"Svět doktora Kinga" Jan Pilát (Praha 1983)



Život a politické vize M. L. Kinga Jr. nepatří k oblastem, které by česká literatura zcela opomíjela a publikace „Svět doktora Kinga“ od Jana Piláta je toho důkazem, že toto téma je již po několikáté zpracováno. V případě této knihy se jedná o pokus o co nejširší pojednání o životě černošského vůdce a hlavně o jeho politických názorech, rozhodnutích a vývoji v americké společnosti 50. a 60.let.

Vyprávění se zaměřuje z počátku na život mladého M. L. Kinga a aspektech tehdejší bělošské společnosti vs. Černošská komunita. Hlavní část je samozřejmě věnována 50. a 60. letům, kdy byl M. L. King již aktivní v prosazování občanských práv a byl světově známou postavou v boji za rovnoprávnost Afro-američanů.
Podrobněji jsou popsány významné politické události, ve kterých King sehrál významnou úlohu (bojkot autobusové dopravy v Montgomery nebo King vs.starosta Birminghamu Eugene „Bull“ Connor.). Nelze ale při četbě přeslechnout tón*, který byl dán tehdejší dobou a snaží se celou problematiku více posunout do polohy USA vs. komunismus, nebo kapitalista vs. dělnická třída.

 Časem se můžeme sami sebe ptát, do jaké míry byl problém občanských práv USA záležitostí lidskou a nakolik si na tomto tématu „vylepšovali" svou image politické směry a hnutí. Ke kritice je ještě třeba dodat velmi neúplné a povrchní znalosti autore ohledně politiky a myšlení Malcolma X, který je v knize prezentován jako fanatik a extrémista. Přes tyto nepřesnosti a diskurs tehdejší doby nelze knize upřít mnoho informací o dění a vývoji společenských vztahů v USA a životě M. L. Kinga Jr..
“…Častokrát ke stejnému anebo velice podobnému cíli směřují hnutí, která vycházejí z ideologicky odlišných zásad. I když některá z těchto hnutí jsou přínosem k pokroku, marxismus-leninismus je jediná ideologie, která poskytuje návod k definitivnímu a skutečně spravedlivému řešení existujících problémů.“
Svět doktora Kinga, Jan Pilát, str. 15

 ...................................
Název: Svět doktora Kinga
Autor: Jan Pilát(1926-1990)
Grafická úprava: Vladimír Janský
Vydavatelství: Praha, Práce
Rok vydání: 1983
Počet stran: 245 s.
...................................


"Svět doktora Kinga"
Grafická úprava: Vladimír Janský

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

Obrázek
Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže). Zcela zásadní význam má kapitola zahrnující obsáhlá hodnocení těch arabských románů a novel, které byly v daném období přeloženy do češtiny. V analýze vybraných děl postupuje Zuzana Kudláčková retrospektivní metodou od textu překladu k textu originálu, přičemž se zaměřuje na funkční využití reálií v překládaném textu a způsoby vytváření přirozené rovnováhy mezi estetickou a informativní stránkou překladatelova díla. Důkladné translatologické analýze bylo podrobeno šest r...
celý text

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Obrázek
U nás knižně dosud nepublikovaný Taha Husajn patří k základním pilířum moderní egyptské literatury. Vzděláním a původní činností spíše literární a kulturní historik a kritik, začal psát až po třicítce, v době, kdy dogmatický muslimský klérus kladl překážky jeho vědecké práci. V jeho beletristickém díle se tak na jedné straně zrcadlí rozsáhlá erudice a na druhé hořká zkušenost i vyrovnaný duch muže, který se nevzdal práva bojovat za svobodu myšlenky. Také ve „Volání hrdličky“, románu nebo spíš novele plné bolesti napětí, v příběhu beduinské dívky, která musí uniknout krutostem života kočujících pouštních Arabů a hledá možnosti nového štěstí ve městě, je vyprávění neseno vyváženými, široko a hluboko zabírajícími větami, připomínajícími svou harmonickou stavbu rytmickou kadenci složitě vrstvených paralelismů, tak oblíbených v tradici arabské prózy: a tato harmonie není jen odrazem autorovy znalosti klasického písemnictví, je rovněž výrazem jeho ducha.
celý text

Jiří Trnka

Obrázek
    foto:  " Sen noci svatojánské " (1959) "Chtěl bych sobě i obecenstvu objasnit a uvést na srozumitelnou rovinu myšlení lidí, kteří něco objevují dnes a objevili před několika sty lety. Chtěl bych se dostat do kůže těch minulých lidí prostřednictvím současníků a naopak, podívat se na dnešek skrze minulou zkušenost. Ohromení z objevů muselo být stejné tehdy jako dnes..."
celý text

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

Obrázek
Bezejmenný vypravěč se musí obhájit před podivnou Komisí, složenou z vojáků a civilistů, aniž by byl oficiálně z něčeho obviněn, a dobře ví, že na konečném rozhodnutí tohoto tajemného orgánu závisí jeho další osud. Pocit strachu a zmatenosti umocňuje i to, že členové komise nemluví arabsky, ale podivným jazykem, jemuž se hrdina musí v průběhu řízení naučit. Komise o životě hrdiny ví úplně všechno, klade mu nejrůznější otázky a zadává úkoly, mimo jiné od něho očekává i studii o nejvýznamnější arabské osobnosti. Navštěvuje ho nečekaně i v bytě a nechává tam jednoho ze svých členů jako dozor. Nesnesitelná přítomnost a neustálé sledování nakonec hrdinu vyprovokuje k jeho vraždě. Závěrečné zasedání Komise obviní vypravěče ze spiknutí a žádá pro něho ten nejpřísnější trest, aniž by ho definovala. Podivný tribunál odchází a zanechává hrdinu samotného, zmateného a vydaného napospas drtivé hrůze z neurčitého verdiktu. Novela je obrazem autorova kritického vnímání vývoje egyptské společnosti ...
celý text

Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA)

Obrázek
V roce 1671 přeložil Edward Pococke ml. Ibn Tufajlovo dílo do latiny. Pro překlad použil arabský originál, který roku 1630 v Aleppu získal jeho otec Edward Pococke st. Anglický překlad, jehož autor byl britský orientalista Simon Ockley (1678 – 1720), vyšel až r. 1708, tedy 11 let před vydáním Robinsona Crusoe od Daniela Defoea.               foto: "Hayy was here, Robinson Crusoe" @Aramco World Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) Překlad: Ivan Hrbek Připravila: Lucie Němečková Hudební spolupráce: Josef Plechatý Režie: Lída Engelová Účinkují: Miroslav Táborský a Lída Engelová Natočeno v roce 2014 pro ČRo 3 Vltava, cyklus "Pokračování za pět minut" "Živý syn Bdícího je filosofická robinsonáda, dobrodružství ducha, imaginární biografie člověka, narozeného na pustém ostrově a samostatně poznávajícího řád a zákony světa. Hlavní motiv je fantastický a jeho stáří se datuje alespoň od založení Říma: ...
celý text