"Cesta k prameni : fatwy islámských učenců..." Miloš Mendel, Iveta Kouřilová, Štěpán Macháček, Bronislav Ostřanský (Orientální ústav, 2003)
Patrně ještě nikdy se v moderním českém společenském diskurzu nehovořilo o islámském náboženství a islámské kultuře tak často a s takovým zanícením, jako je tomu v posledních několika letech. Sdělovací prostředky chrlí zprávy, články a "analýzy", politici vydávají bohorovná nebo opatrná prohlášení, profesionální intelektuálové, samozvaní "politologové" a povrchní glosátoři se s neuvěřitelnou lehkostí vyjadřují k tomuto světovému náboženství a politickým událostem, jež s ním (někdy) souvisí. (...) Spoluazoři tohoto sborníku doufají, že Česká republika stále ještě patří mezi ty země "západní civilizace", kde se jen tak lacino nepodléhá aktuálním a účelovým kampaním a kde je možné si neustále doplňovat poznatky a korigovat zkreslované skutečnosti nebo přežívající historické xenofóbní stereotypy studiem fundované odborné literatury nebo četbou korektní publicistiky. Svou naději chtějí podepřít skromným projektem, jehož výsledek právě držíte v rukou.
Při realizaci svého záměru se řídili základní premisou: Ať už islámské náboženství sledujeme z jakékoli společenskovědní perspektivy., vždy je třeba ho vidět v širším historickém kontextu a primárně se zajímat o to, jak se na daný problém dívají sami reprezentanti náboženství (kultury), jehož výseč sledujeme. takový pohled je nezbytný. Historický kontext nám často odhalí, jak logický, praktický a přirozený může být jev, který nám původně připadal archaický, nesmyslný, asociální. Sledování a pochopení postojů "druhé strany" nám pomůže korigovat příliš subjektivní vidění a vysvětlování jevů, k jejichž prostému popisu většinou nemáme ani dostatek vhodných termínů, neboť jsme zakotveni -ať chceme, či nikoli - v poměrně odlišné historické a náboženské tradici. (...)
Stále užší interakce islámského světa se světem západním v současné době přináší nové podněty, jež v rámci šarí´y nabízejí alternativní interpretace. Zainteresovaný badatel se ptá: Je nějaká možnost změn v rámci šarí´y, či se ve svém prostředí stále chápe jako neměnný Boží zákon platný - nehledě na světskou výkonnou moc - pro každého muslima až do "konce časů", do sklonku dějin lidstva? Může se šarí´a dále vyvíjet pod tlakem reality kybernetického věku a zůstat sama sebou? Kde jsou hranice tohoto vývoje? Jednotlivé studie tohoto sborníku se pokoušejí dát na podobné otázky dílčí odpovědi.
Začínají systematicky - od historických základů. Co říkají islámské zdroje o vybraných tématech? Jak je chápou muslimští učenci v různých dobách a na různých místech?(...) Uvidíme, jak jednotliví islámští učenci přistupují k řešení nejednoznačných otázek s předem daným, původem a příslušností ovlivněným, osobním postojem. Význam instituce rodiny v muslimských společnostech je nepochybný a z náboženského hlediska neustále zdůrazňovaný. Otázkou zůstává, o jaký druh rodiny se jedná. Je preferována monogamie či polygynie? Téma ženské obřízky vyvolalo silné emoce v západních zemích. Je ženská obřízka islámskou tradicí? Podporují muslimští učenci provádění tohoto zákroku? Debatám o ženském zahalování dominují na Západě představy o útlaku žen a segregaci obou pohlaví. Jsou muslimské ženy povinny se zahalovat? Jak vnímají hidžáb muslimské ženy samy? Odpovědi na tyto otázky se ve svém příspěvku snaží nalézt Iveta Kouřilová.
Demografický vývoj na blízkém východě a nebývalá populační exploze v některých zemích islámského světa nastolily otázku souladu kontroly porodnosti, užívání antikoncepce, interrupce, sterilizace, umělého oplodnění či náhradního mateřství s Božím zákonem. Jak se k těmto otázkám stavějí současní muslimští učenci, analyzuje ve své studii Štěpán Macháček.
Jaký je postoj šarí´y k alkoholu? Co čeká muslima, je-li při modlitbě či jiném z formálních projevů religiozity přistižen v podnapilém stavu? Může se muslim účastnit hostiny, kterou na jeho počest připravil křesťanský hostitel a kde se podává alkohol? A jak je tomu v případě stravy s obsahem alkoholu? Smí muslim aplikovat lék s alkoholovou substancí? Na podobné otázky odpovídá ve svém příspěvku Miloš Mendel.
Stejně tak jako příslušníci jiných vyznání, zabývají se i muslimové významem a symbolikou snů. Má věřící muslim dbát na to, co mu říkají jeho sny, nebo to má ignorovat? Je vůbec správné vzdělávat se ve výkladu snů? Může věřící muslim spoléhat na knihy o výkladu snů? Co by měl muslim udělat, probudí-li se z děsivého snu? Postoj islámských vzdělanců o oneirokritice přibližuje Bronislav Ostřanský.
Text je z Úvodní poznámky, str. 7-10, Autoři: Iveta Kouřilová, Miloš Mendel
1. Základní rysy islámského práva Miloš Mendel
2. Žena a sexualita - fatální téma islámu Iveta Kouřilová
3. Ulamá tváří v tvář plánování rodiny
Štěpán Macháček
4. Alkohol jako problém islámského práva
Miloš Mendel
5. Islám, sny a oneirokritika
Bronislav Ostřanský
................................
Název: Cesta k prameni : fatwy islámských učenců k otázkám všedního dne
Kolektiv autorů: Miloš Mendel, Iveta Kouřilová, Štěpán Macháček, Bronislav Ostřanský
Editoři: Iveta Kouřilová, Miloš Mendel
Vydavatelství: Praha, Akademie věd České republiky, Orientální ústav
Rok vydání: 2003
Počet stran: 172 s.
................................
