Byung-Chul Han o lásce, kráse, sexualitě, nahotě a pornografii ("Vyhořelá společnost", 2016), ukázka II.

 

foto: obálka německého vydání knihy Byung-Chul Hana "Agonie des Eros" (Verlag Matthes & Seitz Berlin, 2012)

✻

Nahota, krása

"Transparence není médium krásna. [...] Kráse je s ohledem na svou nevyhnutelnou svázanost se zahalujícím i zahaleným neodhalitelná. [...] Vznešené přesahuje horizont krásného. Stvořená nahota je ale vším jiným než pornografií. Je totiž právě vznešená a poukazuje na dílo Stvořitele. V křesťanské tradici s sebou nahota nese "nevymazatelnou teologickou signaturu". Agambenova* teze zní, že Adam a Eva nebyli před pádem do hříchu nazí, protože byli zahaleni do "pláště milosti", do "světelného pláště. Hřích je oloupil o jejich božský oděv. Když byli úplně nazí, cítili nutkání zahalit se. Nahota tedy znamená ztrátu pláště milosti."

✻

Ladnost těla, distance

"...ladnost těla vděčí za svou ladnost účelovému pohybu, jenž jej mění v pracovní nástroj. Avšak právě kvůli této fixaci na nějaký účel žádný pracovní nástroj ladností neoplývá. [...] Ladnost se naproti tomu do značné míry uchyluje k úhybným manévrům a oklikám. Jejím předpokladem je svobodná hra gest a forem, které do jisté míry obe-hrává jednání a vymyká se ekonomii účelu. Ladnost je situována někde uprostřed mezi účelovým jednáním a obscénní nahotou. Též stavění sebe samého na odiv vede k vymizení ladnosti. [...] Zde má zrcadlo týž efekt jako onen objektiv, do něhož pornohvězda drze upírá svůj pohled a nevyjadřuje nic nežli svou holou vystavenost. Vystavenost [jako] znamenitou příležitost pro manifestaci zvláštního druhu nahoty, která je osvobozena od teologického diskurzu a která se poté, co je takto "zprofanovaná", dává k dispozici svému novému využití. Takto vystavená tvář, oproštěná od veškerého tajemství, nepředvádí nic jiného než právě samotné předvádění se. Neskrývá nic a nic nevyjadřuje. Stala se takřka transparentní."

"Prapůvodní distance vytváří transcendentální slušnost, která jiného v jeho jinakosti osvobozuje, která ho distancuje. teprve ona umožňuje oslovení ve vlastním smyslu slova. Na sexuální objekt lze sice zavolat, nelze jej však oslovit. Nemá totiž žádný obličej, jenž tvoří alteritu, jinakost jiného, která vynucuje odstup. Odstup neboli schopnost zakoušet jiného v jeho jinakosti se dnes ve stále větší míře vytrácejí. S pomocí digitálních médií se dnes pokoušíme druhému co možná nejvíce přiblížit, zrušit odstup, jenž nás od něj dělí, abychom tak nastolili blízkost. Tím z toho druhého ale nemáme víc, nýbrž způsobujeme spíše jeho vymizení. Blízkost je negativitou v tom smyslu, že jí je vepsána dálka. [...]" Absence odstupu je naproti tomu pozitivitou. Síla negativity tkví v tom, že věci jsou oživovány svým protikladem. Ryzí pozitivitě tato životodárná síla chybí."

✻

Pornografie, erotika, tajemství

"Obscénnost porna nespočívá v přemíře sexuality, nýbrž v tom, že je bez sexu. Sexualita dnes není ohrožena oním "čistým rozumem", který se puritánsky vyhýbá sexu jako čemusi "špinavému", nýbrž pornografií. Porno není sex ve virtuálním prostoru. Dokonce i reálný sex se dnes proměňuje v porno.

"Kapitalismus zintezivňuje pornografizaci společnosti, když vše vystavuje jako zboží a vydává je na milost a nemilost hyperzviditelnění. Cílem je maximalizace vystavovací hodnoty. Kapitalismus nemá pro sexualitu žádné jiné využití."

"Na otevřeném vystavování nahoty na odiv není nic erotického. Nejerotičtější místa na lidském těla se nacházejí tam, "kde se šat nedovírá", kde se "mezi dvěma švy zableskne" kůže. Erotické napětí nemá původ v permanentním vystavování nahoty na odiv, nýbrž v "inscenování vynořování a mizení". [Pornografie] postrádá erotický třpyt. Pornografické tělo je hladké. Není ničím přerušeno. Přerušení vytváří ambivalenci, dvojznačnost. Tato sémantická neostrost je erotická. Erotično dále předpokládá také negativitu tajemství a skrytosti. Tam, kde na místo tajemství nastupuje totální vystavování se a obnažování, začíná pornografie.

"Erotická svůdnost si podle Baudrillarda pohrává "s tušením toho, co pro druhého zůstane samo o sobě navždy tajemstvím, s tím, co o něm nikdy nebudu vědět a co mne přesto přitahuje jako pečeť tajemství" **. Pornografie nepřitahuje ani si nepohrává s náznakem, ale je spíše nakažlivá a má tendenci nás atakovat. Postrádá distanci, která by umožňovala svádění. K erotické přitažlivosti nezbytně náleží negativita odepření."

"[Erotika] vystavena na odiv jako ryzí prostředek nacházející se mimo jakoukoliv konkrétní expresivitu dává se do služeb své nové funkce, do služeb nového typu erotické komunikace. Nahota bez tajemství a výrazu...Obličej až k prasknutí přecpaný hodnotou vyplývající z jeho vystavování není příslibem žádného nového, kolektivního využití sexuality."

"Pornografie je právě absentující dotek a setkání s jiným, totiž autoerotické dotýkání a autoefekce, které ego ochraňují před cizími doteky nebo uchvácením druhým. Pornografie tak přispívá k progresivní narcifikaci subjektu. Láska jakožto událost, jako "scéna dvou", naproti tomu způsobuje de-narcifikaci."

"Neoliberalismus způsobuje celkovou depolitizaci společnosti, když v neposlední řadě erós nahrazuje sexualitou a pornografií."

✻

Láska

"Láska se dnes údajně stává obětí nekonečné svobody volby, rozmanitosti voleb a nutkání k optimalizaci. [...] Ke krizi lásky nepřispívá pouze zvýšená nabídka jiných jiných, nýbrž také eroze jiného, která se aktuálně odehrává ve všech oblastech života a která kráčí ruku v ruce s postupující narcifikací já. To, že jiní mizí, je vskutku dramatický proces, který se však naneštěstí odehrává, aniž by si toho mnozí povšimli."

"Narcismus nemá nic společného se sebeláskou. Subjekt sebelásky se ve prospěch sebe sama negativně vymezuje vůči druhému. Subjekt narcismu naproti tomu již není s to jasně rozlišit hranice svého vlastního já. Tak se vytrácí hranice mezi ním a druhým. [...] Nachází význam jen tam, kde nějakým způsobem znovu rozpoznává sám sebe."

"Láska je scéna dvou. Narušuje perspektivu jednoho a nechává svět opětovně vyvstat z perspektivy  jiného neboli rozdílu. [Láska jako] "událost" je momentem pravdy, jenž do dané situace, do zavedeného chodu věcí vnáší zcela novou modalitu bytí. Umožňuje, aby se odehrálo něco, co z dané situace nevyplývá. [...] Negativita změny je sexualitě cizí. Sexuální subjekt zůstává vůči sobě stále stejný. Nepotkává jej žádná událost..."

zdroj: "Vyhořelá společnost" Byung-Chul Han (Rybka, 2016), s. 96-103, 208-209, 220-21, 234-239, 248-251.

z německých originálů Müdigkeitsgesellschaft (2010), Burnoutgesellschaft (2014), Transparenzgesellschaft (2012), Im Schwarm (2013), Agonie des Eros (2012), přeložil Radovan Baroš 

* citace z knihy "Prostředky bez účelu : poznámky o politice" Giorgio Agamben (1996, česky 2003, Slon)

** "O svádění" Jean Baudrillard (1979, česky 1996, Votobia)