* fitra - knihovna *

  Palestine, Al-Quds by David Roberts (1839) This year, Israel celebrated the 75th anniversary of its founding in 1948. But how exactly was that country born on land that was already called Palestine?   (Al Jazeera English, 2026) související:  "Čí je země zaslíbená?: Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci" (ukázka I.) Abdel-Wahab El-messirí o filosofii nového světového řádu & střetu islámského světa se Západem

  foto: The Nusretiye Mosque (turkish Nusretiye Camii), 1826, Istanbul, Turkey Západní islamologie a orientalismus 00:00 úvod 02:30 Hakimovo dětství, čeština/arabština a vztah k islamologii 09:00 Korán, český překlad od Ivana Ahmada Hrbka (1923-1993) "Korán" překlad Ignáce Veselého (Praha, 1913) https://meccaaudio.blogspot.com/2011/09/krn-ignac-vesely-1913.html 11:59 Lukáš Větrovec a jeho vztah k islamologii a překladům Koránu (Veselý, Nykl, Hrbek) 18:00 Kde je hranice v islamologii dezinterpretace, ideologická propaganda 19:15 Ivan Hrbek muslim, více v knize "Islám v srdci Evropy" Miloš Mendel, Tomáš Rataj, Bronislav Ostřanský (Academia, 2007) https://meccaaudio.blogspot.com/2012/02/islam-v-srdci-evropy-milos-mendel-tomas.html 23:40 Překlad Koránu Ivanem Hrbekm od 60. let, více v Novém Orientu: "Rozhovor s dr. Ivanem Hrbkem nad jeho překladem Koránu (Luboš Kropáček)", 1969, č. 2, s. 33 https://meccaaudio.blogspot.com/2016/11/novy-orient-na-tema-muslimov...

  Věnování v knize Ben-Dror Jeminiho "Mašinérie lží - Média, akademická půda a izraelsko-arabský konflikt", (2017, česky 2024) související:  "Jak se Židé a Afroameričané vyrovnávají s minulostí? (otrocká morálka)" Pavel Barša Debata Leo Pavlát a Pavel Barša "Židovství, Izrael, Blízký východ, antisemitismus" (27.2.2013)

  Hollywoodism: Židé, film a americký sen (1998) Angl. název: Hollywoodism: Jews, Movies and the American Dream Kanada, 1998, 98 min Režie: Simcha Jacobovici

Krize na Blízkém východě se znovu a znovu rozdmýchává, ale stále jde o tytéž problémy, tytéž střety.  Jak se na tyto názory dívají dva odborníci na slovo vzatí?  Diskutují:  Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze Pavel Barša, profesor, Ústav politologie FF UK a Ústav mezinárodních vztahů Moderuje: Marek Čejka, Ústav mezinárodních vztahů, 27.2.2013

" [Eric L.] Santner upozorňuje, že u zrodu nacismu stojí jistý typ narcistické, zbožšťující se subjektivity, která ze sebe vymítá svou vlastní negativitu - omezenost, vinu, slabost, špatnost. tento typ subjektu nepřiznává právo na život diferenci, která by mu nastavovala meze a kritické zrcadlo. Vražedné násilí vykonávané na Židech a jiných skupinách bylo výrazné sebe-potvrzení a sebe-realizace subjektu, který nesnesl uvnitř sebe odlišnost či negativitu, který se odmítl přijmout jako omezený, hříšný a smrtelný. Skutečně vyrovnání se s traumatem holokaustu předpokládá, že nahradíme tento manichejský * typ subjektu a identity jiným typem, založeným na " schopnosti vytvářet hranice, které mohou tvořit dynamický prostor vzájemného uznání (mezi jáství a druhým, domorodcem a cizincem)" (1) [...] To se evidentně týká i širší entity "Západu" tak, jak je vymezen proti svým historickým oponentům z "Východu" - počínaje Němci přes Sověty či Rusy až po Araby ...

       foto:  Freedom: A Photographic History Of The African American Struggle  (Phaidon Press, 2002) "Společným základem politiky černošských i židovských vyzyvatelů je otrocká morálka v tom smyslu, jak tomuto konceptu rozuměl Nietzsche, tedy jako výraz člověka resentimentu, jenž místo přitakání své existenci jako dobré začíná útokem na druhého zlého, vinného jeho nedostatečností a strádáním. Zatímco morální aristokrat se potvrzuje bezprostředně, morální otrok je schopen se potvrdit teprve prostřednictvím negace druhého. Rozdíl mezi aristokratem a otrokem je rozdílem mezi životem, který má své těžiště v jednání, a životem, který je má v představování: dobrota a nevinnost člověka resentimentu není bezprostředně vyjádřena kreativním činem, ale pouze reprezentována prostřednictvím poukazu ke zkaženosti a vině zloducha, jenž může za jeho impotenci. [...]  Každému z těchto životních postojů odpovídá jiný koncept štěstí. U jednoho je štěstí na počátku a pro...

  Jak moc se člověk 21. století poučil o zlu století 20tého? V čem jsme jiní a hlavně, jak moc jsme se polepšili? Nalezli jsme skutečně už to „nové slovo“ a „nový úhel pohledu“, který zamezí opakování dalších Rwand, Srebrenic a holokaustu? Diplomové práce Kateřiny Gamal Richterové zabývající se tématem „ Antisemitismu mezi muslimy “ (1) vybízí k položení této řečnické otázky, ale rovněž ukazuje, že člověk nového století se nejen nepoučil z historických selhání, ale dělá vše proto, aby se některá opakovala. Za skutečně zajímavé knihy popisující antisemitismus považuji " Pomět a genocida " od Pavla Baršy, " Rozpad židovského života " (Academia, 2016), Josef Vohryzek o antisemitismu za druhé republiky, Jiří Weil: "Život s hvězdou" (1949) nebo knihu Hany Bořkovcové " Píšu a sešit mi leží na kolenou: deníky z let 1940–1946 " (2) .  Antisemitismus mezi muslimy Autorka byla v debatě (listopad 2021) s islamologem Bronislavem Ostřanským nazvána akademičk...

Dopis Karl Jasperse Hannah Arendtové z 19.10.1946 „To jak vinu chápete Vy mě trochu straší. Protože vina, která přesahuje každou kriminální vinu tím dostává jistý rys velikosti; satanské velikosti. Já ale když se dívám na nácky, ani vzdáleně nic takového necítím. Podobně jako mi nejsou vlastní řeči o démoničnosti Hitlera a podobné nesmysly. Myslím, že člověk musí vzít ty věci tak, jak skutečně byly. V celé jejich banalitě a tupé nicotnosti. Také bakterie mohou způsobit epidemie, které zahubí celé národy, ale přece to jsou dál jenom bakterie." Fanon77 · Karl Jaspers píše Hannah Arendtové (19.10.1946)

"Eichmann vládl svému pochmurnému židovskému království bez vášně. Tu nahrazovala u něho svědomitost, bez sentimentality, dalo by se říct bez nenávisti ke svým obětem. Nebyl fanatikem dokonce ani nacistické myšlenky. Nepřemýšlel, co je správné a co ne, byl jen svědomitým byrokratem, bylo mu jedno, expeduje-li do Majdanku vlaky plné židů nebo vlaky plné dobytka. (...) O to strašnější, že z Eichmannovy výpovědi vyplývá, že skutečně nebyl fanatik, víme už, jakou náhodou se dostal k SS, víme, že stejně dobře ho mohl někdo dovést za ručičku k docela jiné, dokonce protifašistické cestě. Proto je strašný tento Eichmann, strašný ve své podřízenosti." zdroj: "Já, Adolf Eichmann" Ladislav Mňačko ze slovenského originálu přeložil Josef Novák SNPL, 1961 s. 15 a 68

Publikace Židé v islámu pojednává o postavení náboženských menšin na Blízkém východě. V první části se autoři věnují obecněji postavení chráněných náboženství v islámu. Druhá část publikace se pak zaměřuje na židovskou menšinu v Maroku. Download e-book (PDF format) ........................... Název:Židé v islámu: koncept ahl adh-dhimma a případová studie židovské menšiny v Maroku Autoři: Jan Pěchota, Veronika Sobotková, Václava Tlili, Alexandra Kollárová, Katarína Maruškinová, Monika Tintěrová, Vydal: Západočeská univerzita v Plzni Rok: 2018 Počet stran: 226 stran  ........................... OBSAH Úvod Poznámka k přepisům I. AHL ADH-DHIMMA V ISLÁMU 1. Koncept ahl al-kitáb a ahl adh-dhimma v islámské právní vědě Veronika Sobotková 2. Medínská ústava Václava Tlili 3. ‘Umarova smlouva Václava Tlili 4. Stručný přehled postavení židovské menšiny v muslimských státech Veronika Sobotková II. ŽIDÉ V MAROKU 5. Židé v Maroku: historický přehled Alexandra Kollárová ...

13.11.2005 20:10 Židovství a islám dvou židovských autorů: "Proč nejsem muslim" - Ibn Warraq a "Historie a náboženství Židů" - Israel Shahak pořad: Politická literatura na českých pultech (ČRo 6)

Debata nese název Tabu v sociálních vědách podle stejnojmenné knihy našeho prvního hosta Petra Bakaláře, psychologa, publikujícího knihy s názvy jako Psychologie Romů nebo Bůh jako psychický virus. Druhým hostem je Fedor Gál, chemik, doktor ekonomických věd, sociolog a zakladatel vydavatelství G plus G Slovníkový výklad české Wikipedie hesla Sociální vědy: Humanitní a společenské vědy jsou obecně vědy zabývající se člověkem a společností. Na rozdíl od přírodních věd (fyzika, biologie) nejsou důsledně exaktní, umožňují vstupovat subjektu do pozorování. Tento vstup subjektu je však mnohdy žádoucí a jediný možný, protože mnohdy je předmětem společenských věd nějaká stránka subjektu. Vést jednoznačnou dělící čáru mezi humanitními a společenskými vědami lze velice obtížně, nicméně zpravidla se uvádí, že společenské vědy jsou charakteristické vyšším stupněm kvantifikace a využíváním obvyklých vědeckých metod, např. experimentu, zatímco humanitní vědy mají spíše analytický charakter... ...

Spisem Židovský stát z roku 1896 se vídeňský novinář Theodor Herzl (1860 - 1904) pokusil nalézt jasnou odpověď na tzv. židovskou otázku, která byla jednou z mnoha palčivých "otázek" konce 19. století. Přímým popudem pro hledání "moderního řešení" mu byla Dreyfusova aféra i neúnosná situace Židů v tehdejším světě a obzvlášť v Rusku.