"Výročí úmrtí Josefa Čapka"




Přátelům
Dříve než odejdu z tohoto světa a v nic se obrátím,
již ani šerý stín ve věčných temnotách, jen bez paměti prach,
prach smytý z paměti, přátelé, chtěl bych vám před prahem zásvětí své vděčné díky vzdát.

Měl jsem vás povždy rád, však říci vám to, žel, mně plachý ostych překážel, přímo od srdce vyslovit ten hřejivý a světlý cit, ten pocit milý tak a prostý přátelské důvěry a náklonnosti.

Podivná bytost člověk je: váhá si přiznati, co miluje, a nepoznán pak odchází; odpusťte, mojí předrazí, rodní vy moji, ženo, dítě mé, jednání moje nesprávné, já tolik jsem vás miloval a neřekl to, nepřiznal, nepřičinil se, přátelé, vám lépe vyjeviti city své.

...
Vám, přátelé vy hodní, rozmilí, vděčností přemnohou jsem zavázán: měl jsem vás rád, však neřekl to vám, než plaše schovával to v sobě sám, ta vděčnost ale v srdci nemluvném měla svůj ustavičný byt, ta tichá věrnost v srdci mém žehnula světlým plamenem, ten jenom smrt může uhasit!

Josef Čapek
1887 - 5. a 24.4.1945*

*Nejzazší datum, k němuž se podařilo svědecky doložit, že byl Josef Čapek ještě naživu je 4.4.1945. Britské jednotky obsadily Bergen-Belsen, v němž zuřila tyfová epidemie, 15.4., ale až od 25.4. byla zavedena evidence nově zemřelých – v ní se však Čapkovo jméno neobjevuje. Josef Čapek tedy zahynul – pravděpodobně – mezi 5. a 24.4.1945.
Zdroj: Josef Čapek „Oheň a touhaBásně z koncentračního tábora
Odeon, 1980

Grafika a obaly knih Josefa Čapka
Alena Pomajzlová
KANT, 2010

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rozhovor s hudebním publicistou Karlem Veselým o dvou dekádách hudby ohně (6.9.2017)

Vlasta Kálalová - Di Lotti, česká lékařka v Bagdádu

Osudy Židů za druhé republiky (1. října 1938–14. března 1939)