Nikolaj Alexandrovič Berďajev o éře subjektivismu, uzavřeného individualismu, éře nálad a prožitků, svobodě a Bohu
foto: malíř Karel Souček (1915-1982), člen Skupiny 42 (ukázka z tvorby)
Karel Souček@Wikipedia
* * *
"Bolestná krize současného lidstva je spojena s obtížností nalézt východisko z psychologického éry. Z éry subjektivismu, uzavřeného individualismu, éry nálad a prožitků, které nejsou spojeny s žádným objektivním a absolutním středem. [...] absolutní moc vědy [je] jen falešná představa [...] to všechno je tlak rdousící živou lidskou osobnost subjektivismem a otroctvím ze strany přírodního řádu, že je to lživý univerzalismus. Lidský rod člověka mechanicky zotročil. Podřídil jej svým cílům. [...] narouboval na něj své obecné a domnělé objektivní vědomí"
s. 5
* * *
"V přírodním řádu je všechno podřízeno zákonu efemérnosti. Každá generace je následně sežrána generací následující a svými mrtvolami hromadí půdu, na níž pak kvete mladý život. [...] Veškerá lidská energie je nasměrována ven. [...] Není tedy nasměrována dovnitř, nesměřuje do hloubi věčnosti, k vítězství nad smrtí a k získání všeobecného, plného a věčného života."
s. 6
* * *
"Pozitivismus zničil bytí, vyhubil vnímání reálnosti a nešťastného člověka definitivně vydal napospas příznačným fenomenalitám. Člověk si dokonce přestal uvědomovat, existuje-li vůbec reálně, je-li v tomto světě něčím, [...] Ztratil schopnost sebepociťování vlastní osobnosti."
s. 7
* * *
"Všechno objektivní začalo být považováno za tísnivé a zákonité za nesnesitelné."
"Náboženství estetismu se nás snaží uchlácholit přízračným životem, sladkostí ztráty pocitu reálnosti a nepřenáší těžiště života vyvolených lidí do reálné, ale do iluzorní krásy."
"Kriticismus pak provedl onen proslulý koperníkovský převrat, když zveličil subjekt a odstranil bytí. [...] Ponechal ho osamocený před prázdnotou. [...] Objektivismus morálky a objektivismus vědy nás podvedl tím, že nás nezachrání před tragédií prázdné svobody a před děsem subjektivní svévole..."
s. 9
* * *
"Prázdnotu [...] je nutné něčím naplnit. Nemůže ji však naplnit ani víra v kategorický imperativ, ani víra matematiky. Člověk se pak dostává do moci nálad a fantaskních prožívání, která už nejsou závislá na žádné formě. Po smrti Boha si sám vytváří bohy."
"Osobnost se rozpadá na změť prchavých okamžiků. [...] Z individualismu se tak vlastně stává antiindividualismus, protože popírá objektivní reálnost individuality a osobní objektivní normu."
s. 10
* * *
"Subjekt se musí znovu sjednotit se svými bytnými kořeny."
s. 15
* * *
"Stvoření svobodu vnímalo jako přicházející "od čehosi", a nikoliv jako svobodu "pro něco", a tím uvízlo v sítích zla a rozplizlo se se v nutnosti."
"Boží prozřetelnost a Boží zjevení ve světě nejsou ve vztahu k lidstvu násilí, ale naopak vysvobození lidstva z otroctví zla. Znamenají pro ně navrácení ztracené svobody..."
s. 29
* * *
"Úloha historie nespočívá ve vítězství nad utrpením a neštěstím (důsledkem), ale v tvůrčím vítězství nad zlem a hříchem (zdrojem)."
"To, že ve světě existuje zlo, nejenže není argument sloužící ku prospěchu ateismu, nejen že nás nemá nabádat k rouhání, ale má nás naopak vést k uvědomění si vyššího smyslu života, k uvědomění si veliké úlohy světových dějin. Princip zla a ďábelský obraz není žádná samostatná síla, která nějakým způsobem konkuruje Bohu, ale je to jen karikatura bytí, duch nebytí."
"Svět sice od Boha odpadl, avšak zachoval si mystické, byť poškozené spojení s Ním. [...] Obraz Boha je v lidském vědomí rozkouskován a je člověkem přijímán pouze mytologicky.""
s. 36
* * *
"Člověk se dal cestou hada, svobodně si tuto cestu vybral, a proto musí následky svého odpadnutí od Boha prožívat až do konce."
s. 37
zdroj: "Filosofie svobody. 2. díl, Původ zla a smysl dějin" Nikolaj Alexandrovič Berďajev (1911; česky Votobia, 2000)
.jpg)
byl ruský křesťanský filosof a esejista.
Mladý Nikolaj navštěvoval nejdříve kadetní školu, přičemž měl možnost ji kdykoli opustit a jít studovat na pážecí školu v Petrohradě určenou pro potomky významných rodin. Ale Berďajev kadetku opustil a začal se připravovat na maturitní zkoušky, po kterých chtěl nastoupit na vysokou školu. Roku 1894 ukončil středoškolská studia maturitou a pokračoval studiem na vysoké škole. Začal studovat Kyjevskou přírodovědeckou fakultu a později přestoupil na fakultu právnickou. V této době se projevuje Berďajevův charakteristický rys, kterým je neustálá revolta vůči zavedeným pořádkům a vůči nedotknutelným autoritám. Berďajev se aktivně zúčastňoval schůzí marxistů. Vyhnanství ve Vologodské gubernii v centrálním Rusku na sebe nenechalo dlouho čekat. Ovšem pro Berďajevovu filozofii mělo vyhnanství zásadní význam. Dochází u něj k náboženskému obratu a začíná „bohohledačské“ období, které až do jeho smrti neskončí. (více @Wikipedia)
Dílo v češtině
"Dostojevského pojetí světa" (OIKOYMENH, 2000)
"Duch a skutečnost" (CDK, 2008)
"Duše Ruska" (Petrov, 1992)
"Filosofie svobody. 1. Díl., Filosofie náboženství" (Votobia, 2000)
"Filosofie svobody. 2. Díl., Původ zla a smysl dějin" (Votobia, 2000)
"Filosofie svobodného ducha, 1. část" (Mervart, 2009)
"Filosofie svobodného ducha, 2. část" (Mervart, 2009)
"Nový středověk: úvaha o osudu Ruska a Evropy" (Mervart, 2004)
"O hodnotě křesťanství" (Větrné Mlýny, 1998)
"O otroctví a svobodě člověka: pokus o personalistickou filosofii" (OIKOYMENH, 1997)
"Prameny a smysl ruského komunismu" (Prostor, 2012)
"Říše ducha a říše císařova" (Mervart, 2005)
"Ruská idea: základní otázky ruského myšlení 19. a počátku 20. století" (OIKOYMENH, 2003)
"Smysl dějin: pokus o filosofii člověka a jeho osudu" (OIKOYMENH, 1995)
"Vlastní životopis" (Refugium Velehrad-Roma, 2005)
"Věchi" (Milníky) - Sborník článků o ruské inteligenci (Mervart, 2003)
Autoří textů: N. Berďajev, S. Bulgakov, M. Geršenzon, A. Izgojev, B. Kisťakovskij, P. Struve, S. Frank,
