Což Daniela nezachránil Pán? John Oliver Killens (Mladá fronta, 1959)



Román z jihu Spojených států líčí obtížný a nejednotný boj černochů proti rasovému útisku. Výrazně je zobrazeno tragické postavení černošské matky, která bojuje za rovnoprávnost své rasy a v tomto duchu vychovává i své děti, zároveň však žije v obavách o osud své rodiny v prostředí plném nepřátelství, lstivosti a brutality.

 (text nkp.cz)


............................
Autor: John Oliver Killens (1916-1987)
Název: Což Daniela nezachránil Pán?
Angl. orig. "Youngblood" (1954)
Překlad: Jan Krátký
Doslov: Jaroslav Hornát "Z dějin černého lidu"
Ilustrace: Zdeněk Kirchner
Vydavatel: Mladá fronta
Edice: Nástup (Sv. 130)
Rok vydání: 1959
Počet stran: 477
............................

Populární příspěvky z tohoto blogu

Last "FC" (graffiti, Praha)

Obrázek
  související: Style Wars (40. výročí) & kniha "Asian Series" od POST177 v čase korporátní/pozdně kapitalistické kultury Karsten Harries "Etická funkce architektury" (1998) Rapper Special Ed o vlivu kapely N.W.A. na vznik destruktivního žánru "Gangsta Rap" "Zahradní města budoucnosti" Ebenezer Howard (1898, česky 1924)
celý text

"Obraz světa zbavený velikosti" Jan Čep (1933)

Obrázek
  foto: Všichni dobří rodáci (1968), rež. Vojtěch Jasný "Literatura je dnes obor velmi zracionalizovaný a utříděný. Učí se jí na školách, kde se vyjmenovávají chronologicky jednotlivé literární směry opatřené příslušnými letopočty a definicemi... Ať je však zručnost v slovním výraze seberozšířenější, nepřestává platit, že básnického nadání se dostává jenom jednotlivcům jako zvláštního daru, který na ně klade jistý úkol a jistou odpovědnost. Takoví jednotlivci si brzo uvědomí, že cítí slovo jinak než druzí lidé, a při styku se světem stvořeným v nich probouzí zvláštní nepokoj, jako by si věci od nich žádaly jakéhosi doplnění. Takový člověk začne většinou napodobovat nejprve literaturu a teprve později, jsou-li mu okolnosti příznivy, je-li jeho nadání dost silné a uměl-li mu zůstat věren, dojde k vlastní tvorbě, která není ničím jiným než napodobením a pokračováním tvůrčího gesta Božího. Básník nejprve blekotá a tápe, přehrabuje se nazdařbůh ve svém bohatství jako v truhle plné diam...
celý text

"Mezi vírou a Halloweenem"* imám Zaíd Šakír

Obrázek
  Jedna z tragédií současné doby je, jak si muslimové ochotně a bez skrupulí osvojují zvyky, rituály nebo kulturní symboly, které mají svůj původ v satanistických praktikách; svátek Halloween je toho důkazem. Podle většiny učenců pochází tento svátek od pohanských Keltů, kteří věřili, že jedné konkrétní noci v roce mohou mrtví opět obživnout a pohybovat se mezi živými. Oné noci se někteří lidé oblékají strašidelné kostýmy a věří, že se jich tak mrtví nevšimnou a budou je považovat za jedny z nich a budou tak před nimi ochráněni. Jiní nabídnou těmto duchům mrtvých "něco sladkého", aby tak odvrátili jejich zlobu. Z této tradice pochází halloweenské kostýmy a zvyk rozdávat sladkosti. Stejně tak vydlabaná dýně se svíčkou uvnitř zvaná "Jack-O-Lantern", symbolizuje uvězněnou duši v očistci [arab. barzach * * ], mezidobí po smrti člověka a před začátkem Posledního soudu. Někteří říkají, že halloweenská svítilna z dýně odvrací zlé duchy. Temnota obestírající tyto praktiky č...
celý text

"Sociální pouto v éře virtuality" Gérard Dubey (2001)

Obrázek
  "Sociální pouto v éře virtuality" Gérard Dubey (2001, česky 2021) Originální název: Le lien social à l'ère du virtuel Překlad: Ladislav Šerý Počet stran: 256 o knize @databazeknih "Matematizace přírody, k níž dal Newton impuls, vedla k eliminaci prvotních kvalit, jež uznávala středověká scholastika (chuť a barva jablka) ve prospěch kvalit druhotných (množství jablek); Descartesovy "geometrické mravy" se snažily o redukci vnímaného prostoru na souhrn bodů lišících se svými souřadnicemi; povstání homo economicus v 19. století přiznalo rozhodující místo modelu abstraktního člověka nazývaného "normální"." "Virtuální společenství přetrvávají hlavně proto, že jsou složena z jednotlivců, kteří nejsou schopni žít společně s ostatními a snášet s nimi každodenní život. Jsou závislí na způsobu komunikace, který jim byl vnucen zvenčí, na fikci falešné sounáležitosti uskutečněné na dálku. Řeč používaná v síti stojí na půl cesty mezi spontaneitou ml...
celý text

Téma v literatuře VII. - Sexualita/pornografie

Obrázek
  foto: René Magritte "Milenci" (1928) "Porno to říká jasně. Konec s neurčitostí, konec s tajemstvím. Právě nastupuje radikalismus obscénnosti. Sex je formou zbavenou kouzla, jakým je svádění. Toto je hra, sex je funkce, Svádění je rituál, sex a touha jsou přirozené. Porno je násilí neutralizovaného sexu. Obscénnost má bezbřehou budoucnost. Ale pozor, tady se nejedná o prohloubení samotného pudu, běží o pouhou orgii realismu a následnou orgii produkce. Vše, co bylo utajováno, co se těšilo zákazu, bude exhumováno, bude podrobeno řeči a evidenci. Tato realita nabývá obřích rozměrů, taková realita se rozpíná a jednoho dne bude celý svět takto reálný, a až se tato realita stane univerzalitou, přijde smrt." Jean Baudrillard "O svádění" (1979) ✻ ✻ ✻ "Když už jsme u nechutností, udělal jsem v New Yorku jednu divnou věc.“ „Spal s prostitutkou.“ „Téměř. Šel jsem na pornofilm.“ „To pro tebe musela být muka, miláčku.“ „Taky že jo. Ve středu ráno jsem se brzy pro...
celý text

Alan Marshall "Hegelova dialektika pána a raba" - Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta

Obrázek
  foto: "In Mine Own Heart" Alan Marshall (F.W. Cheshire, Melbourne, 1963) "Pan Bodstern mě pozval domů na večeři. Toto naprosté vybočení z normální praxe překvapilo kancelářský personál, leč vysvětlovalo se tím, že se šéf rozhodl zjistit, co o mně usoudí jeho manželka. Vzal mě domů přímo z práce. Seděl jsem vzadu v jeho dlouhém černém voze a rozhlížel se po ulici, po které jsem chodíval každý den večer i ráno. Všímal jsem si obtížných i snadných míst a stoupání na konci ulice, kdy mi únava už po dlouhé chůzi svírala údy. Nyní jsem klouzal kolem nich bez nejmenšího úsilí. Paní Bodsternová čekala u dveří, zatímco my jsme stoupali po schodech. Byla to bystrá žena ptačího vzhledu; vyzařovalo z ní jakési skryté štěstí a její oči jako by náhle objevovaly v lidech dobré stránky. Vřele políbila manžela, mně položila ruku na rameno, jako by vítala starého přítele, a uvedla mě do pokoje s mohutnými křesly. Pan Bodstern odešel do své pracovny a paní Bodsternová něco dělala v kuchy...
celý text