Abů Alí al-Miskawajh „Výchova mravů (Tahdhíb al-achláq)“ 11.století





„Někteří lidé konají dobro pro dobro samé, jiní proto, aby si získali dobrou pověst, a jiní z pouhé okázalosti. Nejvýše z nich stojí samozřejmě ten, kdo koná dobro pro ně samé, tím spíše, že přestože ani v mysli, ani skutky o to neusiluje, nakonec docela určitě sklidí i dobrou pověst, trvalou chválu a lásku i těch, jimž se přímo nedostalo jeho dobrodiní… Kdo jedná na základě dobra a jeho důstojnosti, počíná si nejlépe.


Neustupuje živočišným potěšením, ani potěšením vnějším jeho duši, protože všechna jsou jen případkem, proměnlivá a pomíjivá. Rozhoduje se naopak pro nejdokonalejší, nejvznešenější a nejzávažnější dobro, tedy to, jež svou podstatou patří k duši, není jí vnější, ale nevztahuje se k božské části člověka."


Abů Alí al-Miskawajh „Výchova mravů (Tahdhíb al-achláq)“ 11.století



Zdroj: "Duchovní cesty islámu" - prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc (Vyšehrad, 1998), str.149 – 150

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jiří Trnka

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA)

Pavel Barša: Tři utopie 19. století - prométhovsko-pokrokářská, romanticko-reakční a marxistická @EDO (2023)