Muhammad Iqbal: Rekonstrukce náboženského myšlení v islámu (1930)



Z opravdu nových filosofických interpretací měl od třicátých let velký kladný ohlas optimistický, současně racionální a vitalistický pokus Muhammada Iqbála o sladění filosofie a náboženství. Filosofie smí pronášet soud o hodnotách náboženství, ale musí uznat jeho ústřední postavení, poněvadž náboženství není jen afektivní cit, čistá myšlenka nebo pouhá činnost, ale je výrazem celého člověka. Iqbál patřil také k předním iniciátorům dnes již zcela, alespoň verbálně běžného pojímání islámu jako dynamického, nikoli statického přístupu ke světu.

„Konečný základ všeho života, jak jej pojímá islám, je věčný a projevuje se v rozmanitosti a změně. Společnost založená na takovémto přístupu ke skutečnosti musí ve svém životě smířit kategorie trvalosti a změny.“
Muhammad Iqbal: Rekonstrukce náboženského myšlení v islámu (1930)


Zdroj: "Duchovní cesty islámu" Luboš Kropáček
(Vyšehrad, 1998), s. 268

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Věk nejistoty" John Kenneth Galbraith (1977) - Nemarxistická kritika kapitalismu

Obrázek
  John Kenneth Galbraith  (1908–2006) byl vlivný kanadsko-americký ekonom, harvardský profesor, ekonomický popularizátor, prezidentský poradce a velvyslanec USA v Indii. V ekonomii je řazen mezi post-keynesiánce a institucionální ekonomy. Politicky patřil k představitelům sociálního liberalismu. Jako aktivní člen Demokratické strany USA působil v administrativách prezidenta F. D. Roosevelta, H. Trumana, Johna F. Kennedyho a L. B. Johnsona a významně se podílel na tvorbě hospodářské politiky USA druhé poloviny 20. století. Během svého života napsal více než 30 knih, z nichž několik se stalo svého času ekonomickými bestsellery, a cca 390 odborných článků. Nejznámější je trilogie Americký kapitalismus (1952), Společnost hojnosti (1958, česky 1967) a Nový industriální stát (1967). Galbraith je také autorem několika významných ekonomických konceptů, např. teorie vyvažující síly, teorie konvergence ad. Mimo jiné zpopularizoval termíny „technostruktura“ či „konvenční moudrost“. Za r...
celý text

Neil Postman "Konec vzdělávání, konec velkých příběhů a uctívání nových božstev" (1996), 55 min.

Obrázek
  foto: obálka "The End of Education: Redefining the Value of School" Neil Postman (Knopf, 1995) 03:45 [Neil Postman]  "Absence konce znamená absenci smyslu." 05:40 [Neil Postman]  "Abyste se naučili dát něco dohromady, něco používat, to vyžaduje určité zredukování vzdělávání na mechanický proces a pro takové dovednosti to je ten nejlepší způsob, jak si je osvojit. Nicméně abyste se stali jiným člověkem, který skrze studium získá náležitý vhled, koncept nebo vizi, jež mu změní obraz světa, to je záležitost zcela jiná. Aby se tak stalo, je zapotřebí mít "smysl" a to je otázka metafyziky. Termín "smysl", o kterém tady hovořím, je zcela něco jiného než "motivace". V souvislosti s výukou se pojem "motivace" vztahuje k dočasným fyzickým úkonům, kdy student oplývá zvědavostí a jeho pozornost se soustředí na studium. Nemám v úmyslu tento přístup shazovat, ale nesmí být zaměňován za "smysl", proč jsme ve třídě, poslou...
celý text

"Společnost spotřeby a její mýty" Jean Baudrillard (1970, česky 2025)

Obrázek
  "Společnost spotřeby a její mýty" Jean Baudrillard   Vydáno: 2025 , Dauphin Originální název: La Société de consommation, 1970 Překlad: Vladimír Čadský Počet stran: 344 Jazyk vydání: český Společnost spotřeby je výstižný popis našeho novodobého otroctví, otroctví bezmezného konzumu, kterému je bezvýhradně podřízen diskurz soudobého západního světa. Společnost spotřeby je jedním ze zásadních děl soudobé sociologie. Svým významem se řadí mezi díla, jako jsou Durkheimova Společenská dělba práce, Veblenova Teorie zahálčivé třídy nebo Osamělý dav Davida Riesmana. Společnost spotřeby s pronikavou jasností ukazuje, jak velké technokratické korporace vyvolávají tužby, jimž nelze odolat, a vytvářejí novou společenskou hierarchii, která nahradila někdejší třídní rozdíly. Ve Společnosti spotřeby Jean Baudrillard předkládá analýzu naší současné západní společnosti. Soustřeďuje na fenomén spotřeby předmětů, jehož se dotkl již v Le Système des objets (Systému předmětů, 1968). Je třeba si...
celý text

Charles Mingus "Don't Let It Happen Here" (1966)

Obrázek
  "Don't Let It Happen Here"  Charles Mingus One day they came and they took the communists  and I said nothing because I was not a communist. Then one day they came and they took the people of the Jewish faith  and I said nothing because I had no faith left. One day they came and they took the unionists  and I said nothing because I was not a unionist. One day they burned the Catholic churches  and I said nothing because I was born a Protestant. Then one day they came and they took me,  and I could say nothing because I was as guilty as they were for not speaking out  and saying that all men have a right to freedom, on any land. I was as guilty of genocide as you.  All of you.  For you know when a man is free,  and when to set him free from his slavery. album: Charles Mingus "Music Written For Monterey 1965 - Not Heard, Played In Its Entirety At UCLA" (Jazz Workshop, 1966) https://www.discogs.com/release/4250272-Charles-Mingus-Musi...
celý text

"Individualism reconsidered, and other essays" David Riesman (Free Press, 1954)

Obrázek
  "Individualism reconsidered, and other essays" David Riesman (Free Press, 1954) “What I am sure of, however, is that this culture of ours, even if it should vanish from the earth, would survive in men’s minds as an example of what the human race can accomplish. Among the forces which have forged that conviction must be included the writings of David Riesman.” Granville Hicks’ review in The New Leader (July 19, 1954) Související: "Kultura narcismu" Christopher Lasch (1979, česky 2016) William Barrett o moderním a středověkém člověku, protestantismu a kapitalismu, nicotě, pocitu bezmoci a osamění (ukázka z knihy "Iracionální člověk: Studie o existenciální filosofii" 1958) "Tři dimenze modernismu" Daniel Bell (1978) Byung-Chul Han o násilí pozitivity, depresi a ztrátě kontemplativního prodlévání v postmoderní společnosti ("Vyhořelá společnost", 2016)
celý text