"Psychologie Ibn Síny" Ján Bakoš (ČSAV, 1956)




V českých překladech a monografiích budeme těžko hledat jinou osobnost z islámské historie, které bylo věnováno více samostatných publikací, než právě Avicennovi (latinský přepis jeho arab. jména Ibn Sína). 

O to víc překvapivé a trochu i svým způsobem publikování kuriózní, je dvousvazkové vydání "Knihy uzdravení (arab. Kitab aš-Šifa)", které vydala česká akademie věd ve francouzštině a arabštině, jehož autorem je slovenský orientalista Ján Bakoš. Ibn Sínova Kniha se řadí mezi jeho šest velkých děl a zabývá se tématem psychologie. Následující text je převzat z recenze publikováné v časopise Nový Orient v roce 1958, autor Karel Petráček. 


„Nad knihou akademika Jána Bakoše“

Nový orient (1958, roč. 13, č. 3, s. 59-60), autor Karel Petráček

Mezinárodní ohlas díla akademika Jána Bakoše "Psychologie d´Ibn Sina (Avicenna) d´apres son oeuvre as-Sifa", česky řečeno Psychologie Ibn Síny (Avicenny) v jeho díle nesnadného pojednání Ibn Sínova podle jedné litografie a několika rukopisů (I. díl, Praha 1956, v arabštině) a v druhém díle podává francouzský překlad. Důležitou částí druhého dílu je obsáhlý komentář.

Kdo alespoň jednou ve svém životě pracoval s arabskými rukopisy uzná, že edice díla není právě prací snadnou. Není to pouhé opisování rukopisu. Především je zde několik rukopisů a vyznat se v jejich variantách, ocenit je a využít pro výsledný text, to je mravenčí práce, která postupuje od slova ke slovu. K tomu si musí čtenář přimyslet propletence arabského písma, které jsou leckde rozmazány, chybí jim tečky označující některá písmena, a v neposlední řadě jsou někdy pokaženy dlouholetou tradicí a hemží se písařskými chybami.

Přitom ovšem edice díla má prvořadou cenu pro vědecký výzkum. Vždy jedině na základě dobré edice se může rozvíjet další bádání a každá chybička v textu může odsunout řešení závažných problémů o několik let, ne-li více. Tím přesnější musí být práce editora. Akademik Ján Bakoš neměl s Ibn Sínovou psychologií lehkou práci. Vždy mnozí kopisté leckdy ani nerozuměli přesně tomu, co opisovali, a nelze se pak divit, že v jejich kopiích je celá řada vynechaných míst, omylů i drobných písařských míst. O jejich množství svědčí to, že leckdy se díváme na překlady poněkud svrchu. Nejde arciť o překlad beletristický, ale o přesné převedení myšlenky jednoho z největších duchů lidstva do francouzštiny, při čemž důraz leží právě na tom slově přesný.

Vždy jde o filosofický text, kde přesnost pojmů je požadavek, od kterého nelze ustoupit. Potíž je však v tom, že leckdy pojmy řazené zakladateli arabské filosofie nebyly tak přesné, jak bychom si přáli. I oni zápasili s terminologií řeckých filosofů i s pojmy touto terminologií označovanými.

S tím se bezpochyby musel doslova prát i akademik Ján Bakoš, i když mu v ruce stála výborná pomůcka, jakou je slovník filosofického jazyka Ibn Síny od paní Goichonové. Z tohoto souboje badatele s textem však vyšla jasná myšlenka filosofova jako drahé jádro z tvrdého ořechu, jádro chutné a příjemné milovníkům moudrosti. Kolik bylo však těch, kdož se mohli seznámit se systémem Ibn Sínov psychologie v arabštině? Jejich počet je nesrovnatelně menší než počet čtenářů znalých jazyka francouzského, kteří mohou nyní Ibn Sínovo dílo studovat.

K vědeckému překladu patří také komentář, je dokonce jeho nutným doplňkem. Akademik Bakoš mu věnoval kolem čtyřiceti stran petitové sazby. Shrnul zde srovnávací materiál z řeckých filosofů, zvláště Aristotela, o kterého se Abů Ali Ibn Sína nejvíce opíral. Jsou zde probrány i problémy, které se k textu váží. Jen namátkou uvádím Ibn Sínovo "cogito ergo sum" v pozn. 58. Nadmíru užitečný je i index hlavních problémů avicennovské psychologie, který je vlastně stručným nástinem teorie tohoto myslitele. (II., 232 - 242).

Jediného lze litovat: že není v samostatném oddíle pojednáno o vztazích Ibn Sínovy psychologie k psychologii peripatetické. v úvodu k druhému dílu (VII - VIII) se o tomto problému sice krátce jedná stejně tak jako v mnohých poznámkách. Ale celková souvislost běžnému čtenáři nutně uniká. Byl by to krásný dokument rozvoje lidské myšlenky a nemyslím, že by širší publikum nezajímal.

Kdo však ví, co akademik Bakoš zamýšlí? Známe ho jako znalce syrské psychologie (vydával Barhebraea a jiné), nyní se nám představil jako avicennolog. Snad se jednou dočkáme i takového syntetického díla, kde vývoj arabské a syrské psychologie, alespoň ve výběru jejich největších představitelů, bude nastíněn.

Akademik Bakoš se zabývá myšlenkou vydat a přeložit Ibn Sínovu Logiku. Buďme neskromní a přejme si obě díla, a akademikovi Jánu Bakošovi dosti sil k tomu, aby je mohl připravit.


......................................
Název: Psychologie d’Ibn Sina – D’apres son oeuvre Aš-šifa’
I. díl (arabsky), II. díl (francouzsky)
Autor: Abū Alī Ibn Sīnā (980-1037)
Překlad: Ján Bakoš
Vydavatelství: Čs. akademie věd
Sekce jazyka a literatury; Sv. 7 (díl I., arab.)
Sekce jazyka a literatury; sv. 8 (díl II., fr.)
Rok vydání: 1956
Počet stran: 273 (I. Díl), 245 (II. Díl)
......................................






"Psychologie Ibn Síny" I. díl (arabsky) + obsah










"Psychologie Ibn Síny" II. díl (francouzsky) + obsah






Populární příspěvky z tohoto blogu

"Cesty po Africe, Asii a Evropě vykonané v letech 1325 až 1354" Muhammad ibn Abdallah Ibn Battuta (Odeon, 1961)

"AL-HARAKA BARAKA: Strukturně – variační pohled na středověká arabská přísloví a rčení" Petr Zemánek, Jiří Milička, František Ondráš (FF UK, 2017)

"Korán", Ivan Hrbek (Odeon 1972)

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

"Byly jsme tam taky" Dagmar Šimková

"Korán" překl. Alois Richard Nykl, 1934