"Baldwinův negr" James Baldwin (1969)
JAMES BALDWIN: Když dovolíte, řeknu vám jeden příběh, který se stal před mnoha lety, když jsem poprvé navštívil Londýn. Šel jsem do Britského muzea, pochopitelně [smích], a jeden muž, který tam pracoval se se mnou dal do řeči a chtěl vědět, odkud jsem. Na to jsem mu odpověděl, že jsem z Harlemu. Moje odpověď ho ale neuspokojila a já nechápal, co má tedy na mysli.
Říkám mu tedy znovu "Narodil jsem se v Harlemu, v harlemské nemocnici, v New Yorku". Žádná z těchto odpovědí ho také neuspokojila a tak se tedy ptal dál: "Kde se narodila tvá matka?" Odpověděl jsem: "Narodila se Marylandu” a všiml jsem si, že ze mě začíná být znechucený, takže byl čím dál více netrpělivý. "Kde se narodil tvůj otec?" "Můj otec se nerodil v New Orleans". "Ano," řekl "ale, kde si se narodil ty?" Začínalo mi to docházet. Zopakoval jsem: "Má matka se narodila Marylandu, otec v New Orleans a já se narodil v New Yorku". Na to on: "Ale předtím, kde si se narodil?". [smích]
Na to mi nezbylo říct nic než, že nevím. Očividně mi to nevěřil, ale já se mu snažil stále vysvětlit, že nevím, jak to zjistit. On na to: "A zajímáš se dostatečně, jak to zjistit?" Snažil jsem se mu vysvětlit, že i kdybych byl odněkud z Afriky, nemohl bych zjistit odkud, protože do Ameriky jsem se dostal jako položka na seznamu zboží, a tam i končí vaše hledání a nemůžete jít dál. Tudíž, v určitý moment naší historie, jsem se stal negrem nějakého Baldwina a tak jsem dostal své jméno. (...)
Když se ale ze mě stal Baldwinův negr, byl jsem, a to bych zdůraznil, v poutech přivázán k muži z jiného kmene, jehož jazyk jsem neznal. Neznali jsme jeden druhého a nemohli jsme tedy spolu ani mluvit, protože kdybychom mohli, byli bychom přišli na to, co se nám stalo. A když bychom na to přišli, bývali bychom tomu mohli i zabránit. Jednoduše řečeno sdíleli bychom solidaritu, určité ztotožnění, které by nám bývalo dovolovalo nasměrovat vývoj otroctví zcela jinak. Mám na mysli dějiny otroctví v Severní Americe. No, to se ale nestalo a tak to je. (...)
"Musíte se podívat na to, co se reálně děje v této zemi [Americe]. Bratr zabíjí svého bratra, ačkoli ví, že to je jeho bratr. Běloch lynčuje černochy, ačkoli ví, že to jsou jeho synové. Bělošky nechávají černochy upalovat, ačkoli jsou jejich milenci. Tohle není rasový problém. Je to problém, zda se chcete nebo nechcete podívat na svůj život, být za něj zodpovědný a pokusit se ho změnit. Ten velký Západní dům, je dům, ze kterého pocházím, jsem jedno z jeho dětí. Patřím ale mezi nejvíce opovrhované dítě tohoto domu. A to jen proto, že Američané si nejsou schopni přiznat fakt, že i já jsem tělo jejich těla a krev jejich krve (...) Moje krev, krev mého otce je v této zemi. Oni si to ale nejsou schopni přiznat a proto Detroit musely pohltit plameny*..."
zdroj: Baldwin’s Nigger is a 1969 documentary by Trinidadian-born British filmmaker Horace Ové, who was one of the leading Black British independent filmmakers to emerge in the UK post-war. In it, James Baldwin, the iconic Black writer, civil rights activist, and professional reader of white foolishness and hypocrisy, joined the equally iconic comedian, author, and civil rights activist Dick Gregory at the West Indian Students’ Centre in London, to discuss the American Civil Rights Movement, what it means to be Black in America, and how that compares to Black British experience. The audience consisted of mostly West Indian students.
