"Středověká filosofie: Byzantská, islámská, židovská a latinská filosofie" Alain De Libera (Oikoymenh, 2001)

Dějiny středověké filosofie se obvykle píší z hlediska západního křesťanství. Tento přístup má své důsledky. Stanovuje předmět zkoumání i příslušné problémy a oblasti, třídí, rozděluje, proškrtává a člení podle svých perspektiv, zájmů a tradic, vrhá to či ono v zapomínání, vtiskuje výsledkům své zaměření a své předpisy a také budí dojem, že středověké období bylo jednotné.


Chceme-li začít se studiem středověku, musíme především pochopit, že žádný středověk neexistuje. V dané době probíhá vývojů několik: vývoj latinský, vývoj řecký, vývoj arabsko-muslimský, vývoj židovský. Jak bychom mohli do "středověku" zařadit první století hidžry, aniž bychom zároveň nedali najevo, že pro historika středověké filosofie je první století hidžry sedmým stoletím křesťanského letopočtu. Filosoficky vzato nemá středověký svět žádné centrum. Důvodem není pouze to, že svět středověkého Západu má více center, ale především to, že existuje více středověkých světů. Bagdád 3. století hidžry (muslimského letopočtu) a Aix 9. století křesťanského letopočtu jsou soudobé, ale nenacházejí se v témže čase, témže světě ani v týchž dějinách. Odborník nemá stát na straně Karla Velikého ani Hárúna ar-Rašída, nýbrž na straně obou.

Dějiny středověké filosofie nejsou dějinami křesťanské filosofie. Jde o dějiny pohanské filosofie a oněch tří monoteismů, jimž sloužila jako poslušný či vzpurný nástroj, jako partner či konkurent. Jde o dějiny různých národů a rozmanitých jazyků, o dějiny rodových svazků, spojenectví a dědických odkazů, únosů a krádeží, násilných útoků a smírných dohod.


Filosofické tradice a národy vstupují do dějin v různých časech; předkládáme tu proto úvod ke studiu filosofického myšlení na Východě a na Západě od 6. do 15. století křesťanského letopočtu a od druhé poloviny 2. do konce 8. století hidžry (muslimského letopočtu). Naše studie chce ukázat vzájemné posuny i souběžný vývoj, tvůrčí setkání, vliv i odpor, otevřenost i klauzuru.


(text je převzat z úvodu knihy, autor Alain De Libera)



...............................
Název: Středověká filosofie: Byzantská, islámská, židovská a latinská filosofie 
Originál: "La philosophie médiévale"
Autor: Alain De Libera 
Překlad: Martin Pokorný
Nakladatel: Oikoymenh
Edice: Dějiny filosofie, sv. 5
Počet stran: 552
Rok vydání: 2001 
...............................

:: OBSAH ::

 

Předmluva
Úvod

 

I.  FILOSOFIE V BYZANCI

 

Historické a kulturní mezníky
Badatelské instituce
Myslitelé a myšlenkové směry: raný středověk
Filosofické disidenství: Harrán
Theologické disidenství: nestoriáni a monofysité
Byzantské myšlení do Fótia
Dionysios Aeropagita (6- století)
Fótios (asi 820 - 891)
11. - 12. století
Michaél Psellos (1018 - asi 1078)
Jan Italos (vrchol činnosti kolem roku 1055)
Eustratios z Nikaie (asi 1050 - asi 1120)
Michaél z Efesu (vrchol činnosti kolem roku 1110)
Isák Komnémos Sebastokrator (vrchol činnosti kolem roku 1140)
Vztahy se Západem. 12. - 13. století
13. století
14. století
Nikéforos Chúmnos (asi 1250 - 1327)
Theodóros Metochités (1270 - 1332)
Hésychastiský spor
Barlaam ze Seminary a Řehoř Palamas
Nikéforos Gregoras (asi 1295 - 1360)
Vliv Západu: tomismus a antitomismus
15. století
Platonismus a aristotelismus
Gemistos Pléthón (1355/1360 - asi 1452)
Geórgios Scholarios (asi 1405 - 1472)
Odkaz Byzance

 

II.  ISLÁM NA VÝCHODĚ

 

Filosofie v prostředí islámu a filosofie islámu
Geopolitické podmínky: dobyvatelská tažení v 7. století
Islamizovaný Východ
Filosofie za Umajjovců
Harrán neboli přeživší pohanství
Svět syrsko-perského křesťanství
Jakobitský aristotelismus v 7. století: Qennešrin
Jan z Damašku (zemř.před rokem 754) a melkitská tradice
Abbásovské období
Abbásovský zlatý věk (750 - 945/946)
Role křesťanů
Filosofie v arabštině
Překlady a překladatelé
Překlady Aristotela
Platonismus a novoplatonismus. Platón
Plótínos a "Aristotelova theologie"
Proklos a "Kniha o čirém dobru"
Metody překladu
Křesťanští filosofové v Bagdádu
Hunaj ibn Isháq (808 - 873)
Abú Bišr Mattá ib Júnus (zemř.940)
"Bagdádský spor"
Jahja ibn Adí (893/894 - 974)
Odpůrci vůči islámu. Mazdovská reakce
Filosofie (falsafa) a theologie (kalám) v zemi islámu
Kalám: transkulturní fenomén
Hnutí mu´tazila, jeho příznivci a odpůrci
Aš´arí (874 - 935)
Al-Kindí (asi 800 - asi 866)
Krize 10. století. Byzantské znovudobytí a období tří chalífátů
Abú Bakr ibn Zakaríjá ar-Razí (864 - 925)
Abú Hátim ar-Razí (zemř.933)
Rozkvět mystiky: súfismus
Al-Fárábí (870 - 950)
Bújovské období
Abú Sulajmán al-Mantiqí (asi 912 - asi 985)
Abů ´Alí Ahmad ibn Muhammad ibn Já´qúb Miskawajh
Ibn Sína (980 - 1037)
Východ a Západ. Velká témata Avicennovy filosofie
Obrat 11. století. Seldžucké období
Theologická reakce
Al-Ghazálí (1058 - 1111)
Šahrastání (1086 - 1153)
Abú ´l-Barakát al-Baqhdádí (zemř. po roce 1164)
Fachruddín ar-Rází (1149/1150 - 1209)
´Abdallatíf al-Baghdádí (zemř. 1231)
Mongolské období
Násiruddín at-Túsí (1201 - 1274)
Ibn Tajmíja (1263 - 1328)
Ídží (1281 - 1355)

III. ISLÁM NA ZÁPADĚ

 

Zrod muslimského Španělska
Z Bagdádu do Córdoby. Přenos pokračuje
Filosofie v epoše chalífátu. Ibn Hazm z Córdoby (994 - 1064)
Almorávidé (1086 - 1147)
"Zaragozská kontroverze" Ibn al-Síd al-Bataljawsí (1052 - 1127)
Ibn Badždža (zemř.1139)
Režim osamělého aneb vznik politiky
Almohadské období (1147 - 1269)
Ibn Tufajl (zemř. 1185)
Ibn Tufajl a Gundissalinus: latinský avicennismus a španělská filosofie
Ibn Rušd (1126 - 1198)
Filosofie a náboženství
Monopsychismus
Averroistická psychologie poznání z moderního pohledu
Po Averroovi
Ibn Sab´ín (1218 - 1270)
Konec filosofie, nebo filosofie konce?

IV.  ŽIDOVSKÁ FILOSOFIE

 

Židovská filosofie v zemí islámu
Židovský kalám
Židovská falsafa, nebo židovská filosofie?
Isháq al-Isrá´ílí (asi 855 - asi 955/956)
Šlomo ibn Gabirol (1021 - 1051)
Jehuda ha-Levi (1075 - 1141)
Maimonides (1135/1138 - 1204)
Židovská filosofie v křesťanském světě
Židovské překladatelské hnutí
13. století
Provence. Krize let 1230 - 1233
Šem Tov ben Josef Ibn Falaquér (asi 1223/1225 - po 1291)
Jicchak Albalag (vrchol činnosti kolem roku 1270) a židovský "averroismus"
Španělsko. Filosofie a kabala
Spor s Křesťany
Itálie. Setkání se scholastikou
14. století
Gersonides (1288 - 1344)
Moše z Narbonne (1300 - 1362)
15. století

 

V.  RANÝ LATINSKÝ STŘEDOVĚK

 

Boëthius (480 - 524)
Bytí a jsoucno: ontologická diference
Boëthiovská onto-logika a teorie kategorií
Sématika konkrétních termínů a paronymie
Po Boëthiovi
Barbarský Západ
Mnišství a theologie
Karolinská renesance
Jan Scotus Eriugena (asi 810 - asi 870)
Gotšalk z Orbais (zemř. asi 869) a Hinkmar z Remeše (806 - 882)

 

VI. JEDENÁCTÉ STOLETÍ

 

Fulbert z Chartres (asi 960 - 1028)
Abbon z Fleury (asi 945 - 1004)
Boží všemohoucnost: zrod problému
Obnova sporu o eucharistii
Lanfrank z pávie (asi 1010 - 1089)
Berengar z Tours (asi 1005 - 1088)
Anselm z Canterbury (1033/1034 - 1109)
Význam a nazývání
Anselmova originalita a pozdější působení
Důkaz Boží existence. Anselm a ontologický důkaz

 

VII. DVANÁCTÉ STOLETÍ

 

Geokulturní paradox Západu
Dvě renesance 12. století
Latinský svět po rekonkvistě. "Originální evropská tradice"
Školy 12. století: Chartres a Saint-Victor
Pařížští dialektikové: nominálové a reálové
Petr Abélard (1079 - 1142)
Problematika universálií
Teorie statutu. Ne-realismus
Interkulturní dialog
Gilbert z Poitiers a porretánci
Adam z Balshamu (zemř. před 1159) a adamité
Proti dialektice. Bernard z Clairvaux (1090 - 1153)
Zrození scholastické theologie. Sentence. Sumy
Zrod politické filosofie
Jan ze Salisbury (asi 1125 - 1180)
První styky s islámem
Adelard z Bathu (zemř.asi 1142)
Heřman z Carinthie (vrchol činnosti kolem roku 1143)
Překladatelé z Toleda
Gerhard z Cremony
Jan Avendaud Španělský
Dominicus Gundissalinus
Řecká žíla
První arabskomuslimské vlivy: zrod latinského avecennismu
Poslední odpor. Alanus ab Insulis (asi 1120 - 1202/1203)
Záhada jménem "Libér XXIV philosophorum"

 

VIII.  TŘINÁCTÉ STOLETÍ

 

Filosofická knihovna scholastiky
Platonismus
Aristoteles 
Aristotelismus ve 13. století
Universita
Uspořádání universitního života
Počátky universitního myšlení: první mistři
Averroes latinus
Logika modernorum
Teorie supozice
Teorie odvození. Hra obligací
Scholastika
Albert Veliký
Albert Veliký a německá filosofie
Mentální blaženost
Bonaventura (1217 - 1274)
Tomáš Akvinský (1225 - 1274)
Analogie bytí
Proti Averroovi
Universitní odsuzující výnosy: 1241, 1270, 1277
Roger Bacon (zemř. 1294)

 

IX. ČTRNÁCTÉ STOLETÍ

 

Jan Duns Scotus (1265 - 1308)
Několik témat skotistického myšlení
Boží všemohoucnost
Dietrich z Freibergu (1250 - 1320)
Mistr Eckhart (asi 1260 - 1328)
Ockham (asi 1285 - 1349) a "ockhamismus"
Klíčová témata ockhamovské filosofie
Pansémiotika a "jazykové obnažení světa"
Logika v krizi: spor o universálie
Suverenita logiky: fyzika reálná a imaginární
Nominalismus a filosofie přírody
Intelektualismus, logicismus, evangelismus: rozkvět politiky
Universita jako mocenská struktura
Dante Alighieri a politický ideál university
Papež, král a císař
Politika a theologie

 

X.   PATNÁCTÉ STOLETÍ

 

Nástup žen
Spoutaná universita a politická zápletka
Albertismus, tomismus, nominalismus
Jan z Maisonneuve neboli de Nova Domo (zemř. 1418)
Jan Gerson (1363 - 1429)
Heimeric de Campo (1395 - 1460)
Mikuláš Kusánský (1401 - 1464)
Kritické zkoumání Koránu

Závěr
Souhrnný chronologický přehled
Jmenný rejstřík