"Killer of Sheep" Charles Burnett (1977)







Film "Killer of Sheep" kalifornského režiséra Charlese Burnetta z roku 1977 se dostal znovu do povědomí v roce 2009, když rapper Mos Def (dnes známý pod jménem Yasiin Bey) použil jeden záběr pro cover svého alba "The Ecstatic". Hned o rok později natočil Kahlil Joseph video "Belhaven Meridian" pro Shabazz Palaces, které je poctou Charlese Burnettovi.

Děj filmu "Killer of Sheep" se odehrává v 70. letech, v chudinské čtvrti Watts v LA a vypráví příběh Stana, který pracuje na místních jatkách. Film poukazuje na dva paralelní světy, ve kterých žijeme; na straně jedné otupělost, osamělost a hlavně bezvýchodnost života v chudých poměrech, a na té druhé vnímavost a schopnost snít; energie, kterou má každý hluboko ve svém nitru vždy připravenou, aby se bránil okolí a překonal každodenní těžkosti. 

Přestože snímek vznikl v 70. letech, tedy v době filmů Blaxploitation, je právě ojedinělý svým osobitým přístupem a hovořící zcela jinou řečí, než filmy Shaft nebo Hell Up in Harlem. Burnett se tímto filmem vydal zcela jiným směrem a narušil tak doposud pevné, několik desítek let fungující stereotypy zobrazování černocha v americké kinematografii. Jestliže na počátku to byl Strýček Tom nebo Coon z film Birth of a Nation (1915), následoval archetyp bodré chůvy Mammy ve filmu Gone With The Wind (1939) a vše završila vlna filmů Blaxploitation, kde se černoch sice objevuje jako silný a neporazitelný hrdina, vše je ale namícháno v b-čkovém příběhu a provázeno mnoha násilnými a otevřeně sexuálními scénami, kde černoch je ve výsledku opět spíše karikaturou, než tím čím je.

Tento snímek, dle samotného autora, nemá v plánu přinést nutně řešení a ukázat osoby jako hrdiny, kteří si vždy vědí rady. Jeho funkce a význam je pouze ukázat moment z obyčejného života, mnohdy těžkého a nemající východisko, jindy zase plného radosti a jemných detailů. Síla toho díla je právě v jednoduchosti a přímočarosti, která musí zasáhnout každého. 

PS: Téma afroamerické stereotypy v americké kinematografii podrobně rozebírá Donald Bogle ve své knize "Toms, Coons, Mulattoes, Mammies, and Bucks: An Interpretive History of Blacks in American Films" (1973)


Killer of Sheep (1977) Trailer



"Belhaven Meridian" Shabazz Palaces (2010)




Skladba "Anti-American Graffiti" od J Dilly (2006).
Ve videu jsou použity záběry z filmu Killer of Sheep.








Populární příspěvky z tohoto blogu

ERIC GARNER "I Can´t Breathe" (RIP)

Obrázek
Velký plakát Erica Garnera , Afroameričana, který zemřel při zatýkání newyorské policie 17. července 2014, vyvěsil Spike Lee na výlohu svého studia „ 40 Acres and a Mule “ v Brooklynu. Celý incident byl natočen na video a citát „ I can´t breathe “ z plakátu byl použit právě z něho. Eric Garner měl být NYPD zpacifikován, ačkoli dle videa nepůsobil agresivně, při zatýkání jeden z policistů jej začal zezadu škrtit, zřejmě se záměrem dostat jej na zem a nandat mu pouta. To, co ale proběhlo až příliš připomínalo závěrečnou scénu ze Spikeova filmu „Do The Right Thing“, kde je jedna z hlavních postav, Radio Raheem , udušen newyorskou policií při zatýkání. Celá záležitost je dost podivná, nicméně velmi znepokojující fakt je, že policisté Garnerovi nesundali pouta ani ve chvíli, kdy byl již v bezvědomí. PS: pomáhat a chránit (WTF?)
celý text

Alex Haley Tells the Story of His Search for Roots

Obrázek
Nahrávka Alexe Haleyho pochází z 2-alba „ Alex Haley Tells the Story of His Search for Roots ”, vydané v roce 1977 na Warner bros. records. Na těchto dvou deskách je téměř dvouhodinový záznam haleyho vyprávění příběhu, který předcházel napsání knihy “Kořeny”. Nahrávka byla pořízena na Pensylvanské univerzitě. Již zmíněná kniha “Kořeny” byla vydána v roce 1976 a o rok později byl příběh haleyho předků zfilmován. Haley se ale hlavně proslavil svou první knihou vydanou již v roce 1965, popisující život Malcolma X.
celý text

"Manifest radikálního realismu" Dominik Forman

Obrázek
  foto: Kniha " Krize modernismu " M. A. Lifšic (Odeon, 1975) je ideový zdroj představitelů Manifestu radikálního realismu (2016), text manifestu @Artalk . Stati předního sovětského filosofa a estetika Michaila Aleksandroviče Lifšice a jeho ženy přispívají k prohloubení a obohacení marxisticko-leninské estetiky. Rozebírají ekonomické, společenské, filozofické, ideové i estetické kořeny modernistické tvorby a podávají kritiku úpadkových směrů ve výtvarném umění. Charakteristickým rysem Lifšicových prací je organické sepětí estetiky s problémy života společnosti a důsledná obhajoba socialistického realismu proti revizionistickým názorům vestetice. (anotace Odeon) Kdo se bojí červené? 13. 2. 2017  - 13. 3. 2017 @Galerie mladých Vasil Artamonov, Dominik Forman, Alexey Klyuykov, Lenka Štěpánková Výstava je výběrem z tvorby dlouhodobě spolupracujících autorů, které v současnosti pojí členství ve Svazu sovětských umělců. Toto širší mezinárodní uskupení založené na podzim roku
celý text

Nový orient na téma: muslimové ve světě svém i cizím (články od 50. let do současnosti)

Obrázek
foto: mědirytina Louise Haghe podle ilustrací Davida Robertse z cest po Egyptě, Libanonu, Palestině a Sýrii v letech 1838 až 1840 vydaných knižně pod názvem "The Holy Land, Syria, Idumea, Arabia, Egypt and Nubia" (1842-1846) a "Egypt and Nubia" (1846-1849) . Vybrané články z Nového Orientu  poukazují na ty významné od 50. let do současnosti; kromě témat teologických, politických a historických je možné narazit na recenze tehdy vydaných překladů (Ibn Battúta, Ibn Chaldún, Ibn Tufajl nebo Ibn Sína). Rovněž jsou zde uvedeny dva rozhovory s Ivanem Hrbkem; jeden z doby, kdy překládal Korán (1971) a další, kdy pracoval na dvoudílných Dějinách Afriky (1966) nebo rozhovor s prof. Lubošem Kropáčkem  z cesty do Lambaréné v r. 1968. K aktuálnímu dění v Evropě by mohly přispět články " Američtí muslimové: Relevantní inspirace pro Evropu? " nebo "Mladí evropští muslimové a jejich pohled na spravedlnost ve školách i společnosti" . Nový Orient (archív čl
celý text