"Já, Adolf Eichmann" Ladislav Mňačko (1961)



"Eichmann vládl svému pochmurnému židovskému království bez vášně. Tu nahrazovala u něho svědomitost, bez sentimentality, dalo by se říct bez nenávisti ke svým obětem. Nebyl fanatikem dokonce ani nacistické myšlenky. Nepřemýšlel, co je správné a co ne, byl jen svědomitým byrokratem, bylo mu jedno, expeduje-li do Majdanku vlaky plné židů nebo vlaky plné dobytka. (...) O to strašnější, že z Eichmannovy výpovědi vyplývá, že skutečně nebyl fanatik, víme už, jakou náhodou se dostal k SS, víme, že stejně dobře ho mohl někdo dovést za ručičku k docela jiné, dokonce protifašistické cestě. Proto je strašný tento Eichmann, strašný ve své podřízenosti."

zdroj: "Já, Adolf Eichmann" Ladislav Mňačko
ze slovenského originálu přeložil Josef Novák
SNPL, 1961
s. 15 a 68





Populární příspěvky z tohoto blogu

Jiří Trnka

Obrázek
    foto:  " Sen noci svatojánské " (1959) "Chtěl bych sobě i obecenstvu objasnit a uvést na srozumitelnou rovinu myšlení lidí, kteří něco objevují dnes a objevili před několika sty lety. Chtěl bych se dostat do kůže těch minulých lidí prostřednictvím současníků a naopak, podívat se na dnešek skrze minulou zkušenost. Ohromení z objevů muselo být stejné tehdy jako dnes..."
celý text

David Lynch (1946 - 2025)

Obrázek
"Když jsem v šedesátých letech studoval umění, kouřil jsem trávu, ale ne moc - byl jsem z ní totálně paranoidní. To se mi moc nezamlouvalo. Co se týče LSD, kamarádi, co ho brali, mi řekli, ať se ho ani nedotýkám. Vždycky jsem se sám sebe ptal, proč mě od něj tak odrazovali. Jsem jim ale vděčný, že na mě tak mysleli, a nakonec jsem si ho nikdy nevzal...  Všechny myšlenky už jsou na světě a jsou na dosah - drogy nám můžou pomoct se jich zmocnit, ale můžou je taky zdeformovat nebo můžou jiné myšlenky úplně zadusit. Je tu riziko, že člověk upadne do stavu, kdy své myšlenky není schopen konkretizovat. Pomocí meditace můžete zachytit tytéž myšlenky, navíc do větší nádoby. Drogy ani meditace nevytvářejí nic, co by předtím neexistovalo. Všechno už tu někde je." David Lynch zdroj "Vlastními slovy David Lynch" Helen Donlon , David Lynch (2007 , česky 2009, Volvox Globator), s. 70
celý text

Rozhovor s básníkem a spisovatelem Langston Hughesem (rozmlouvá Eva Corey, @WBAI, 13. 6. 1963)

Obrázek
  foto: S Langston Hughesem rozmlouvá Eva Corey @WBAI, 13. 6. 1963 Donald-Bogle · Langston Hughes / interviewed by Eve Corey (@WBAI, 13 June 1963) 00:00 Jak žije a pracuje Langston Hughes? 01:30 Jaké dopisy dostává Langston Hughes? 02:20 Život v Harlemu 03:30 Langston Hughes o svých cestách do Evropy a Afriky ve 20. letech 05:00 Langston Hughes o antologii "Poems from Black Africa" (1963) a o jazycích, v kterých Afričané píší a komunikují 06:55 Langston Hughes o svých knihách pro děti (viz odkazy níže) 08:10 Langston Hughes o svých povídkách  10:10 Langston Hughes o své knize "Fight for Freedom: The Story of the NAACP",           příběh o boji za lidská práva a hnutí NAACP 11:40 Langston Hughes o rasismu vůči ostatním etnikům v New Yorku           Langston Hughes o lynčování dnes a 20. a 30 letech. 14:00 Langston Hughes o psaní o hnutí NAACP a svých povídek Knihy Langstona Hughese pro děti: "The First Book of Rhythms" "The F...
celý text

"Lady Sings The Blues: The story of jazz singer Billie Holiday" (1972), Diana Ross, Billy Dee Williams, Richard Pryor (kino Ponrepo, čtvrtek 6. 2. 2025, 18:00)

Obrázek
  ( Kino Ponrepo, čtvrtek 6. 2. 2025, 18:00 ) Píše se rok 1936. Do věznice je přiváděna mladá černošská žena. Její vzhled prozrazuje, že je pod vlivem narkotik. Když se uklidní, probíhá před jejím zrakem vše, co předcházelo… Billie Holiday, známá pod přezdívku Lady Day, byla jednou z nejosobitějších jazzových zpěvaček třicátých a čtyřicátých let. Billie, vlastním jménem Eleannor Fagan, se narodila 7. dubna 1915 v Baltimoru a zemřela 17. července 1959 v New Yoku. V letech 1931-33 vystupovala v jazzových klubech v Harlemu, kde ji objevili John Hammond a Benny Goodman. Postupně se stávala hvězdou, nedokázala se však vymanit z různých osobních životních problémů, vrcholících konflikty s policií a užíváním drog, když neunesla tíhu přepracování a rasové nenávisti, kterou proti ní rozpoutala americká společnost.. Své pohnuté životní osudy zaznamenala v knize "Lady Sings the Blues" William Dufty (1956), jíž se částečně inspirovali autoři scénáře a režisér tohoto životopisného filmu. ...
celý text