"Zbožnost" Tierno Bokar



Sufíjskou zbožnost provázely etické důrazy i v dobách stagnace a přežívají přes celkovou bídu pokleslé mystiky i v nové době. Z její duchovní půdy vyrůstají vzdálených perifériích islámského světa. Příkladem za víceré může být učitel tidžáníjského řádu z Bandiagary v Mali Tierno Bokar (z.1940), jehož kdysi jeho francouzský přítel označil za islámského Františka z Assisi.


„Kdo snese a promine urážku, podobá se rozložitému stromu, cejbě, který supi, odpočívající na jeho větvích, potřísňují nečistotou. Strom ale působí odpudivě jen část roku. Vždy v době dešťů sešle Bůh lijáky, které jej omyjí od koruny až po kořeny, a pak všude vyrazí nová zeleň.“

z myšlenek Tierno Bokara Salifa, zaznamenali A. Hampate Ba a M. Cardaire


zdroj: "Duchovní cesty islámu" Luboš Kropáček (Vyšehrad, 1998), s.151

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Humanismus: zánik západní kultury" John Carroll (1993)

Obrázek
  “S koncem osvícenství vyprchává i jeho kouzlo. Na rozum, pro nějž je v jeho pošetilosti vše nesporné a jasné, dopadá stín. Rozum sice přežívá, avšak zároveň s tím, jak ztrácí spojitost se ctí, v něm nabývá vrchu vše nízké a hanebné. V osobách jeho zvěstovatelů se na světlo odkudsi z nevědomí dere nový proud ženoucí nevědoucí rozum к projevům posměchu a pohrdavého sebevyvyšování. Vše, co bylo v kultuře Západu symbolem krásy, dobra a laskavosti, musí nyní čelit zlovolnému útoku. Démoni procitají a tlačí se na povrch. Ocitáme se v období zkázy. Konkrétním historickým okamžikem, jenž rozbil kouzlo osvícenství, se staly události, jež proběhly ve Francii mezi rokem 1789 a porážkou Napoleona o 26 let později. Došlo ke zničení kulturních ideálů osvícenství. Naivní rozum již nebyl chopen další existence. Věda, jež byla striktně oddělena od otázek morálky, byla ve skutečnosti vtlačena do kulturního vakua, a tam ponechána vlastní logice. V té samé době, údobí průkopnických novinek ve výrobn...
celý text

Válka a emancipace barev (ke 100. výročí narození Frantze Fanona)

Obrázek
  foto: Frantz Fanon, kresba William Kentridge (2016) "Černoch je černý člověk. Jinými slovy se následkem řady afektivních omylů etabloval ve světě, odkud bude nutné ho konečně vytáhnout. Jde o vážný problém. Nesnažím se o nic menšího než o osvobození barevného člověka od jeho samého." Frantz Fanon "Černá kůže, bílé masky" (1952) Dnes (20.7.2025) uplyne rovných 100 let od narození martinického psychiatra a antikoloniálního myslitele Frantze Fanona. Svým významem se řadí mezi ty osobnosti, bez nichž by 50. a 60. léta boje za lidská práva byla jen politickým kolbištěm plytkého resentimentu. Intelektuál bez kariérních ambici přináší jedinečnou zkušenost a vhled do tématu; Frantz Fanon, společně s James Baldwinem, Ralph Ellisonem, Kenneth B. Clarkem, W. E. B. Duboisem, Ngugi wa Thiong'em, Chinua Achebem ad., je jedním z nich.  Jestliže Dubois upozorňoval na dvojakost černého vědomi, Baldwin odmítal označení "černošsky" spisovatel, Fanon vyvodil z diagnózy ...
celý text

Zlo v západní kultuře XII. - seriál Wednesday (2025)

Obrázek
  "Mezi krásou a pravdou je těsný vztah. To, co oceňujeme jako krásu, spočívá v pravdivém zobrazení démonického jako démonické." "Dobré umění je však vždy výsledkem usilovné práce. Žádné velké umění by nikdy nevzniklo, nebýt umělce, který nejen že má talent a představivost, ale také charakter, sílu v práci vytrvat, přemýšlet a namáhat se, aby svých cílů dosáhl. Nesmírně důležitý je zde charakter umělce. Normy umělce se neliší od norem platných v životě vůbec." "Bůh stvořil nebe a zemi, celý vesmír. V tomto vesmíru přebývají andělé a zlé mocnosti, lidé, zvířata, rostliny a věci. Ale především je tu mnohem víc, než co lze spatřit pouhým okem. Jsou tu principy a normy či zákony, a proto je možné rozlišovat mezi dobrým a zlým, správným a špatným. Bůh dal světu vnitřní uspořádání, v němž má všechno své konkrétní místo. Všechny věci nabývají svého významu právě v této uspořádanosti. Stvoření je harmonické a dobré, i když je znečištěno hříchem člověka. Rovněž člověk m...
celý text