"Nahnědlé mléko"
V jednom ze srpnových rozhovorů na DVTV (17.8.2016) rozmlouval Martin Veselovský se dvěma (třetí byl přítomen pouze na fotce) autory kampaně na mléčný výrobek Kefírer. Ve zkratce jde o to, že tento tým mladých designerů vykradl knižní obálku Timura Vermesu "Už je tady zas" a použil ji pro mléčný výrobek. Hlavním tématem rozhovoru byla ale hranice, která byla/nebyla překročena. Chlapci několikrát zmínili, že se mnoho v této kampani naučili, argumentů, jestli hranici překročili ale moc nepředložili.
Je ztráta času polemizovat nad tím, kde je nebo není hranice, kdy se propaguje neonacismus a kdy to je ještě česká soda. Autoři kefíru s patkou a knírkem, buď záměrně, nebo z nevědomosti nedomysleli, že i tento „fórek“ slouží jako medium pro přenos nebezpečných symbolů minulosti do společnosti a jejího diskurzu. A to současnosti, kde se poptávka po hnědé hlásí znovu o slovo. S pocitem, že se jedná jen o vtip se tak Hitler dostane bez problémů až k nám do obýváku a my ho tam klidně ještě přivítáme.
Klíčové není pouze prezentované téma, ale hlavně pozice, ze které se prezentuje a tím se tak determinuje zcela nový význam a „využití“. Přehlíží se symboly a jak naše psychika s nimi pracuje. Ta lehkovážnost, se kterou říkáme a děláme určité věci, by měla být varováním, protože můžeme zajít příliš daleko a návrat bude velmi obtížný, ne-li nemožný. Slova a činy mají význam, energii a obsah, který nekončí, když je vyřkneme/provedeme. Negace a zlo není jen to ve fyzické podobě, skutečnost, že si sami a dobrovolně projikujeme do svých životů negaci a zlo, je skutečná dekadence. A to, že si vše ještě dokážeme odůvodnit a obhájit, je nejvýmluvnější symbol současného západního člověka. Kefírer vypovídá o nás a našem myšlení. Dokázali jsme se svléknout z kůže a obléct si ji naruby.
Svým způsobem se ale neděje nic nového; Česká soda takto vtipkuje od 90. let a v DVTV jsem slyšel nejhoršího rappera ze Žižkova, který tvrdil na obhajobu svých násilnických textů, že: „nepropaguje násilí, ale že jen reaguje na realitu kolem sebe, která je negativní a násilnická“. Jestliže si myslíme, že dekadenci dnes může symbolizovat pornografie, násilí a nevkus, řekl bych že pravý symbol dekadence je tato tupost a nulová schopnost rozeznávat dobro od zla. Člověk tuto schopnost kdysi měl, svým neustálým relativizováním ale o ni přišel.
PS: Zarážející je, že s produktem Kefírer spolupracuje organizace Paměť národa.
PSS: A ještě k tématu; v práci se občas zastaví knihkupci s nabídkou. Posledně bylo rozhodně z čeho vybírat. Vydavatelství Naše vojsko poslalo do světa limitovanou publikaci „Obrazy ze života Vůdce“. V úvodu se píše, že pro pochopení zla je třeba jej poznat. Teď si během poznávání minulosti můžete dát mléčný výrobek a obohatíte nejen kulturu vašeho trávícího traktu.
