - 1937, s. 168 - 172)
Foto: 1935, v Dobřichovicích

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Jiří Trnka

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA)