"Naučení korunnímu princi aneb čtyři rozpravy" Nizámí Aruzí (Odeon, 1974)

Nizámího záměrem v tomto díle bylo vytvořit cosi jako „obraz dokonalých a také nezbyných sultánových pomocníků“, ale tím jak autor tyto vzory dokládá kratšími či delšími příběhy, vytvořil pro nás obraz své doby a jejího života. Dokonalé a nezbytné pomocníky vladařovy ovšem vidí právě v těch vzdělancích, jejichž obory jsou mu nejbližší, neboť je sám praktikoval; ty v jeho době také byly na vrcholu laické specializace: čtyři rozpravy dokazují lesk a slávu medicíny, hvězdářství (či spíše hvězdopravectví), básnictví a moudrých panovníkových rádců, sektářů – perských „dabírů“.
Vzdělanec u něho musí mít vtip, pohotovost, prozíravost, nepopíratelné mistrovství a posvěcení.

Nizámí Arúzí, který se narodil koncem XI.stol. V Samarkandu, vypodobil živé panoráma života ve Střední Asii a Afghánistánu, dvou oblastech, které v jeho věku patřili kulturně i politicky k sobě a sdílely společný osud. Jako první se začaly vyprošťovat z bezprostředního dohledu baghdádského chálífátu (neboť tvořily území spíš okrajové) a na obě také nejtvrději dolehly mongolské vpády XIII. století.




Ahmad Ibn Umar Nizámí Aruzí Samarqandí 
(nar. koncem 11. stol. - zemřel v 2.pol. 12. stol.)


perský literát, pocházel zřejmě ze Samarqandu, ale většinu života se zdržoval na ghúrovském dvoře (v dnešním Afghánistánu). Jediné jeho dílo jsou čtyři rozpravy (Čahár maqále), které vznikly kolem poloviny XII.stol. Tato próza patří k žánru tvz. Adabu, oblíbenému v celé středověké kulturní oblasti islámu. Jeho cílem je podávat zábavnou formou rady do života a různá ponaučení, např. i návody pro knížata a vladaře, jak správně žít a panovat – tento žánr byl oblíbený i v Evropě a známý pod názvem Fürstenspiegel. Svéráznou variantou takového fürstenspiegelu jsou čtyři rozpravy; hlavní roli v nich nehraje osoba panovníka, aůe čtyři povolání, podle autora názoru pro každého vládce nezbytně potřebná: státní sekretář – tvz. Dabír, básník, hvězdář, lékař. V každém ze čtyř oddílů věnovaných představitelům těchto povolání vypráví o nich řadu příběhů, které vytvářejí živý obraz jeho věku.

Věra Kubíčková, 1974

.................................
Název: Naučení korunnímu princi aneb čtyři rozpravy

Název originálu: "Čahár maqále"
(vydaného Muhammadem ibn Abdulvhháb Qazvíním, Berlín 1927)
Autor: Nizámí Arúzí
Překlad: Věra Kubíčková
Vydavatel: Odeon
Edice: Světová četba, svazek 441
Rok vydání: 1974
Počet stran: 145
.................................