Muhammad Iqbal: Rekonstrukce náboženského myšlení v islámu (1930)



Z opravdu nových filosofických interpretací měl od třicátých let velký kladný ohlas optimistický, současně racionální a vitalistický pokus Muhammada Iqbála o sladění filosofie a náboženství. Filosofie smí pronášet soud o hodnotách náboženství, ale musí uznat jeho ústřední postavení, poněvadž náboženství není jen afektivní cit, čistá myšlenka nebo pouhá činnost, ale je výrazem celého člověka. Iqbál patřil také k předním iniciátorům dnes již zcela, alespoň verbálně běžného pojímání islámu jako dynamického, nikoli statického přístupu ke světu.

„Konečný základ všeho života, jak jej pojímá islám, je věčný a projevuje se v rozmanitosti a změně. Společnost založená na takovémto přístupu ke skutečnosti musí ve svém životě smířit kategorie trvalosti a změny.“
Muhammad Iqbal: Rekonstrukce náboženského myšlení v islámu (1930)


Zdroj: "Duchovní cesty islámu" Luboš Kropáček
(Vyšehrad, 1998), s. 268

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Five tracts of Hasan Al-Banna (1906-1949): A selection from the Majmuat rasail al-Imam al-shahid Hasan al-Banna" Translated by Charles Wendell (University of California, 1978)

Obrázek
Hasan Al-Banna preceded with his work and thus left an imprint on many attempts in the years between the two wars, and especially after the Second World War, to constitute an Islamic order as the supreme political and social ideal. The publication under review contains his five studies translated into English by well-known Arabist and historian Charles Wendell. These are his most often cited essays - Between Yesterday and Today, Our Mission, To What Do We Summon Mankind?, Toward The Light and On Jihad. The main idea is always oriented toward the creation of an Islamic order (an-nizam al-islami). Hasan Al-Banna sees in Islam the only teaching that can ensure social progress and well-being and that is the key to the resolving of all basic problems of mankind. In the above-mentioned essays he tries to explain why, in his opinion, the establishment of an Islamic order is inevitable. According to his concept, there is only one valid law, namely the law of God that has to be impl...
celý text

"Umění jako surovina pro novou mediální kulturu" Hans Belting (1992) - k 90. výročí narození Hanse Beltinga

Obrázek
  fotot: Vincent van Gogh, Rolník, červen 1888 "Globální vítězné tažení médií mění každou kulturní událost v událost mediální, jako by vznikla pro média a v médiích. Jednotlivé kultury dodávají přitom materiál, jenž je globálně к dispozici, jakmile se uloží v paměti počítačů a celosvětově se šíří v médiích. Světová kultura, jež své bohatství ovšem nevytvořila sama, oslavuje svou všemocnost, protože - zdánlivě — vlastní vše, nač si lze vzpomenout, a proto si nepotřebuje už na nic vzpomínat.  Světová kultura je vlastně jakýsi fantom médií, která každému, bez ohledu na původ a majetek, slibují stejný podíl na kultuře. Světové umění je přitom, protože není závislé na jazykových bariérách, symbolem nové jednoty světa, dodává však pouze surovinu pro novou mediální kulturu, kterou zase kontrolují USA a Evropa.  Pochyby o jeho existenci začínají tam, kde ho hledáme ve světových dějinách umění, které jako společný model paměti neexistují a ani existovat nemohou. (...) Prezen...
celý text

Joseph Conrad "Srdce temnoty" (1997), audiokniha (8 x 30min)

Obrázek
  "Vagónek vypadal stejně mrtvě jako zdechlina nějakého zvířete. Narazil jsem i na další součásti chátrajícího strojového zařízení a na hromadu kolejnic. Pod skupinou stromů vlevo byl kousek stínu a zdálo se, že se v něm ochable pohybují jakési temné bytosti. Přivřel jsem oči, stezka byla příkrá. Vpravo zahoukala siréna a spatřil jsem utíkající černochy. Zemí otřásla těžká hluchá detonace, ze svahu se vyvalil chuchvalec kouře a to také bylo všechno. Na povrchu skály se nic nezměnilo. Stavěli železniční trať. Svalí jim nestál v cestě, nic takového, ale ty bezúčelné výbuchy představovaly veškerou práci, která tu probíhala. Jakési tiché řinčení za mými zády mě přimělo otočit hlavu.  Po stezce zmořeně stoupalo šest černochů, v řadě za sebou. Kráčeli vzpřímeně a pomalu, na hlavách vyvažovali malé košíky naplněné hlínou a to řinčení se shodovalo s rytmem jejich chůze. Kolem beder měli ovinuté černé hadry, jejichž volné konce se za nimi třepetaly sem tam jako krátké ocásky. Viděl jse...
celý text

"Byly jsme tam taky" Dagmar Šimková

Obrázek
Dagmar Šimková (*23. 5. 1929 - 24. 2. 1995) byla 14 let nespravedlivě vězněná komunistickým režimem; v elitní společnosti mj. profesorky Růženy Vackové, skautské aktivistky Dagmar Skálové či katolické spisovatelky Niny Svobodové. Po návratu na svobodu sejí podařilo emigrovat společně s maminkou za sestrou do Austrálie. Studovala umění, historii, archeologii, psychologii a sociologii. Ve spolupráci s Amnesty International se věnovala pomoci vězněným lidem. Pracovala také jako kaskadérka u filmu a uspořádala výstavy svých výtvarných prací. Po listopadu 1989 několikrát navštívila Prahu. Zemřela v Austrálii a je pochována v Perthu.
celý text

"Sedmkrát v hlavní úloze" Egon Hostovský (1992), audiokniha (12 x 30min)

Obrázek
  "A vidím teď vše, co jsem tenkrát nechtěl vidět: cizí dítě, které se jednou ke mně rozběhlo s otevřenou náručí a kterému jsem se vyhnul bez úsměvu. Domy rozjímání, do nichž jsem nevkročil. Dívčí souhlas, který jsem podvedl. Ptáče, které vypadlo z hnízda a které jsem nezvedl. Slyším kamennou kovadlinu Prahy, jak do ní buší zvony, jejichž živoucí tep dnes poznávám jen v pádu slz, slyším modlitbu za zamčenými rty ztřeštěného mladíka a slyším milosrdné ticho svátků, jichž jsem se zřekl, nocí, k jejichž hvězdám jsem nevzhlížel, podzimů, jejichž zlatém mé oči nevykoupily pro duši mír. Všech smrtí, na které jsme se nepřipravil." "Sedmkrát v hlavní úloze" Egon Hostovský 1. vydání r. 1942 (New York : New Yorský Denník) Egon Hostovský "Sedmkrát v hlavní úloze" (audiokniha, 1992) Jan Kačer, Ilja Racek, Jiřina Třebická, Boris Rösner, Nina Divíšková, Jiří Adamíra, Josef Vinklář, Radan Rusev
celý text