Muhammad Iqbal: Rekonstrukce náboženského myšlení v islámu (1930)



Z opravdu nových filosofických interpretací měl od třicátých let velký kladný ohlas optimistický, současně racionální a vitalistický pokus Muhammada Iqbála o sladění filosofie a náboženství. Filosofie smí pronášet soud o hodnotách náboženství, ale musí uznat jeho ústřední postavení, poněvadž náboženství není jen afektivní cit, čistá myšlenka nebo pouhá činnost, ale je výrazem celého člověka. Iqbál patřil také k předním iniciátorům dnes již zcela, alespoň verbálně běžného pojímání islámu jako dynamického, nikoli statického přístupu ke světu.

„Konečný základ všeho života, jak jej pojímá islám, je věčný a projevuje se v rozmanitosti a změně. Společnost založená na takovémto přístupu ke skutečnosti musí ve svém životě smířit kategorie trvalosti a změny.“

Muhammad Iqbal: Rekonstrukce náboženského myšlení v islámu (1930)


Zdroj: "Duchovní cesty islámu" Luboš Kropáček
(Vyšehrad, 1998), s. 268

Populární příspěvky z tohoto blogu

O mně / About me

Socialistický realismus #1: Adolf Zábranský (1909–1981)

Mohammed Abed al-Jabri "Avoid the hudud Penalties when in Doubt" *

"Manifest radikálního realismu" Dominik Forman

"Konec dějin umění, masová/globalistická kultura, kýč a budoucnost umění" Hans Belting (1992) - k 90. výročí narození Hanse Beltinga