"Kniha rad" Kajká´ús (Odeon, 1977)



Životní názory a postoje perského emíra z XI.stol., který po svých královských předcích zdědil urozené jméno a tradici kultivovanosti, ale asi jen pramálo hmotných statků, se vymykají naší představě zchudlého aristokrata. Autor Knihy rad si nezakládá na pýše ani na vybraných zálibách. Evropa, která si vůči Orientu připadala kdysi realističtější, nebrala na vědomí, že se tu pod pěstěnou květnicí slov rozkládá rovina skutků, v níž nevládnou iluze. Kajká´úsovo dílo, podávající souhrn ponaučení vlastnímu synu, tu druhou rovinu odhaluje a projevuje realismus a prakticismus, které nejsou jen výrazem třiašedesátileté životní zkušenosti, ale autentickým zrcadlem celé doby.

Kajká´úsoso dílo patří k onomu žánru životních i teoretických poučení, velmi rozšířenému v prvních dobách islámských literatur, který se označuje arabským názvem „adab“. Česky vyšlo už několik překladů tohoto žánru. Rady do života se ovšem v literatuře objevují dávno před adabem, ale živosti a zábavnosti nabyly teprve v islámské kultuře. V samé Knize rad jsou uváděné příběhy i vlastní výklad tak plastické a barvité, že vyvolávají živě atmosféru svého věku.


Unsurulma´alí Kajká´ús ibn Iskandar ibn Kábus ibn Vošmgír ibn Zijár (1021 – 1099)

Pocházel z tabarestánského knížecího rodu Zijárovců, jedné ze severoíránských dynastií, které si v době pozvolného bagdádského chalífátu vydobyly a nějaký čas i udržely poměrné samostatné vladařské postavení. Sám na trůn – stejně jako jeho otec Iskandar – nikdy neusedl a ostatně ještě za jeho života podlehli dlouho už tísněni Zijárovci náporu tureckých Seldžukovců. Žil jako dvořan tureckých sultánů v Ghazně, kteří ovládli většinu Afghánistánu, část Chorásánu a značnou část Indie a u dvora méně významného kavkazké dynastie Šáddádovců. O jeho životě se dovídáme jen z několika zmínek, obsažených hlavně v jeho Knize rad. S Ghaznavovci se účastnil tažení do Indie, se Šáddádovci válek s Byzancí. V roce 1082 – 1083 dokončil svou Knihu rad (Nasíhatmáme), v tradici běžněji nazývanou Knihou Kábúsovou (Kábúsnáme). V ní shromáždil pro svého syna emíra Gílánšáha otcovské rady a ponaučení, jak si počínat v nejrůznějších: jako vladař, vezír, lékař, hvězdopravec, súfí, řemeslník a podobně, i v rozmanitých životních situacích: na lovu, při hře, při volbě ženy a přátel, výchově dětí a skládání básní. Příběhy, jimiž výklad dokumentuje, i rady samy vytvářejí živý obraz celé společnosti jeho věku.


Jiří Osvald, 1977
.................................
Název: Kniha rad
Název originálu: Kabúsnáme 
(vydaného Reubenem Levym v Londýně 1951)
Autor: Kajká´ús
Překlad: Jiří Osvald
Vydavatel: Odeon
Edice: Světová četba, svazek 474
Rok vydání: 1977
Počet stran: 242

.................................

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Malcolm X: The Great Photographs" (Stewart Tabori & Chang, 1993)

„Black Manhattan“ James Weldon Johnson (Da Capo Press, 1991)