"Antialkorán" Václav Budovec z Budova (Odeon, 1989)

Český šlechtic, politik a svérázný literát Václav Budovec z Budova (1551 - 1621) píše a publikuje v době kulturního rozkvětu tzv. rudolfinského manýrismu, v době oživeného národního cítění - jazykového i historického, přesto Budovec cítí dusno před bouří. Tuší, že v ní bude rozhodovat o soudu národa i tváři novověké Evropy. Je přesvědčen, že žije v převratné "jedenácté hodině" na orloji lidských dějin. Turci se tlačí do střední Evropy. Ta má ovšem tolik vlastních problémů, že je těžko postihnout, odkud hrozí větší nebezpečí. Antialkoran píše klopotně, poučlivě, občas vášnivě, se silným přídechem fanatismu.



Polemika s islámem je plná hrubých omylů a je pouze jednou vrstvou Budovcova poselství. Znalec Budovcova díla Julius Glücklich dobře postihl, že není tak zajímavé, co píše o Koránu, zato jak o něm píše.

První díl - "Larva tureckého náboženství" - má být poučením o ohnisku nákazy. Čtenáři toužícímu po věcné informaci o islámu je dostatečným varováním už nadpis. "Larva" je zakuklená podoba, tající nebezpečí. Se základním pramenem - latinskou edicí Koránu - pracuje nadmíru sebejistě, ale nesnaží se příliš předat informace o islámu na úrovni své předlohy. K textu Koránu přistupuje se zavilým odporem. Zviklat jistotu a hodnoty muslimské zbožnosti je klíčová idea Budovcova díla a používá tedy proto křečovitého posměchu při interpretaci Koránu. S překladem zachází nepřístojně. Spoléhá na marginální poznámky Biblianderovy * a argumenty "vyvrácení" a často je prapodivně kontaminuje. Korán čte očima vlastních zkušeností s Turky. Nestará se o jeho historické zasazení do arabského prostředí 7. století. Interpretuje existenciálně, ahistoricky. Nerozlišuje Araby a Turky, Prorokovy pokyny pro boj s Kurajšovci má za výzvu k "mordování křesťanů", zaměňuje jména kmenů a proroků, najednou si protiřečí.

Korán mylně označuje za literární dílo Muhammadovo, zanedlouho však referuje o Prorokově analfabetismu, ovšem o pár řádek Muhammadovy vyčítá, že své zjevení nenapsal latinsky. 

Díl druhý ukazuje na "turecké nebezpečí" z jiné strany. Nebezpečí nosí každý bojovník proti Turkům sám v sobě. Osidlem mu je nejen středověce degradované vlastní tělo s přízemními sklony, ale i duše - zmatek hodnot. Nikdo nemá vlohy k pravé - velmi nepohodlné - víře v Boha. Budovec se domnívá, že příčinou politických i mravních proher v zápasu s islámem je křesťanská "jalovost" - neujasněnost vyznání, nevědomost a nezanícenost. Proto se snaží bojovníky s Turky utvrdit v tom, co je podstatně odlišuje od vyznavačů ostatních monoteistických náboženství: v "jistotě Písem svatých", vykládaných životem a díle Ježíše Krista. Proto končí svou lekci proti "nedbalosti" křesťanů horoucím doporučením bedlivého a samostatného studia Písma. 

Celým Antialkoránem probíhají v návratných cyklech vášnivé útoky proti tzv. antitrinitářům (odpůrcům dogmatu o trojjedinosti boží). Už z titulu a předmluvy je znát, že autor strhávající masky různých převleků "tureckého nebezpečí", má antitrinitářskou "larvu" za nejzáludnější. Budovec prohlašuje za nejvlastnější zdroj ohrožení evropského křesťanství racionalistické zpochybnění trojičního učení o "Bohu Otci, Synu a Duchu svatém", zejména popření jedinečné zjevovatelské funkce Ježíše Krista - "pravého boha" a "skutečného člověka". Muhammadovo učení Ježíšovo božství popírá a drží se striktně monoteismu. Budovec se domnívá, že vzhledem k popření božství u Ježíše a přijmutí jeho osoby "pouze" jako Proroka, vznikl Korán původem od Ariánu** 

Vášnivá polemika s antitrinitáři je ústrojnou součástí varovného instinktu člověka zlomové epochy. Zde nelze Budovcovi upřít určitou dávku prozíravosti a nepochybně moment, kdy se jeho pohled shoduje i s tím islámským. Intuice mu napovídá, že člověk novověku, jde vstříc zmarnění, vsadí-li všechno na svůj sebevědomý intelekt. Jakmile se lidský rozum začne zmocňovat tajemství "nevystižitelného". Člověk bude sám sobě normou i zákonem.

Poslední díl Antialkoránu může zaujmout kouzlem nechtěného v naivisticky půvabném líčení s uštěpačně cynickými "odpadlíky" či barvitou malůvkou "křesťanského rytíře", provázenou moralitami proti "vožralcům" a "dvorství" záletných rytířů. Závěrečný traktát ukazuje, že příklon k teologii reformátorů proti humanistické důvěře v lidské možnosti sice brání optimismu společenských utopií, ale nepodlamuje lidskou aktivitu.Nosnost "komediálního" pojetí dějin se projevila v rozhodování za stavovského povstání. V létě roku 1620 se devětašedesátiletý autor Antialkoránu uvolil stít se tlumočníkem při uvítání a jednání s tureckým poselstvem. V situaci krajního ohrožení bylo získání spojence v Turcích jistou možností obrany stavovského zřízení. Ideolog sjednocení křesťanů proti antikristovství islámu sám provádí turecké vyslance po Praze a vysvětluje jim nezbytnost i průběh protihabsburského povstání.

Budovcův Antialkoran z roku 1614 má cenu vědeckého dokumentu, není ale prvním pokusem konfrontovat Západ s islámským světem, v roce 1542 vydal kouřimský ultrakvistický (kališnický) děkan Bartoloměj Dvorský, dvoudílný spis nazvaný "Proti Alkoránu". 

Poněvadž se autor v protiislámské polemice pohyboval s naivní suverenitou v několika oborech, dnes úzce specializovaných, výkladový komentář by měl vznikat za spolupráce odborníků v orientalistice. Výklad neodborníka je obdobou Budovcova seběvědomí diletanta.

Doporučená literatura:

"Korán", překlad Ivan Hrbek (Odeon, 1972)
"Korán", překlad R.A.Nykl (1934)
"O Koránu" Bruce Lawrence (Beta, 2007)

*Theodore Bibliander (1509 - 1564)
Švýcarský orientalista, v roce 1543 přeložil Korán do latiny.

** Arianismus, křesťanský teologický směr založený cařihradským knězem Areiem (lat. Arius)
ve 4. století, popírající totožnost Kristovu s Bohem. 

(text je převzat z úvodu a anotace z obálky, autorka Noemi Rejchrtová)

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Autor: Václav Budovec z Budova (1551-1621)
Předmluva, poznámky a vysvětlivkami: Noemi Rejchrtová
Název: Antialkorán
Nakladatelství: Odeon
Rok vydání: 1989 
Počet stran: 435
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

:: OBSAH ::

Rytíř v božské komedii

Antialkoran

Předmluva

I.   Larva tureckého náboženství

II.  Odkrytí té larvy mahometské

III. Ciculus et Herologium


Poznámky a vysvětlivky
Ediční poznámka
Slovník
Rejstřík

Populární příspěvky z tohoto blogu

Alex Haley Tells the Story of His Search for Roots

Nový orient na téma: muslimové ve světě svém i cizím (články od 50. let do současnosti)

ERIC GARNER "I Can´t Breathe" (RIP)

"Manifest radikálního realismu" Dominik Forman