"Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky" Usáma Ibn Munkiz (Odeon, 1971)

Obzorem svého myšlení i vším, v co věřil, a celým životem byl Ibn Munkiz muslimem 12.století. Byl to bojovný a hrdý emír, i když ho osud často pokořil a ponížil. Pocházel ze vznešeného kultivovaného rodu, vládnoucího na hradu Šajzaru nad Orientem s jeho rozsáhlým, třebaže proměnlivým územím.

V mládí byl příbuznými z rodného sídla vytlačen a do smrti musel sloužit: jako dvořan, načas oblíbený a zanedlouho v nemilosti, jako válečník, diplomat, vzdělanec, důvěrník mocných, jehož vyhlídky se pokaždé znova zakalily a donutily ho hledat přízeň u jiného panovníka; zcestoval tak velkou část Blízkého východu. Těžké je rozhodnout, jakou vinu na svém osudu nesl sám: i když se zaplétal do palácových intrik, ochaboval v přátelské věrnosti a kořil se mocným, kteří mu mohli nějak prospět – jeho jednání je pochopitelně v době, kdy pořádek v islámských zemích brali do svých rukou seldžukovští vládci tureckého původu, kdy byl muslimský svět rozklížen záštím mezi sunnou a ší´ou a spory mezi místními knížaty a kdy právě dostoupily zenitu křižácké državy při západním pobřeží.

Nedopouštěl se ničeho jiného, než že přijal za své mravy vlastní okolí, že tedy i tím byl mužem své doby. A tak se vlastně radikálně lišil – a hlavně vynikl – tím, co psal. Historie a příběhy, které vypravuje, jsou předznamenány dominantní tématikou jeho doby. Ale forma a perspektiva pohledu, v nichž rozvíjí své vzpomínky, jsou zcela osobité. Jeho kniha je svou žánrovou neurčitostí a bezprostředností blízká moderní literatuře. Usámův osobitý a osobní postoj nespatřujeme v tom, že by nad bližními i vlastním osudem vynášel osobní soud, ale v tom, že se smiřuje – nyní už starý, opuštěný a přezíravý – se životem, že jej přijímá s jakousi afektivní, i když zmoudřelou odevzdaností, a že této moudrosti chce naučit i druhé. Jeho „kniha zkušeností“ je tedy vnější i vnitřní svědectvím a zrcadlem doby prvních křižáckých výprav na Východ, ale také doby, kdy už lesk a sláva islámského chalífátu octly na sestupné dráze.

Usáma ibn Munkiz(4.7.1096 – 16.11.1188)

arabský emír ze severní Sýrie, válečník, politik, dvořan, spisovatel, narodil se dva roky předtím, než do Sýrie vpadli první křižáci, a zemřel rok po bitvě u Huttínu, kde jim Saladin zasadil smrtelnou ránu. Usáma žil na dvorech a v armádách seldžukovskýcha fátimovských vládců, v Káhiře a v Damašku i mezi křižáky v Jeruzalémě, a to, co zažil, viděl a slyšel, vypráví v této své nejpozoruhodnější knize z pohledu stárnoucího muže, který se rozhodl zanechat potomkům obrazy křehkosti a osudovosti lidského života. Jeho kniha je v arabské literatuře jedinečná tím, že se autor snaží vytěžit hlubší smysl z dokumentu vlastních zážitků a přitom nastavuje, zpola bezděčně, zrcadlo sobě a své době.

Z jeho asi deseti knih se kromě „Knihy zkušeností“ (Kitáb al-i´tibár) zachovala kompletně sbírka básní, dále „Kniha o poetice“ (Kitáb al-badí), Kniha o holi (Kitáb al-´asá) a „Kniha sídlišť a příbytků“ (Kitáb al-manázil va´d-dijár)

(Anotace a biografie autora je z přebalu knihy)

.....................................
Název: Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky
Originální název: Kitáb al-i’tibár
Autor: Usáma Ibn Munkiz (1096 – 1188)
Překlad: Rudolf Veselý (1931)
Vydavatelství: Odeon,
Edice: Světová četba, svazek 430
Rok vydání: 1971
Počet stran: 344 s.
.....................................

:: OBSAH ::

Životní a literární zápasy syrského rytíře

(Rudolf Veselý)

Část první

Boje v severní Sýrii

Usáma v Damašku

Usáma v Egyptě

Druhá Usámova návštěva v Damašku

Příběhy z bojů s Franky a muslimy

Příběhy se lvy a jinými zvířaty

Další válečné zkušenosti

Vlastnosti a mravy Franků

Některé jiné zkušenosti a potřeby

Druhá část

Anekdoty a podivuhodné příběhy

Podivuhodná uzdravení

Část třetí

Lovecké vzpomínky

Poznámky a vysvětlivky

Originál obálka, (Odeon 1971)

Obálka druhého vydání, (Acedamia 2009)