„Pokora" Marie Štěchová
„Pokora nevylučuje a nemůže vylučovati pevné osobnosti, netkví na rtech a kolenou a na tváři. Jest nejmlčelivější ze všech ctností. Jest to hrdinná ctnost, která roste a zjevuje se jen v tichu, ne ve vřavě světa. Nejpevnější, nejzbrojenější zrak musí ji obsahovati. Není z těch měkkých, beztvarých ctností, které lidé pro svoji zábavu a rozptýlení rozmělňují tisíckráte za den. Spíše chce se mi říci, má chmurný, přísný, neboť nepoddajný zrak: utkvělý na vlastní bludy s vytrvalostí královskou."
(…)
"Etický člověk je nemyslitelný bez lásky k Bohu a k bližnímu, bez citu vzájemnosti. Jest bytostí tak nutně citovou jako rozumovou: vnitřní osvícení rozžehuje současně plamen srdce. Jest to plamen, v němž bude spalovati všechny hříchy svého život a obětí očistnou. Křivdil, láska spálí křivdu. Ustupoval zbaběle před vlastní zodpovědností; láska očistí jej k hrdinství. Uslábl v temnotě vášně: láska ji překoná..."
Ukázka je převzata z knihy Marie Štěchové „Prameny života: výbor statí z let 1914 -1918“ a byla uvedena v Kritických projevech 11 od F. X. Šaldy, v kapitole „Člověk ethický a člověk moralistní“, str. 82 - 83
