* fitra - knihovna *

Rekonstrukce náboženského myšlení v islámu se českému čtenáři prvně představuje filosofické dílo Muhammada Iqbála. Tato kniha – jak naznačuje již samotný název – není obhajobou islámu ani jeho vyvrácením, ale pokusem o nalezení nové cesty, jak v islámu filosoficky myslet. Knihu lze číst nejen jako uvedení do filosofie islámu se zajímavým výletem do oblasti islámského práva, ale i jako podnětný příspěvek k filosofii, sociologii, psychologii a historii náboženství obecně. Našemu dnešnímu pohledu se při četbě jako nejpozoruhodnější jeví skutečnost, že se autor – obeznámen s islámskou tradicí a súfismem i s evropskou filosofií a vědou – odvážil všechny tyto prameny kriticky prozkoumat a nalézt stanovisko, v němž by se mohly setkat. Nad tímto nevyřčeným předpokladem – že věda a náboženství spolu mohou hovořit a rozumět si – se člověk 21. století, který uvykl mlčky považovat tyto oblasti života za oddělené, snad může podivovat či namítnout, že navzdory Iqbálově předpovědi, že „den, k...

Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska, zahrnuje především anonymní arabskou kroniku popisující průběh granadské války, kratší zprávu z pera arabského kronikáře al-Maqqarího o osudech Granaďanů po kapitulaci a jejich emigrace do severní Afriky a text od Hernanda de Baeza.

Předložená práce je výsledkem několik roků trvajícího studia problematiky posledního arabského státního celku na Pyrenejském poloostrově, tzv. emirátu rodu Nasr (1230-1492). Granadský emirát po celou svou existenci sváděl boj o přežití s okolními křesťanskými královstvími a muslimskými říšemi. V 15. století v něm převzalo moc na úkor panovníků několik velkých rodin a jejich členové vedli téměř neustále boj o moc v emirátu. Právě těmto granadským rodinám a jejich podstatnému přispění k zániku poslední říše muslimského Španělska se věnuje kniha Josefa Ženky. Autor se snaží na základě analýzy jednotlivých rodin a událostí 15. století dokázat, že ani Granada nebyla výjimkou v arabsko-islámském světě a elitám se před zánikem emirátu podařilo granadské emíry odstavit od faktické moci. Knihu doplňují genealogické stromy a soupisy panovníků a prvních ministrů.

Román Černý chlapec je autobiografický příběh Richarda Wrighta, ve kterém analyzuje své zážitky z dětství prožité na jihu Spojených států. Obraz tohoto období 20.let se pohybuje mezi dvěma světy (černošský vs. bělošský), které autor, jakožto velmi citlivé a introvertní dítě, těžce nese a snaží se vypořádat s nenávistí a diskriminací v americké společnosti. Na straně druhé musí také čelit nepochopení ze strany „svých lidí“. Kniha je sondou do Wrightova života, kde můžeme sledovat jeho vztahy s rodiči nebo jeho příbuznými (viz jeho vztah s nemocnou matkou a silně náboženskou tetou, která v mladém Wrightovi vzbudí silná odpor k náboženství). Vzhledem k těžkosti se realizovat v těchto podmínkách, volí sever USA, jako místo, kde jsou mezilidské vztahy více otevřené a odcestuje do Chicaga. Toto období je zásadní v jeho životě, přes den myje podlahy a po večerech čte Dostojevského nebo Prousta a formuje své představy o bělošské společnosti.  Téma rasismus a diskriminace provází Wright...

Analyzes racial prejudice and its impact on white as well as black children, and provides wise counsel and a plan for action that is as fresh-and as necessary-as when the book was first written.

PARTIALLY BASED ON INFORMATION GATHERED IN THE HARLEM YOUTH OPPORTUNITIES UNLIMITED PROJECT, THIS BOOK, WRITTEN FOR THE GENERAL PUBLIC, DISCUSSES THE PROBLEMS OF GHETTO COMMUNITIES AND ITS INHABITANTS AS INTERPRETED FROM THE AUTHOR'S POSITION AS AN "'INVOLVED OBSERVER'." 

Následující rozhovor s Bronislavem Ostřanským, v pořadí již čtvrtý s českými orientalisty a arabisty, představuje už relativně ucelený pohled jak na starší generaci, která se zasloužila o zvuk jména tohoto oboru u nás i ve světě (prof. Luboš Kropáček, doc. Jan Marek) nebo zcela mladou generaci (doktorka Zuzana Kudláčková), která již o sobě dává vědět, ale svou vědeckou kariéru má ještě před sebou. Jméno orientalisty Bronislava Ostřanského představuje jakýsi "mezičlánek" mezi těmito dvěma generacemi. Český čtenář si jej nejspíše spojí s islámskou mystikou (súfismem), které věnoval tři autorské práce (budeme-li počítat i " Malou encyklopedii islámu ", která se mystikou rovněž zabývá) nebo díky další oblasti jeho zájmu, oneirokritice (nauce o snech). Jako spoluautor se mj. podílel na dvou publikacích (Cesty k prameni, Islám v srdci Evropy), kde spolupracoval s doc. Milošem Mendelem nebo doktorkou Ivetou Smržovou (Kouřilová).

Dílo nazvané Okrsky (al-Chitat) historika a literáta, šajcha Taqíjuddína Ahmada al-Maqrízího (1364–1442) představuje jeden z klíčových pramenných textů k poznání středověkého (mamlúckého) Egypta včetně jeho bohatých a fascinujících reálií. V tomto rozsahem monumentálním a obsahově pestrém encyklopedickém spise před námi postupně ožívají jednotlivé části země, tradičně pokládané za živoucí srdce arabského světa, stejně jako tamní památky, to vše prokládané četnými historickými, etnografickými, ale i zcela legendárními vsuvkami. 

Počátek nového tisíciletí přinesl dosud nepoznané krize a problémy. Události 11. září 2001 vytvořily jeden z největších paradoxů neklidné současnosti: Islám, který sám sebe pokládá za náboženství míru, je v mysli velké části nemuslimů spojován s násilím a chaosem. Vedle ponurých vyhlídek na střet civilizací, sázejících na vyostřování napětí a konfrontaci, však ještě mnozí neztratili naději v dialog a snahu o porozumění. Ať již však budeme islám považovat za nepřítele, nebo partnera k dialogu, případně zdroj k obohacení, měli bychom dát muslimům šanci a seznámit se s tím, v co skutečně věří, jaké zásady spoluutvářejí jejich život a v jakém světě vlastně žijí. K tomu by chtěl svým dílem příspět i Český rozhlas. Horké letní dny si totiž letos může poznánímilovný posluchač zpříjemnit poslechem populárně naučného seriálu stanice Leonardo, který se věnuje médii tak často skloňovanému islámu. Cyklus Deset procházek mezi minarety se zcela záměrně soustředí právě na mediálně nejfrekventov...

Among many writings of the brilliant scholar, philosopher and writer Avicenna (from his Arabic name Abu Ali al-Hussayn b. Abd Allah Ibn Sina, born in 980 in Afsana, close to Bohara, and deceased in 1037 in Hamadan), the sixth book of his big work “Ash-shifaa“  (The Book of Healing), treating the subject of psychology , is highly significant by his importance. During the Greek antiquity as well as in the Middle Age, in Asia and in Europe, psychology had probably been, within the wide frame of philosophy and natural sciences, the most important scientific branch, for the questions it rises extend to all the phenomenon of life but mostly to the problems of sensible and intellectual knowledge, and also the problems regarding the union of the body and soul, from here, psychology enters the field of ancient natural sciences.

Psychologie d’Ibn Sina – D’apres son oeuvre Ash-shifa’ II. (Français) Edition : L’Académie Tchécoslovaque des sciences -  Prague 1956 Parmi les écrits du brillant savant, philosophe et écrivain Avicenne (de son nom arabe Ali al-Hussayn b. Abd Allah Ibn Sina, né en 980 a Afsana, pres de Bohara et mort en 1037 a Hamadan), le sixieme livre de son grand ouvrage As-sifa (La guérison), traitant de la psychologie, se signale par son importance. C’est le livre qui fait l’objet de nos recherches. Dans l’antiquité grecque de meme que pendant tout le Moyen âge, en Asie aussi bien qu’en Europe, la psychologie avait peut-etre été, dans le large cadre de la philosophie et les sciences naturelles, la plus importante branche scientifique, puisque les questions qu’elle abordait s’étendaient a tous les phénomenes de la vie, mais surtout aux problemes de  l’union de l’âme avec le corps ; par-la, la psychologie rentrait dans le domaine des anciennes sciences naturelles. Cette richesse...

Kniha francouzského politologa a předního světového experta na islám Gillese Kepela, analyzuje současné napětí v muslimském světě. Zachycuje nejcitlivější ohniska krizí: palestinskou intifádu, globální motivy a cíle al-Kaidy, spory o budoucnost Saúdské Arábie a zakrvácený poinvazní Irák. Kniha obsahuje i úvahy o neokonzervativní politice Bushovy Ameriky a o názorových střetech v muslimských komunitách v Evropě. ................................... Kniha: Válka v srdci islámu Název originálu: Fitna - guerre au coeur de l’islam Autor: Gilles Kepel z francouzského originálu přeložili Olga a Zdeněk Velíškovi  Nakladatelství: Karolinum Rok vydání: 2006  Počet stran: 294  ................................... Úvod PROLOG: ZTROSKOTÁNÍ MÍROVÝCH DOHOD Z OSLO  1. NEOKONZERVATIVNÍ REVOLUCE  2. ÚDER PROTI VZDÁLENÉMU NEPŘÍTELI  3. HON NA AL-KÁIDU A JEJÍ NEPOLAPITELNOST  4. ARÁBIE V OKU CYKLONU  5. IRÁCKÁ PANDOŘINA SKŘÍŇKA  6. BIT...

Dnes již klasické dílo amerického literárního historika a komparatisty palestinského původu o přístupu Západu ke kulturní a politické realitě Orientu a způsobu, jímž byly východní kultury během staleté nadvlády Evropanů přijímány a vykládány v opozici proti normě dané civilizací západní.  Takový, do značné míry z pozice moci vycházející přístup, argumentuje autor, dodnes dominuje západnímu pohledu na oblast Východu, zabraňuje pochopení jeho reálné podoby a napomáhá přetrvávání osudové propasti mezi oběma částmi světa. Saidovo živě napsané a vysoce hodnocené dílo je již léta jedním ze základních titulů v oblasti politických a kulturních studií.  ............................. Název: Orientalismus : západní koncepce Orientu Autor: Edward W. Said (1935-2003) Název originálu: Orientalism : Western conceptions of the Orient Překlad: Petra Nagyová Nakladatelství: Paseka Rok vydání: 2008  Počet stran: 459  ............................. :: OBSAH :: Úvod ...

Český šlechtic, politik a svérázný literát Václav Budovec z Budova (1551 - 1621) píše a publikuje v době kulturního rozkvětu tzv. rudolfinského manýrismu, v době oživeného národního cítění - jazykového i historického, přesto Budovec cítí dusno před bouří. Tuší, že v ní bude rozhodovat o soudu národa i tváři novověké Evropy. Je přesvědčen, že žije v převratné "jedenácté hodině" na orloji lidských dějin. Turci se tlačí do střední Evropy. Ta má ovšem tolik vlastních problémů, že je těžko postihnout, odkud hrozí větší nebezpečí. Antialkoran píše klopotně, poučlivě, občas vášnivě, se silným přídechem fanatismu. Polemika s islámem je plná hrubých omylů a je pouze jednou vrstvou Budovcova poselství. Znalec Budovcova díla Julius Glücklich dobře postihl, že není tak zajímavé, co píše o Koránu, zato jak o něm píše.

Autor odpovídá na otázky, proč se náboženská hnutí během posledních let prosazují v politice, jak američtí televizní kazatelé zbohatnou na důvěře věřících, co hledají lidé v různých "charismatických" hnutích - to jsou některé z otázek, které si klade a na ně odpovídá francouzský autor této knihy.

Kniha " Lo que Europa debe al Islam de Espana " (Barcelona 1999), pro jejíž český překlad byl zvolen titul Arabské Španělsko a evropská vzdělanost, je aktualizovanou reedicí práce profesora Verneta "La cultura hispanoárabe en Oriente y Occidente" (Hispanoarabská kultura na Východě a na Západě; Barcelona 1978). Její počáteční kapitolu tvoří historický úvod věnovaný vzniku islámu, arabské kultury a dějinám muslimského panství na Iberském poloostrově. V dalších kapitolách se přibližují aspekty antického dědictví v arabském světě.

V této populárně-naučné knize, první svého druhu v českém jazyce, podává Jaroslav Oliverius soustavný výklad o vzniku a vývojových proměnách klasické arabské literatury. Sleduje ji od prvních dochovaných kasíd básníků předislámské Arábie (6. století n. l.) až do konce islámského středověku (18. století). Pozornost věnuje všem druhům a žánrům arabské literatury — poezii, próze, výpravným dílům historickým, geografickým, cestopisným a filozofickým a neopomíjí ani bohatou lidovou literaturu s jejími rozměrnými epickými skladbami — lidovými a rytířskými romány i pohádkami a historkami Tisíce a jedné noci. Zároveň však chce také čtenáře provést světem literatury a jejích tvůrců. Proto uvádí každou epochu nástinem historického vývoje, dobového pozadí s jeho společenskými a kulturními reáliemi a snaží se vykreslit podle dochovaných zpráv portréty literátů a jejich životní osudy. Výklad často ilustruje ukázkami z poezie i prózy. Obsahuje Rejstřík osobních jmen.

Moustapha Aqqad مصطفى العقاد‎ (1. červena 1930 – 11. listopadu 2005) -          syrský producent a režisér -          autor filmů “Mohammad, Messenger of God” a “Lion of the Desert” o libyjském vůdci Omarovi Mukhtarovi. -          11. listopadu 2005 zemřel se svou 34 letou dcerou, Rima Akkad Monla, při útoku sebevražedného útočníka v Ammánu (Jordánsko).  ------------------------ Moustapha Aqqad مصطفى العقاد (July 1, 1930 – November 11, 2005) - a Syrian American film producer and director - best known for directing " Mohammad, Messenger of God " and "Lion of the Desert" . - He was killed along with his daughter Rima Akkad Monla in 2005 in Amman, Jordan by a suicide bomber.    *Foto: Moustapha Akkad s dcerou / Moustapha Akkad with his daughter