80. výročí XI. olympijských her v Berlíně a nepodařený triumf bílé rasy



Tento měsíc (srpen 2016) si bude svět připomínat 80. výročí letních olympijských her v Berlíně, kde měla být v praxi demonstrována nadvláda bílé rasy. Hitlerův plán ale nevyšel, protože 5. 8. 1936 získal afroamerický atlet Jesse Owens 4 zlaté medaile a postupně černí sportovci vítězili i v dalších disciplínách (viz foto s přehledem níže), načež Hitler poději poznamenal, že „jejich fyzická převaha nad civilizovanými bělochy je natolik viditelná, že by měli být z her vyloučeni.“ [1]

Kulaté výročí přimělo Deborah Riley Draperovou natočit dokumentu „OLYMPIC PRIDE, AMERICAN PREJUDICE“, který ukáže příběh nejen Jesse Owense, který se stal symbolem, ale i ostatních afroamerických sportovců XI. olympijských her: Dave Albritton a Cornelius Johnson, rekordmani ve skoku do výšky; Tidye Pickett, Ralph Metcalfe, sprinter; Jimmy Clark, boxer; Matthew “Mack” Robinson, sprinter (starší bratr baseballisty Brooklyn Dodgers Jackie Robinsona); John Terry, vzpěrač nebo John Brooks, skok daleký.

Vítězství v Berlíně bylo ale pro těchto 18 afroamerických sportovců spíše začátkem, protože po návratu domů, museli čelit segregaci a zákoníku Jim Crow. Dokument tedy vypráví příběh, který překračuje dění olympijských her a snaží se tak ukázat širší kontext a význam jich účastníků. V dokumenty byly použity osobní rozhovory a dosud nikde nepublikované záběry a fotografie.O nejslavnějším členu této sportovní skupiny, Jesse Owensovi byl natočen film, který měl letos premiéru. Race (2016)

PS: Traileru k dokumentu obsahuje dobový záběr závodu na 400m, kde Archie Williams získal zlatou medaili. Mnohem více je ale výmluvné, jakým způsobem moderátor komentuje Williamsův výkon; nejdříve jej nazve "černým panterem" a když se Williams dostává do vedení před Britského běžce Godfrey Browna poznamená „ten černoch je nebezpečný“.

[1] Anspach, Emma; Almog, Hilah (2009). "Hitler, Nazi Philosophy and Sport". Duke.edu. Retrieved March 23, 2014.




Jesse Owens se spřátelil s německým sportovcem Luz Longem, se kterým soupeřil ve skoku do výšky. Oba zůstali přáteli a psali si i po skončení her. Long byl zabit na frontě 14. 7. 1943 během druhé světové války.


Dave Albritton a Jesse Owens krátce před začátkem XI. olympijských her 1936.


(L-P) Jesse Owens, Ralph Metcalfe, Foy Draper, Frank Wykoff (Srpen 1936)



(L-P): Dave Albritton a Cornelius Johnson (rekordmani ve skoku do výšky), Tidye Pickett (trojboj: běh, skok, hod), Ralph Metcalfe (sprinter), Jimmy Clark (boxer), Matthew “Mack” Robinson (sprinter, starší bratr baseballisty Brooklyn Dodgers Jackie Robinsona), John Terry (vzpěrač) a John Brooks (skok do dálky)



Race (2016)
Director: Stephen Hopkins
Writers: Joe Shrapnel, Anna Waterhouse
Stars: Stephan James, Jason Sudeikis, Eli Goree 

Populární příspěvky z tohoto blogu

ERIC GARNER "I Can´t Breathe" (RIP)

Obrázek
Velký plakát Erica Garnera , Afroameričana, který zemřel při zatýkání newyorské policie 17. července 2014, vyvěsil Spike Lee na výlohu svého studia „ 40 Acres and a Mule “ v Brooklynu. Celý incident byl natočen na video a citát „ I can´t breathe “ z plakátu byl použit právě z něho. Eric Garner měl být NYPD zpacifikován, ačkoli dle videa nepůsobil agresivně, při zatýkání jeden z policistů jej začal zezadu škrtit, zřejmě se záměrem dostat jej na zem a nandat mu pouta. To, co ale proběhlo až příliš připomínalo závěrečnou scénu ze Spikeova filmu „Do The Right Thing“, kde je jedna z hlavních postav, Radio Raheem , udušen newyorskou policií při zatýkání. Celá záležitost je dost podivná, nicméně velmi znepokojující fakt je, že policisté Garnerovi nesundali pouta ani ve chvíli, kdy byl již v bezvědomí. PS: pomáhat a chránit (WTF?)
celý text

Alex Haley Tells the Story of His Search for Roots

Obrázek
Nahrávka Alexe Haleyho pochází z 2-alba „ Alex Haley Tells the Story of His Search for Roots ”, vydané v roce 1977 na Warner bros. records. Na těchto dvou deskách je téměř dvouhodinový záznam haleyho vyprávění příběhu, který předcházel napsání knihy “Kořeny”. Nahrávka byla pořízena na Pensylvanské univerzitě. Již zmíněná kniha “Kořeny” byla vydána v roce 1976 a o rok později byl příběh haleyho předků zfilmován. Haley se ale hlavně proslavil svou první knihou vydanou již v roce 1965, popisující život Malcolma X.
celý text

"Manifest radikálního realismu" Dominik Forman

Obrázek
  foto: Kniha " Krize modernismu " M. A. Lifšic (Odeon, 1975) je ideový zdroj představitelů Manifestu radikálního realismu (2016), text manifestu @Artalk . Stati předního sovětského filosofa a estetika Michaila Aleksandroviče Lifšice a jeho ženy přispívají k prohloubení a obohacení marxisticko-leninské estetiky. Rozebírají ekonomické, společenské, filozofické, ideové i estetické kořeny modernistické tvorby a podávají kritiku úpadkových směrů ve výtvarném umění. Charakteristickým rysem Lifšicových prací je organické sepětí estetiky s problémy života společnosti a důsledná obhajoba socialistického realismu proti revizionistickým názorům vestetice. (anotace Odeon) Kdo se bojí červené? 13. 2. 2017  - 13. 3. 2017 @Galerie mladých Vasil Artamonov, Dominik Forman, Alexey Klyuykov, Lenka Štěpánková Výstava je výběrem z tvorby dlouhodobě spolupracujících autorů, které v současnosti pojí členství ve Svazu sovětských umělců. Toto širší mezinárodní uskupení založené na podzim roku
celý text

Nový orient na téma: muslimové ve světě svém i cizím (články od 50. let do současnosti)

Obrázek
foto: mědirytina Louise Haghe podle ilustrací Davida Robertse z cest po Egyptě, Libanonu, Palestině a Sýrii v letech 1838 až 1840 vydaných knižně pod názvem "The Holy Land, Syria, Idumea, Arabia, Egypt and Nubia" (1842-1846) a "Egypt and Nubia" (1846-1849) . Vybrané články z Nového Orientu  poukazují na ty významné od 50. let do současnosti; kromě témat teologických, politických a historických je možné narazit na recenze tehdy vydaných překladů (Ibn Battúta, Ibn Chaldún, Ibn Tufajl nebo Ibn Sína). Rovněž jsou zde uvedeny dva rozhovory s Ivanem Hrbkem; jeden z doby, kdy překládal Korán (1971) a další, kdy pracoval na dvoudílných Dějinách Afriky (1966) nebo rozhovor s prof. Lubošem Kropáčkem  z cesty do Lambaréné v r. 1968. K aktuálnímu dění v Evropě by mohly přispět články " Američtí muslimové: Relevantní inspirace pro Evropu? " nebo "Mladí evropští muslimové a jejich pohled na spravedlnost ve školách i společnosti" . Nový Orient (archív čl
celý text