"Vnitřní stránky islámu" Osman Yahia



Velmi pozoruhodný nový výklad islámu podává také veskrze nekonveční Osman Yahia. Islám nepojímá jako systém, ale jako vše zahrnující vizi, nikoli jako učení, ale samu moudrost. Rozlišuje islám makroskopický, jímž je všechen vesmír jako výraz svého připoutání k prvotnímu principu, a islám mikrokosmu, zahrnující člověka, nadaného svobodou a rozumem a vědomého si Boží existence, uznávající prvotní princip a uskutečňujícího dobro; a konečně islám hieroskopický, tj. islám třetí etapy, zjevený, který staví nejdůvěrnější vztahy mezi Božským a lidským. 


Nejde jen o to uznat Boha jako svrchovaný princip stvoření a být v harmonii se společností, ale zejména o to odkrýt Jej v Jeho plnosti, v Jeho činné lásce. V tomto duchu Osman Yahia, překračující existencialistické východisko, řeší i tradiční islámskou otázku míry lidské svobody.


Svoboda se zdá neslučitelná s dualismem; je-li absolutně svobodný Bůh nemůže jí být člověk a naopak. Poněvadž člověk vnímá svou svobodu, jak řešit dilema omezující Božství? Jde o rozpor vzešlý z falešného počátku. Ontologický a existenciální statut člověka není statický, člověk není svobodný, ale stává se jím. Jeho bytí je stále otevřeno do budoucnosti, která vrhá stín už na jeho přítomnost. Tvořící se podstata člověka tíhne k Bytí, a tak se mezi člověkem a Bohem utvářejí harmonické vztahy. Bůh není protivníkem, ale přítelem člověka. Neomezuje jeho existenční podmínky, ale naopak mu staví na dosah všechny možnosti, které skrývá jeho pohyb.

Osman Yahia: "Vnitřní stránky islámu" (1966)

Zdroj: "Duchovní cesty islámu" Luboš Kropáček (Vyšehrad, 1998), s.271



Populární příspěvky z tohoto blogu

"Byly jsme tam taky" Dagmar Šimková

"Islamofobie, antiislamismus a negativní stereotypy" Zora Hesová (AMO, 2016)

"Islám - umění a architektura" Markus Hattstein a Peter Delius (Slovart, 2006)