Závěť F. X. Šaldy (K 80. výročí úmrtí kritika)





"Mé tělo budiž pohřbeno zcela tichým a nehlučným způsobem, zcela prostě, s nejmenší měrou obřadů; zcela lhostejno, zda bude zpopelněno žehem, lhostejno, bude-li uloženo do hrobu. Jen žádný pomník ať na něj nestaví! 

Jsem nepřítel vší pompy hřbitovní. Žádám snažně, aby nebylo nad mou rakví nikým řečněno, zejména ne nikým z oficiálního světa českého; nenáviděl mě a choval se ke mně často ničemně a urážlivě - nechci tedy, aby musil po smrt mé lhát a přetvařovat se. Nechci tedy žádných poct ani university, ani od Akademie, ani od města Prahy - pokládal bych je za hloupou a nevkusnou komedii. (...)
Z téhož důvodu odmítám 

jakékoli t.zv pocty pohrobní, jako je pojmenování budov, ulic, ústavů, atd. mým jménem (...) 
Mé jméno bylo psáno do vody, do času, do větru... a ty je odnesly nebo odnesou." (...)
Více na blogu "časové i nadčasové"


F. X. Šalda "Má poslední vůle" (25. duben 1936, Dobřichovice)
Šaldův zápisník (Ročník IX., 1936 - 1937, s. 168 - 172)
Foto: 1935, v Dobřichovicích

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Cesty po Africe, Asii a Evropě vykonané v letech 1325 až 1354" Muhammad ibn Abdallah Ibn Battuta (Odeon, 1961)

"AL-HARAKA BARAKA: Strukturně – variační pohled na středověká arabská přísloví a rčení" Petr Zemánek, Jiří Milička, František Ondráš (FF UK, 2017)

"Korán", Ivan Hrbek (Odeon 1972)

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

"Byly jsme tam taky" Dagmar Šimková

"Korán" překl. Alois Richard Nykl, 1934