"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

U nás knižně dosud nepublikovaný Taha Husajn patří k základním pilířum moderní egyptské literatury. Vzděláním a původní činností spíše literární a kulturní historik a kritik, začal psát až po třicítce, v době, kdy dogmatický muslimský klérus kladl překážky jeho vědecké práci. V jeho beletristickém díle se tak na jedné straně zrcadlí rozsáhlá erudice a na druhé hořká zkušenost i vyrovnaný duch muže, který se nevzdal práva bojovat za svobodu myšlenky. Také ve „Volání hrdličky“, románu nebo spíš novele plné bolesti napětí, v příběhu beduinské dívky, která musí uniknout krutostem života kočujících pouštních Arabů a hledá možnosti nového štěstí ve městě, je vyprávění neseno vyváženými, široko a hluboko zabírajícími větami, připomínajícími svou harmonickou stavbu rytmickou kadenci složitě vrstvených paralelismů, tak oblíbených v tradici arabské prózy: a tato harmonie není jen odrazem autorovy znalosti klasického písemnictví, je rovněž výrazem jeho ducha.
I když Husajn klade vyprávění do úst mladé dívce, protagonistce příběhu, v novele se podařilo rozvinout v široké perspektivě obraz egyptského provinčního města a stejně citlivě, třebaže většinou jen v náznaku, jen v těch nevyřčených spodních tónech zpovědi, formuje podobu dívčí duše plné touhy po štěstí a po svobodě, touhy, která je i výzvou.

.................................
Název: Volání Hrdličky

Název originálu: Du´á´u´l-karwán 
(vydaného nakladatelstvím Dár al-ma´árif, v Káhiře, 1958)
Autor: Taha Husajn
Překlad: Ivan Hrbek (1923-1993)
Vydavatel: Státní nakladatelství krásné literatury a umění
Edice: Světová četba, svazek 336
Rok vydání: 1964
Počet stran: 145
.................................

Analýze překladu tohoto románu se věnuje arabistka Zuzana Kudláčková v knize "Z průpovědí arabských".
O autorovi:

Taha Husajn (1889 – 1973)

nejvýznamnější reprezentant moderní egyptské kultury a literatury, vědec, literární historik a kritik, profesor Káhirské university, od raného mládí slepý. V literatuře pracoval zpočátku studiemi o arabské literatuře. Klasickému období jsou věnovány spisy o slepém filosofu básníkovi Abú´l-Alá al-Ma´arrím, o panegyrickém básníku z X. stol. Al-Mutanabbím, eseje o abbásovské literatuře „Středeční besedy“ (Hadís aů-arba´á´, 3 svazky, 1925, 1937, 1945), srovnávací studie o arabské a evropské literatuře „Rozhovor o poezii a próze“ (Min hadís aš-ši´r wa´n-nasr, 1936).

Všeobecné proslulosti dosáhl prací „O předislámské poezii“ (Fi´š-ši´r al.džahilí, 1925), v níž proklamuje svobodu vědeckého bádání bez dogmatických předsudků a jejíž uveřejnění mělo za následek skoro desetileté pronásledování autora. Rovněž podal nové interpretace nejstarších arabských a islámských dějin, v díle o životě Muhammadově „Na okraj prorokova života“ (Alá hámiš as-síra, 1933, 1937, 1946) a ve studii o příčinách rozkolu v raném islámu“Velká občanská válka“ (Osmán, 1947, Alí ibn Abí Tálib, 1953). Současné literatuře je věnován sborník o dvou představitelích nové poezie „Háfíz a Šaukí“(1933) a úvahy „O naší současné literatuře“(Min adabiná´l-mu´ásir, 1958).

Do beletrie vstoupil vzpomínkami „Dny“(Al-Ajjám, 1929), v nichž vylíčil své dětství na egyptské vesnici a jimiž so dobyl předního místa v moderní arabské literatuře. Jejich pokračování líčí život na náboženské univerzitě „Na Al-Azharu“ (Fi´l-Azhar, 1939). V dalších novelách a povídkách si vybíral témata sociální nerovnosti, ženské otázky, náboženských předsudků egyptské společnosti.

Tato díla vesměs vynikají vytříbeným slohem, který z něho učinil prvního klasika moderní arabské prózy. K nim patří „Volání hrdličky (Du´á´u´l-karwán, 1943), „Spisovatel“(Adíb, 1953), „Šahrazádiny sny“(Ahlám Šahrazád, 1934), „Strom zla“(Šadžarat al-bu´s, 1944), „Trnitá zahrada(Džannat aš-šauk, 1945) a sbírka povídek „Zuboženi v zemi“ (Al-Mu´azzabún fi´l-ard, 1949)

(Autor textu Ivan Hrbek)

"Volanie hrdličky" Husejn Tahá
(Slovenský spisovateľ 1965)