Roger Garaudy "Živý islám (L´Islam Vivant)"
Známý francouzský filosof Roger Garaudy (muslimské jméno Radža), který dospěl k islámu po desetiletích marxistické angažovanosti, zdůrazňuje, že zdravé zásady správného pochopení koránu jsou obsaženy v něm samém. Bůh tu mluví sám v podobenstvích (13:17, 14:25, 30:27 aj.), nedává abstraktní příkazy, ale historicky konkrétní pokyny a příklady, a očišťuje a doplňuje dřívější zjevení, tak aby se obracel ke všem národům a udával směr ve všech oblastech života. Nelze se tedy slepě držet litery, ale vyhledávat a promýšlet Boží obecný věčný záměr.
„Zjevení, které je Boží vstupem do dějin a života lidí a tedy formou vztahu mezi Bohem a člověkem, Božím pohybem k člověku, jako je modlitba pohybem člověka k Bohu, se uskutečňuje podle téhož zákona, aby překročilo nepřekročitelné: transcendenci. Stejně jako člověk nemůže hovořit o Božském jinak než metaforou, Bůh se k člověku obrací podobenstvími, „znameními“, jež má člověk za úkol rozřešit a pochopit. Takovýmto „znamením“ může být událost, přírodní jev, lidská bytost nebo verš z Knihy zjevení.
To vše je jazyk, jímž k nám mluví Bůh. Kdykoli se zabýváme vytrženým úryvkem z Koránu v jeho čistě vnějším, doslovném smyslu a přitom zapomínáme na Boží transcendenci a na to, že jde možná o symbol, o metaforu nebo podobenství, nepočítáme si věrně vůči koránskému slovu, neboť mu propůjčuje jen pouhou slabost své vlastní lidské inteligence.„ (…) „Islám má dnes ještě větší možnosti a perspektivisty rozmachu než v době, kdy dosáhl svého vrcholu. Tváří v tvář nepopiratelnému ztroskotání amerického a sovětského modelu může dát novou naději světu, jelikož přežití tento dvojí nezdar ohrožuje. Dokáže to, jestliže se povznese nad všechna sterilizující odmítání idžtihádu, odsuzující jej k nevyléčitelném úpadku, a znovu nalezne životodárné principy, které přivodily jeho velikost. (…) A dnes, jestliže se "otevřený“ islám nestáhne strnule do své minulosti, ale dokáže vyřešit problémy dnešní doby v duchu medínské obce s vědomím, že – jak říkal Jaurés – zůstat věrný znamená předat z ohniště předků nikoli popel, ale plamen, a řeka je věrná prameni, teče-li k moři, pak se nejenom muslimům, ale vůbec všem otevře perspektiva pospolitosti, kterou již nebudou ochromovat pozitivistický scientismus a západní individualismus, nýbrž zúrodňovat základní hodnoty medínské obce: transcendence a pospolitost.
Roger Garaudy "L´Islam Vivant (Živý islám)", 1986
Zdroj: "Duchovní cesty islámu" Luboš Kropáček (Vyšehrad, 1998), s. 44-45
Církev, komunismus a křesťané (1951)
Komunismus a morálka (1960)
Marxismus XX.století (1968)
Od klatby k dialogu (1967)
Perspektivy člověka (1965)
Realismus bez břehů (1965)
