"Muharramské rituální performance a koncept mučednictví v Íránu" Libor Čech (Univerzita Pardubice, 2011)



Kniha se zabývá rituálními performancemi na svátek ášúrá v Íránu, ktere se každoročně konaji v desátý den prvniho islamskeho lunarniho kalendaře. Ašúra je zde podrobena zkoumaníi z mnoha zorných uhlů , ať už z hlediska svých funkci pro společnost (náboženských, sociálních, psychologických, etno-nacionálnich, sociálněekonomických, kulturních, ideologických), tak z hlediska forem politických strategií spějícím ke svržení dosavadního řádu revolucemi, protesty či reformami. 



**********************************
Název: Muharramské rituální performance a koncept mučednictví v Íránu
Autor: Libor Čech
Nakladatel: Univerzita Pardubice
Rok: 2011
Počet stran: 168
**********************************

Úvod
Nastínění problematiky
Cíl práce
Hypotézy

METODOLOGIE
2.1. Metody a postupy
2.2. Terénní výzkumy a lokality sběru dat

3. LITERÁRNÍ REŠERŠE

4. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÍRÁNU
4.1 .Vymezení geograficko-demografické
4.2.Vymezení etnicko-náboženské

5. CO JE ÁŠÚRÁ' .
5.1. Ášúrá' a kalendář
5.2. Původ ášúry
5.3. Sunitský pohled na ášúru z hlediska inovace- bida
5.4. Ášúrá' a šřitismus

6. MUHARRAMSKÉ RITUÁLY
6.1. Tazije: íránské pašijové hry
6.1.1. Rituál nebo divadlo?
6.1.2. Ideové kořeny taczijových her
6.1.3. Vývoj tazijí
6.1.3.1. Rouze cháne
6.1.3.2. Tazije
6.1.4. Tekije aneb kde se tazije hrají a symbolismus užívaný v performancích
6.1.5. Význam tazijí
6.1.6. Kdy se tazije hrají, a co v jakou dobu
6.1.7. Transformace a transportace rolí v rámci tazijového dramatu
6.1.8. Herci- tvůrci a aktéři rituálního dramatu
6.1.9. Výběr herců
6.1.10. Ostád: Ředitel hereckého souboru
6.1.11. Diváci
6.1.12. Lamentace a jejích význam pro šíitský islám
6.2. Smuteční muharramské procesí a ceremoniály (daste-je azádárí)
6.2.1. Symbolika barev
6.2.2. Alam a nachl
6.2.3. Průběh rituálu v Kasánu
6.2.4. Bičování
6.2.5. Bití se do hrudi (sine zaní)
6.2.6. Krvavé flagelace
6.2.7. Původ a praxe krvavého mactámu
6.2.8. Zákaz praktikování krvavého qame zaní

7. ŠAHÁDAT A ENTEÁR JAKO ZDROJE ŠÍÍTSKÉ VĚROUKY
7.1. Etymologie slova šaháda v islámu
7.2. Korán a fiqh k mučednictví a příslib ráje
7.3. Typy mučedníků
7.4. Příčiny dnešní podoby šíitského mučednictví
7.5. Muhammad ibn Hasan
7.6. Ahmadínežád a politizace mahdího epifanie
7.7. Chápání útlaku a nespravedlnosti v šíitismu
7.8. Koncept taqíjja
7.9. „Každý den je ášúrá' a každá země je Karbalá'"
7.10. Interpretace sloganu
7.11. Ášúrá: prostředek sociálního protestu
7.12. Islámská revoluce: ášúrá' a mučednictví
7.13. Devátý bahman 1385 v Teheránu
7.14. Koncept mučednictví a irácko-íránská válka
7.15. Šahíd jménem Hosejn Fahmíde
7.16. Intihár a šahádat: označení dvou protichůdných konceptů či jedno a totéž?.
7.17. Vymezení sebevraždy v islámu
7.18. Rekrutování dobrovolníků k mučednickým operacím
7.19. Mučednictví: nástroj antiokcidentální propagandy nebo zakrývání
vnitrostátních problémů spojených s ekonomickým úpadkem?
7.20. Prezidentské volby v červnu 2009
7.20.1. Anděl revoluce: mučednice Nedá Aqá Soltán
7.20.2. Smrt ájatolláha Hosejna °Alího Montagerího

8. ZIJÁRATY K HROBKÁM SVĚTCŮ A IMÁMŮ
8.1. Kam se putuje
8.2. Etymologie termínu zijárat: akt vykonání pouti a rituální recitace
8.3. Od Šafíovců k wahhábismu
8.4. Poutě k hrobu imáma ar-Rez^ v Mašhadu
8.5. Behešt-e Zahrá a hrobka Ruholláha Chomejního

Závěr

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vlasta Kálalová - Di Lotti, česká lékařka v Bagdádu

Rozhovor s hudebním publicistou Karlem Veselým o dvou dekádách hudby ohně (6.9.2017)

Osudy Židů za druhé republiky (1. října 1938–14. března 1939)