"O Koránu" Bruce Lawrence (Beta, 2007)
V knize O Koránu poukazuje americký autor na sílu a bezmezný zdroj inspirace, jež Korán má pro muslimy na celém světě. Respekt a citlivost, se kterou je zde přistupováno k boží knize, překvapí jak muslimy, tak nemuslimy.
Zabývá se kořeny islámu v Arábii sedmého století a vysvětluje, proč se věřící učí a recitují Korán zpaměti. Lawrence se rovněž věnuje početné řadě pochybovačů i komentátorů. Pozornost věnuje také vlivu Koránu na soudobou politiku a společenské dění. Především však zdůrazňuje, že Korán je posvátná kniha znamení a neobsahuje pouze jediné poselství. Proto je třeba se věnovat jejímu výkladu a chápat ji v rámci historického kontextu.
V patnácti kapitolách je pomocí významných osobností předložen konkrétní pohled na Korán a jak Korán ovlivňuje pohled muslimů na svět a jeho vývoj. Spektrum protíná celou historii od proroka Muhammada (SAWS), po jeho ženu Á´išu, sunnitské i šiítské komentátory, nebo osobností konce 19.století, pákistánského filosofa Muhammada Iqbála a vůdce amerických muslimů W. D. Muhammada.
Jedna z posledních kapitol je věnována extremnímu pohledu bin Ládina a jeho eklektickému způsobu obhajoby své organizace.
V naší nelehké době je kniha O Koránu působivě sepsaným příběhem o jedné z nejznámějších a zároveň nejvíce nepochopených knih.
...............................
Název: O Koránu
Originál: The Qur´an. A Biography
Autor: Bruce Lawrence (1941)
Rok vydání: 2007
překlad: Gabriela Weberová-Babulíková
Počet stran: 238
...............................
:: OBSAH ::
ARÁBIE - KOLÉBKA KORÁNU
1. Prorok Muhammad, obchodník a posel Boží 35.
2. Prorok Muhammad, organizátor a Stratég 51.
3. Á´iša, Muhammadova manželka a strážkyně jeho odkazu 65
4. Skalní dóm, dominanta Jeruzaléma a památník Koránu 78.
RANÉ KOMENTÁŘE
5. Džafar as-Sádiq, šíitský imám a Vykladač Koránu 91
6. Sunnitský historik a Vykladač Koránu 100.
POZDĚJŠÍ KOMENTÁŘE
7. Robert Z Kettonu, poiyhistor a překladatel Koránu 115.
8. Muhíjuddín ibn al-Arabí, vizionářský Vykladač jmen Božích 127.
9. Džaláluddín Rúmí, autor perského Koránu 138
ASIJSKÉ ODEZVY
10 Tádž Mahál, brána k představě o ráji podle Koránu 153.
11 Ahmad Chán, indický šiřitel osvěty a komentátor Koránu 161.
12 Muhammad Iqbál, pákistánský básník inspirovaný motivy Koránu
ODEZVA VE SVĚTĚ
13. W. D. Mohammed,. Korán jako vodítko na cestě k rovnosti ras 183.
14. Usáma bin Ládin,. Korán a povinnost džihádu 193
15. Oběti AIDS a nemocné,. Korán jako recept na milosrdenství 206.
Závěr 216.
Glosář 222.
Poznámka k překladu a přepisu 230
Ukázka z kapitoly:
Muhammad Iqbál, pákistánský básník inspirovaný motivy Koránu
strana 172 – 174:
Jelikož byl Iqbál básníkem-filosofem, snažil se o propojení dialogu s dialektikou způsobem, jenž nemá obdobu ani v klasickém Řecku, ani v moderní filosofii. V koránu nalezl model trvalého dialogu Boha s člověkem, probíhajícího v několika rovinách. Na začátku šlo o stížnost člověka vůči Bohu. Po návratu z Evropy do Indie v roce 1909 přednesl před shromážděním muslimů svou báseň Stížnost. Strohé sdělení v básni neladilo se zpěvnými verši a Iqbálovým příjemným hlasem, vyznělo však jasně: Iqbál želel toho, že neotřesitelná víra muslimů, jež přetrvala po staletí, se v době, kdy žil, ocitla v ohrožení.
My muslimové jsem setřeli špínu ze stránek historie,
my pozvedli jsme lidstvo a řetězů otroctví je zbavili je,
my podlahy Ka´aby tvé umyli rosou svých čel a na hrudi nosíme Korán,
jejž seslals nám a otevřel.
Ty však teď žehnáš jen domovům bezvěrců, každému z nich,
a hněv Tvůj jak blesk padá na hlavy věřících.
Iqbál nebrojil proti Bohu ani víře, mnozí jeho součastníci to však takto nepochopili. Vyčítali mu nepřístojnost, s jakou se obrací na Boha, a předhazovali mu, že se chová spíše jako opilý súfí, třeba Rumí, než jako vědec se střízlivým pohledem, jako byl Tabarí.
Iqbál se zamýšlel nad reakcemi na svou báseň. Představoval si, co by mu asi odpověděl Bůh. O čtyři roky později, v roce 1913, ve svém domovském Láhauru v mešitě přednesl Iqbál odpověď Boha na svou stížnost:
Popíjíte víno rozkoší těla,
žijete si lehce, snadno, bez námahy.
Vy snad se máte za muslimy ?
Jaké můžete být spříznění duší předků s vámi, povězte.
Ti před vámi co muslimové byli váženi a ctěni,
vy však jste Koránu se zřekli a svět vás nyní odvrhuje.
Vést dialog člověka s Bohem nebylo pro Iqbála snadné. Šel až na dřeň, byl syrový a úporný jako kdysi staří súfíjští mistři. Byl ovšem výzvou pro Iqbála a jeho současníky, provokoval je k riskantní duchovní cestě těch, kdož berou i za ostatní na svá bedra nelehký úkol hledat Boží požehnání a pochopit Jeho vůli. Tento pradávný dialog, muslimům tolik známý, i když ne všemi přijatelný, dostal díky Iqbálovi nový obsah.
Ukázka z kapitoly:
Robert z Kettonu, polyhistor a překladatel Koránu
strana 117 – 1118:
V roce 1142 navštívil Toledo Petr Ctihodný, opat z Cluny, požádal Roberta z Kettonu, aby vedl skupinovou práci na překladu Svatého Koránu do latiny. Pro ně možná ne zrovna svatého, jelikož jak Robert z Kettonu, tak i jeho patron považovali Muhammada spíše za šarlatána než za proroka a knihu, jíž byl zvěstovatelem, nepovažovali za slovo boží. Robert již s náboženskými texty v arabštině pracoval. Z jeho pera pochází antologie esejů o Muhammadovi v latině nazvaná Saracenské pohádky neboli lži a směšné příběhy Saracénů. I při svém novém úkolu – překladu Knihy znamení – dal najevo svůj postoj k jejímu autorovi při volbě názvu svého díla Zákon lži proroka Muhammada. Uvažme, v jaké době měl překlad vzniknout. Bylo to období válek mezi křesťany a muslimy.
První křížová výprava skončila obsazením Jeruzaléma ve prospěch papeže v roce 1099. O necelých padesát let později, zanedlouho poté co Robert z Kettonu dokončil svůj překlad, se turecko-muslimským vojskům podařilo v roce 1144 dobýt Edessu. Potom následovala druhá křižácká výprava (1147-9) a nakonec třetí (1189 – 92). Všechny výpravy měly papežovo požehnání. Křesťané se postavili muslimskému protivníkovi. Ve 12. a 13. století se evropští křesťané soustředili na dva úkoly: porazit muslimy a dobýt zpět křesťanské území okupovaná nevěřícími Maury.
V této atmosféře byla snaha „uctít“ lžiproroka překladem jeho lží (Koránu) sama o sobě ekumenickým počinem. Petr Ctihodný byl jenom Petrovým patronem; podporoval také křesťanskou iniciativu směřující spíše k pochopení než k hanobení islámu. Petr chtěl prokázat nepravdivost Koránu, zároveň však byl přesvědčen, že je třeba poznat jeho obsah, a až na základě takového poznání konfrontovat a porazit muslimské protivníky.
Beruce Lawrence
Od roku 1971 je profesorem islámských studií na Duke University. Specializace: Islam, Hinduism, Kultura
Je autorem knih:
Defenders of God: The Fundamentalist revolt against the modern world
Shattering the myth: Islam beyond violance
Messages of the world:The Statements of Osama bin Laden
Website:
