Mahmúd Šaltút "Korán a věda" (ukázka z díla Tafsír al-Quar´an al-Karím) 1966
Tendence ukazovat na soulad Koránu s moderní vědou se v kruzích salafíje silně rozšířila. Výklady o shodách koránského a moderního vědeckého učení o kosmu, se staly zvláště v Egyptě velmi oblíbeným námětem lidového čtení. Patrně nejdál došel v extrémním ztotožňování Koránu s vědou Egypťan Tantáwí al-Džawharí (z.1940), jehož tafsír přímo oplýval násilnými aktualizacemi koránských výroků. (…) Přestože se Džawharí dnes obecně pokládá za extrém, jeho přístup svědčí o růstu silné tendence odvozovat moderní vědu plně z domácí půdy a prokazovat její plnou harmonii s islámem. Z umírněnějších, spíše tradičních pozic, reagoval na takovýto scientismus azharský velký imám Mahmúd Šaltút ve svém exegetickém díle Tafsír al-Quar´an al-Karím.
„Takový pohled na Korán je nepochybně nesprávný, protože Bůh neseslal Korán proto, aby lidem poskytoval vědecké teorie, jemnosti techniky a různé druhy znalostí. Je nepochybně nesprávný, protože vede své nositele a ty, kdo se jím opájejí, ke krkolomným alegorickým výkladům, odporujícím principům nedostižnosti (idžáz) a nepřijatelným pro zdravý vkus. Je nesprávný, protože Korán vystavuje spojení s otázkami vědy vždy a všude, přestože vědy neznají ustálení, stabilitu, ani konečný názor: dnes může ve vědě platit, co bude zítra pouhou báchorkou. Kdybychom Korán svázali s takovýmito proměnlivými vědeckými přístupy, vystavili bychom jej také zvratům a omylům, a sami bychom při jeho obraně dostali do svízelného postavení. Ponechme tedy Korán jeho velikosti a vznešenosti, uchovejme mu jeho svátost a úctyhodnost a vězme, že když ukazuje na tajemství tvorstva a přírodních jevů, činí tak proto, aby vybízel ke zkoumání, bádání a studiu, aby z víry rostla v lidech víra. Korán se podle našeho názoru nikdy nestřetl a nestřetne s žádnou vědeckou pravdou uspokojující rozum."
Mahmúd Šaltút - Tafsír al-Quar´an al-Karím, 4. vyd. 1966
Zdroj: "Duchovní cesty islámu" - prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc. (Vyšehrad, 1998), str. 40-41
Mahmúd Šaltút (1893-1963)
- Egyptský islámský učenec, mnoho let strávil na káhirské univerzitě al-Azhar, kde získal v roce 1953 titul velký imám, tuto pozici zastával až do konce svého života. Ačkoliv není na Západě tolik známý jako jiní islámští učenci, je považován za významnou osobnost náboženského života v Egyptě.
- Jeho specializací byla šarí´a a tafsír
- Názorově představuje islámský modernizmus
