"Kniha lakomců" Al-Džáhiz (Odeon, 1975)

Na širokých i drobných plochách těchto příběhů oživil al-Džáhiz pro příští věky dobu, která představuje vrchol arabské slávy, pokud měříme slávu bohatstvím a přepychem, územním rozsahem a mocí, vzdělaností a kultivovanou snášenlivostí. Vypráví hlavně o lakomcích – a většinou takových, kteří zároveň ztělesňovali lesk této doby jako lidé čelní, zámožní, učení, duchaplní, a dokonce i těch, jejichž jméno dodnes neztrácí svůj zvuk, jako byl básník Abú Nuvás nebo filozof al-Kindí – a přece se těžko dá říci, že se tu pln jízlivosti a hořkosti prohrabuje rubem té slávy. Skrblictví bylo skoro nezbytným doprovodem společnosti jejíž vedoucí vrstvy ještě nedávno byly hladovějícími obyvateli pouští a přinesli si odtud tradice pohostinství a štědrosti takřka bezmezné, ideálů, které v nové společnosti nemohly vyhovovat a v srdcích bohatců budily nedůvěru a nevraživost.

Přitom byl al-Džáhizvýšnivým stoupencem arabství a jeho tradic, v některých spisech se horlivě zastával ušlechtilosti arabského jazyka a z beduínského kmenových vlastností zdědil zálibu ve výřečnosti, v duchaplném výrazu, lásku ke krásnému vyprávění. V každé jeho větě je cítit dychtivost vyjadřovat se elegantně a působivě.

AL-DŽÁHIZ (kol. 776 - 869)

pocházel z rodiny, mezi jejímiž předky byli snad arabizovaní černí otroci, už v mládí osiřel a byl odkázán na vlastní výdělky, přesto však nabyl rozsáhlého vzdělání, a to jak v rodné Basře, v prvních staletích chalífátu a podnětném centru arabské vzdělanosti, tak později v hlavním městě tehdejší islámské říše Bagdádu, kam byl pozván chalífou al-Ma´múnem. V sídelním městě chalífově patřil k předním vzdělaneckým kruhům, žil v blízkosti dvora a byl zřejmě ve společnosti velmi známou a výraznou postavou. Napsal velký počet knih různého charakteru, ponejvíce polemických – odhaduje se jich na 159 až 170. Nedochovalo se jich v úplnosti mnoho. K nejznámějším patří Kniha o zvířatech (Kitáb al-hajaván), pojednávající nejen o vlastním námětu, ale zabývající se i vztahem mezi člověkem a zvířectvem zaměřená na pojetí přírody jako koherentního celku, dále Kniha sdělení a vysvětlení (Kitába al-baján wa t-tabjín), obsahující chválu arabského jazyka a literatury, ale také obhajující hodnoty arabství proti hodnotám cizím, a hlavně Kniha lakomců (Kitába al-buchalá´), v níž rozvinul tradiční formu poučné a moralizující prozy, tvz. Adabu, do narativního a spíše zábavného než vzdělávacího žánru. Hlavně pro toto dílo je považován za prvního velkého arabského prozaika.

Svetozár Pantůček, 1975

.................................
Název: Kniha lakomců
Název originálu: Kitáb al-buchalá
Autor: Al-Džáhiz
Překlad: Svetozár Pantůček (1931-2000)
Vydavatel: Odeon
Edice: Světová četba, svazek 463
Rok vydání: 1975
Počet stran: 314
.................................